Zprávy

Ministerstvo práce bude nejspíš ve středu po vládě chtít téměř 70 milionů korun na to, aby zajistilo vyplácení sociálních dávek. Peníze chce použít mimo jiné na platy dalších 243 úředníků, kteří mají změny v agendě sociální podpory po jejím dubnovém převodu z obcí na úřady práce zvládat. Vyplývá to z předkládací zprávy, která požadavky ministerstva shrnuje. Vyplácení sociální podpory řídil původně stát. S reformou veřejné správy je převedl na obce. V dubnu se mu agenda opět vrátila zpátky. Do úřadů práce tak od dubna přibylo 2852 lidí, kteří vyřizovali dávky v obecních a městských úřadech. Toto rozšíření počtu pracovníků úřadů práce znamená podle ministerstva větší nároky na správu, ekonomické práce i personální agendu, které tak musí zajišťovat dalších 243 lidí.

O senátorské křeslo po Vladimíru Železném budou na Znojemsku v říjnových doplňovacích volbách bojovat kandidáti pěti stran. Post bývalého ředitele TV Nova se uvolnil při nedávných volbách do europarlamentu, v nichž Železný uspěl za hnutí Nezávislí. Do nynějších voleb vysílají své kandidáty ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS a KSČM. V pondělí vypršel termín, do kdy mohla politická uskupení podávat kandidátky do voleb. "Všechny prověříme a pokud budou v pořádku, tak by se první kolo voleb mělo konat osmého a devátého října," řekl v pondělí ČTK Jindřich Budín ze znojemské radnice. Železný se stal senátorem za Znojemsko ve volbách v roce 2002. Jako jediný kandidát tehdy získal tento post v prvním kole. V něm získal nadpoloviční většinu hlasů těch voličů, kteří přišli k urnám. Hlas mu dalo téměř 51 procent voličů. Železný při volební kampani objel všech 148 obcí okresu, stejnou strategii ale tentokrát žádný kandidát nechystá. Lidovci postaví do voleb náměstka ministryně zdravotnictví Milana Špačka. Ten byl již kdysi senátorem za Znojemsko. Svůj post ale ve volebním boji s Železným neobhájil. "Pro obyvatele Znojemska je náš kandidát dobře známou tváří. Doufáme, že post znojemského senátora získáme zpět," řekl ČTK šéf jihomoravských lidovců Stanislav Juránek, který je jihomoravským hejtmanem. ODS navrhuje na post senátora politicky nezávislého podnikatele Jaroslava Paříka, který je viceprezidentem a spolumajitelem české pekárenské skupiny Delta Pekárny.

Soud v Jeseníku v pondělí udělil tři podmíněné a jeden nepodmíněný trest v případě únorové potyčky tří mladíků s Romem na jesenickém autobusovém nádraží. Všechny účastníky konfliktu uznal vinnými z výtržnictví. Rasový motiv se podle soudu nepodařilo prokázat. "Nepodařilo se prokázat, že by Roma hanlivě a vulgárně uráželi. Všichni se ale dopustili hrubé výtržnosti na veřejném prostranství," řekl soudce ve zdůvodnění rozsudku. Petra Blajzeho soud odsoudil k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu. Martin Hejný dostal tříměsíční podmíněný trest a Rom Petr Gábor osmiměsíční podmíněný trest. Martina Jaše soud poslal na 16 měsíců do vězení; jde o souhrnný trest i za předchozí napadení Roma, při němž se rasový motiv prokázal. Mladíky, kteří byli již v minulosti obžalováni z rasových útoků, žalobce vinil z výtržnictví a hanobení národa, rasy a přesvědčení. Na autobusovém nádraží podle něj slovně uráželi Romy a když se jeden z nich urážkám bránil kopnutím, zbili ho a kopali do něj. Mladíci se bránili, že jako první zaútočil Gábor. Někteří dokonce tvrdili, že konflikt byl záměrně vyprovokován jako msta za předchozí potyčky. "Jenom jsme se bránili," řekl v pondělí u soudu Blajze. "Kdyby nenapadl našeho kamaráda, tak bychom se do konfliktu nedostali," dodal Jaš.

Dvanáctiletý chlapec je podezřelý z vraždy jedenaosmdesátileté ženy z Olešnice u Čestic na Rychnovsku. Vražda se stala 12. srpna. Uprchlý chovanec výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí ženu ubodal nůžkami ze vzteku údajně proto, že jej důchodkyně nechtěla nechat přespat ve svém domě. ČTK to řekl zástupce ředitele rychnovské policie Zdeněk Hlaváček. Zraněnou důchodkyni, která žila sama, nalezl v jejím domku dvaatřicetiletý synovec. Záchranáři těžce zraněnou ženu ihned převezli do nemocnice, kde po pěti dnech zraněním podlehla. Žena měla bodné rány v oblasti hrudníku, na krku a na hlavě. Dítě, které policie zadržela v polovině minulého týdne, je nyní na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě. Chovanec ústavu, který je z Brna a dříve jej vychovávala teta, není jako nezletilý za svůj čin trestně odpovědný. Zákon jako nejpřísnější trest zná nařízení ochranné výchovy v zařízení pro děti, uvedl pro ČTK mluvčí hradeckého krajského soudu Pavel Staněk. Podle Hlaváčka však nebude pro chlapce problém z výchovného zařízení opět utéci. "Svému okolí pak bude opět nebezpečný. Nejsme připraveni na to, řešit dvanáctileté vrahy," míní Hlaváček. Podle pracovníků kosteleckého ústavu byla největším chlapcovým problémem neochota podřídit se ústavnímu režimu. "Pokud se dítě takového činu dopustí, jde o jedince s vážně poškozeným citovým a sociálním vývojem," řekl ČTK hradecký psycholog Jan Lašek.