Zprávy

Dlouhodobě nemocným poslancům sociální demokracie Haně Orgoníkové a Miloslavu Vlčkovi se po úterním jednání ve sněmovně nepřitížilo. Protože opoziční strany nechtěly dva zákonodárce ČSSD vypárovat při hlasování o důvěře vlády, nemocní přijeli do sněmovny dopoledne z nemocnic. V sále vyslechli sedm hodin dlouhou debatu nad programem vlády, kterou protahovali kritickými projevy poslanci ODS.

Takzvané vypárování znamená, že za jednoho chybějícího vládního poslance se hlasování neúčastní také jeden opoziční. Tím zůstává zachován základní poměr sil mezi koalicí a opozicí.

Orgoníková, která podle svých slov díky lékařům unikla v minulých týdnech smrti, se ještě v noci vrátila do nemocnice v Hradci Králové. "Nemyslím si, že se jí přitížilo, spíš byla jen unavená," řekla ČTK její dcera a mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková.

Vlčka čekal ve středu ve vojenské nemocni ve Střešovicích lékařský zákrok. "Ve čtvrtek se vrátí do domácí péče a pomalu se začne věnovat práci," řekl ČTK poslancův asistent Zdeněk Klapka.

Vláda Stanislava Grosse schválila zprávu o potírání domácího násilí. Ministr vnitra František Bublan kabinetu předložil materiál o plnění projektu, jehož cílem je vytvořit efektivní systém zdravotní, sociální a policejní pomoci při odhalování a stíhání případů domácího násilí. V České republice je domácí násilí časté, oběťmi jsou nejvíce ženy a děti, plyne zprávy.

Domácí násilí patří v Česku mezi trestné činy od června. Podle policie se čtvrtina ohlášených trestných činů týká právě domácího násilí. Až v polovině případů zavražděných žen je pachatelem jejich partner. S domácím násilím se podle průzkumů setkala čtvrtina Čechů a Češek, ať už v roli svědka, oběti či násilníka.

Pokud Česká republika neschválí zákon o evropském zatýkacím rozkazu, který v pondělí vetoval prezident Václav Klaus, poruší podmínky vstupu do Evropské unie. "EU by v souladu s podepsanou smlouvou mohla reagovat ochrannými opatřeními," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Takzvaný eurozatykač má umožnit vydávání českých občanů ke stíhání do členských zemí EU. Kromě ČR a Itálie již zákon schválili všichni členové unie. Eurozatykač má podle předkladatelů zlepšit mezinárodní justiční spolupráci, jeho smysl je zdůrazňován zejména v souvislosti s bojem proti terorismu. K přehlasování prezidentova veta je třeba 101 poslaneckých hlasů.

Kdyby ČR zatykač neschválila, nemá Evropská komise žádný formální nástroj, jak ji k tomu nutit. Legislativa v oblasti vnitra a spravedlnosti má až na výjimky mezivládní povahu, jde tedy spíše o smlouvy než o nadnárodní evropské akty. Stát, který by nesladil takový předpis a neaplikoval ho, by se vystavil politickému tlaku ostatních členů. České ministerstvo spravedlnosti také varuje, že v případě konečného odmítnutí eurozatykače by stát porušil Ústavu, podle níž ČR dodržuje své mezinárodní závazky. Právě porušením ústavních zákonů však argumentují i kritici novely - podle Listiny základních práv a svobod nemůže být občan ČR nucen k opuštění vlasti.

Rakouský prezident Heinz Fischer, který byl ve středu v Praze na jednodenní pracovní návštěvě, se v otázce takzvaných Benešových dekretů shoduje se svým českým protějškem Václavem Klausem pouze částečně. Oba prezidenti však po jednání na Pražském hradě souhlasili s tím, že minulost nesmí zatížit vztahy Rakouska a Česka. Zdůraznili také, že otázky dekretů a Temelína nebyly hlavním tématem jejich debaty.

"Shodujeme se v tom, že společně odsuzujeme to, co těmto událostem předcházelo, tedy celou epochu hitlerismu a nacismu," řekl Fischer novinářům. Dodal, že v některých věcech týkajících se dekretů se s Klausem neshoduje, konkrétní příklady však neuvedl.

Dotazy, které prezidentům pokládali čeští i rakouští novináři, se nejčastěji týkaly právě témat Benešových dekretů a jaderné elektrárny Temelín. "Domnívám se, že naše pohledy jsou společné i v tom, že zde docházelo k bezpráví a přivítali jsme některé výroky (z české strany), které k tomuto zazněly," uvedl Fischer. Dodal, že na minulost je třeba pohlížet objektivně a čestně. Domnívá se, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti činily své".

Podle Klause nemůže minulost zatěžovat vztahy obou států, které jsou podle obou hlav států velmi dobré. "Tato návštěva by měla vydat jasný signál, že máme, oba prezidenti, maximální zájem na co nejlepších sousedských vztazích," prohlásil Klaus. "Všichni se kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi toho, co se v ní odehrálo," uvedl. Zatímco minulost nelze změnit, je důležité soustředit se na to, "co udělat s naším dneškem, aby se taková minulost nikdy neopakovala", soudí Klaus.