Zprávy

Bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann je po 25 dnech ve vězení zpátky na svobodě. Odpoledne opustil bránu pražské pankrácké věznice. O prominutí zbytku čtyřletého trestu za sabotáž v pátek rozhodl pražský městský soud, státní zástupce se proti verdiktu neodvolal. K areálu věznice ho přišly přivítat dvě dcery a několik jeho příznivců. Osmdesátiletý Hoffmann vypadal zlomeně, s nikým se nebavil a okamžitě odjel automobilem pryč. Trest si začal odpykávat 9. srpna, od začátku byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu pod lékařským dohledem. Před dvěma týdny Vězeňská služba rozhodla, že jeho fyzický stav odpovídá jeho věku, a že může ve vězení zůstat. Ve čtvrtek však na základě lékařského doporučení požádala soud, aby Hoffmannovi zbytek trestu ze zdravotních důvodů prominul. "Soudruhu Hoffmanne, já jsem šťastná," volala na Hoffmanna jedna z jeho příznivkyň, když se objevil v bráně věznice. "Rozloučila jsem se s ním, když ho zavírali, tak ho chci přivítat, když ho pouští," vysvětlila novinářům, proč na Pankrác přijela. Zatímco při pátečním odchodu z vězení ho vítala pouze malá skupinka lidí, při nástupu před necelým měsícem ho doprovodili desítky příznivců. Před branou do věznice si s Hoffmannem k úžasu přihlížejících žadatelů o výpis z trestního rejstříku tehdy dokonce zazpívali internacionálu.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek podle ekologického sdružení Arnika vyřadil ze seznamu chráněných území Natura 2000 lokalitu toku Horní Opavy. Mají podezření, že podlehl tlaku zastánců přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Ministerstvo ale uvedlo, že definitivní seznam stanovišť soustavy Natura 2000 teprve vzniká a poslední slovo bude mít až vláda. "Pokud bude mít kdokoliv pocit, ze vládou schválená podoba seznamu neodpovídá evropským kritériím pro soustavu Natura 2000, může si stěžovat Evropské komisi, která celou záležitost prověří," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolina Šulová. Až skončí série jednání, při nichž zaznívají naprosto protichůdné požadavky, pošle ministerstvo návrh seznamu do meziresortního připomínkového řízení. Teprve po vypořádání připomínek definitivně rozhodne vláda, dodala mluvčí.

Oblast Horní Opavy je podle Arniky jedno z pěti nejvýznamnějších míst s výskytem vzácné mihule potoční a vranky obecné. "Arnika se obává, že důvodem k vyřazení této lokality mohou být plány na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech," uvedlo sdružení. Podle předsedy Arniky Vlastimila Karlíka mají o zařezaní do Natury rozhodovat výhradně vědecká kritéria, nikoliv politické zájmy. "Podáme stížnost Evropské komisi a budeme usilovat o to, aby byla Horní Opava do seznamu vrácena," uvedl. Hlavním důvodem pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech je protipovodňová ochrana na části toku řeky Opavy. Ekologové ale tvrdí, že ztrátou domovů 260 lidí z Nových Heřminov se nevyřeší ochrana území nad plánovanou přehradou.

Bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka a vysokoškolský profesor Ivan Fišera se již definitivně dohodli s premiérem Stanislavem Grossem (ČSSD) a stali se jeho poradci na Úřadu vlády. Kostelka, který jako jeden z mála musel po vládní krizi opustit své ministerské křeslo, bude Grossovi radit s bezpečnostní problematikou. Fišera, který byl na začátku 90. let poslancem Federálního shromáždění a vlivným politikem ČSSD, se stane konzultantem pro otázky vzdělávání a lidských zdrojů.

"Pracovně-právní vztah už mají v tuto chvíli dořešený dva poradci, a to exministr obrany Kostelka a Ivan Fišera," řekla ČTK mluvčí vlády Věra Dušková. Takzvaným superporadcem pro ekonomiku se měl stát poslanec ČSSD Jan Mládek. "Je externím poradcem a asi jím zůstane," uvedla mluvčí. Premiér ekonomické otázky často řeší také s místopředsedou vlády pro hospodářství Martinem Jahnem. Podle informací ČTK už Fišera i Mládek seděli na středečním zasedání kabinetu. Někteří politici včetně prezidenta Václava Klause před časem vyjádřili pochyby, zda nebudou takzvaní superporadci nepatřičně zasahovat do činnosti ministrů. Gross ale zdůraznil, že i když se jeho poradci budou účastnit odborných debat i zasedání vlády, neznamená to jakýkoli zásah do ministerských pravomocí.

Gross zatím nevybral člověka, s nímž by řešil zahraniční politiku. Velvyslanec v Rakousku Rudolf Jindrák i další jeho nabídku odmítli. Jak i sám Gross tento týden připustil na setkání s českými velvyslanci, právě v zahraniční politice má co dohánět. Bývalý vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl je stále na dovolené, a tak o jeho dalším pracovním uplatnění stále není rozhodnuto. Ve Strakově akademii ale předpokládají, že zaměstnancem úřadu nezůstane. Přibyl, kterého si Gross přivedl z ministerstva vnitra, vydržel ve funkci jen krátce. Vyšlo totiž najevo, že při takzvaném Palachově týdnu v lednu 1989 velel jedné z rot, která rozháněla odpůrce komunistického režimu. Po tlaku veřejnosti nakonec odstoupil sám.

Z vnitra přešli na Úřad vlády také mluvčí Dušková, Přibylův nástupce Aleš Šulc i někdejší šéf personálního odboru ministerstva a neúspěšný kandidát ČSSD do Evropského parlamentu Zdeněk Doležel, který se stal ředitelem Grossova kabinetu. Celou sekci předsedy vlády řídí Zdeněk Šarapatka.

Lidé pracující v podnicích vydělávali na konci června v průměru 108 korun za hodinu, což bylo meziroční zvýšení o 4,2 procenta. Výsledky oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí a firma Trexima, která vývoj mezd pravidelně sleduje. Na nejvíce peněz si přišli šéfové velkých průmyslových a výrobních podniků s průměrnou hodinovou mzdou přes 700 Kč. Některé pomocné dělnické síly se naproti musely spokojit za stejnou dobu s necelou padesátikorunou. Rozdíly v odměnách mezi jednotlivými profesemi se v uplynulém roce dále prohloubily, řekl Vladimír Smolka z Treximy. Z výsledků dále vyplynulo, že většina tuzemských zaměstnanců průměrnou hodinovou mzdu nepobírá. Podle šetření mají na výplatních páskách podprůměrné částky plné dvě třetiny lidí.

Za měsíc si podnikový pracovník v prvním pololetí přišel na 19.851 korun, což bylo zhruba o dva tisíce korun více v porovnání s průměrným výdělkem zveřejněným Českým statistickým úřadem v pondělí. Rozdíl vznikl hlavně užším vzorkem a jiným postupem výpočtu. Trexima například nezahrnula státní zaměstnance, hodnotila všechny firmy nad jeden tisíc pracovníků a menší firmy vybírala namátkově, vyřazovala pracující s krátkými úvazky a brala v úvahu absence. Výše zmínění řídící pracovníci průmyslových podniků v průměru měsíčně pobírali 124 tisíc Kč, zatímco pomocné dělnické profese měly necelých devět tisíc korun. Průměrná hodinová mzda manuálních pracovníků byla na konci června 82,9 koruny, profese vyžadující duševní činnost naproti tomu dostávaly 146,9 Kč. Hodinové příjmy žen zůstaly zhruba na úrovni tří čtvrtin mezd mužů. Dle Smolky to ale nebyla diskriminace, nýbrž výsledek daný četnějším zastoupením slabšího pohlaví v méně placených místech