Zprávy

Ministerstvo vnitra již od úterý pátrá v archivech a hledá informace k působení vedoucího Úřadu vlády Pavla Přibyla v pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti (VB). "Pracovníci archivní a spisové služby procházejí archivní fondy, které se týkají pohotovostního pluku, a hledají jakoukoliv zmínku o jméně Pavel Přibyl," řekla ČTK Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Prošetřit Přibylovu minulost přislíbil premiér Stanislav Gross po vlně kritiky ze strany politiků i kulturních osobností. Nelíbí se jim, že do vysoké funkce byl jmenován člověk, který v roce 1989 velel policistům při potlačování protikomunistických demonstrací. V úterý se před sídlem kabinetu konala demonstrace, kterou svolali autoři petice, požadující odvolání Přibyla z funkce. Ve středu se k výzvě připojilo také vedení plzeňské krajské organizace US-DEU. Gross v úterý iniciátorům výzvy přislíbil, že Přibyla odvolá, pokud se prokáže, že on osobně nebo jeho tehdejší podřízení někoho fyzicky napadli. Uvedl, že dal pokyn ministrovi vnitra Františku Bublanovi k otevření archivů, které by mohly osvětlit Přibylovo působení v pohotovostním pluku Sboru národní bezpečnosti (SNB). Přibyl své působení u pohotovostní roty (složka pohotovostního pluku), kde byl velitelem, nepopírá. Tvrdí ale, že ani on ani jeho podřízení se při nasazení během takzvaného Palachova týdne v lednu 1989 neúčastnili násilí proti demonstrantům.

Žaloby německých poválečných vysídlenců o odškodnění za ztracený majetek, ať už jsou podávány v Německu, Česku, Polsku nebo u mezinárodních soudů, mají mizivou šanci na úspěch. Agentuře DPA to řekl profesor práva z augsburské univerzity Hans-Peter Folz. Podle jeho slov mohou české nebo polské soudy takové žaloby odmítat s odůvodněním, že poválečná vyvlastnění získala z právního hlediska již dávno vnitrostátní účinnost, a jsou tak z dnešního hlediska nenapadnutelné. Před německými soudy mohou být požadavky vyhnanců odmítnuty na základě trvající platnosti dohody o vyrovnání dopadů války z let 1952 až 1954, kdy vysídlenci dostali určité odškodnění za ztracené majetky. Evropský soud pro lidská práva pro tyto kauzy není kompetentní, protože v době vysídlování ještě vůbec neexistoval ani on, ani evropská konvence o lidských právech, na jejímž základě posuzuje nynější případy. To vše dohromady znamená, že z ryze právního hlediska mají žaloby vysídlenců stěží šanci uspět.

Českému Telecomu bude při nadcházející privatizaci 51 procent akcií v držení státu zřejmě radit Deutsche Bank. Banku firma vybrala ze zhruba desítky oslovených finančních domů, ale dosud s ní neuzavřela smlouvu. ČTK informaci získala ze dvou důvěryhodných zdrojů. "S Deutsche Bank jednáme a tato jednání mohou vyústit v mandát poradce pro podporu privatizace," potvrdil mluvčí Telecomu Vladan Crha. Vedení Telecomu si vybralo vlastního poradce vedle konsorcia Credit Suisse First Boston a České spořitelny, které najal Fond národního majetku. Deutsche Bank by měla vedení Telecomu radit jak postupovat, aby při privatizaci nebyli poškozeni menšinoví akcionáři, kteří drží 49 procent akcií a většinou je tvoří zahraniční investoři. Právě jejich zájmy by mohly být při některých krocích majoritního vlastníka, kterým je FNM, ohroženy.

Příliv turistů do Třebíče stále roste. Největší zájem je o památky zapsané loni na seznam UNESCO. Jenom v červenci navštívilo hlavní informační centrum v Malovaném domě na Karlově náměstí přes 2600 turistů, což je o 300 více než loni ve stejné době, řekla ve středu novinářům ředitelka Kulturního, vzdělávacího a informačního zařízení (KVIZ) Jaromíra Hanáčková. Velký zájem mají návštěvníci o baziliku sv. Prokopa. Od 10. července, kdy místní informační centrum začalo provozovat KVIZ, do ní zavítalo přes 2700 lidí, z toho téměř 660 ze zahraničí. Enormní nárůst hlavně zahraničních turistů zaznamenali v Zadní synagoze v židovské čtvrti, kam přišlo přes 2000 turistů, z toho téměř 300 ze zahraničí. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo z Nizozemska, další v pořadí jsou Němci a Rakušané a na třetím místě jsou letos překvapivě Francouzi, uvedla Hanáčková.