Zprávy

Rekordní více než jeden milion korun vyhrál sázkař, který věřil ve vítězství Anety Langerové v soutěži Česko hledá Superstar. Na její triumf vsadil 400 tisíc korun v době, kdy zápolilo více finalistů, přičemž největšími favority byli Sámer Issa a Martina Balogová. ČTK to oznámil mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund. Čechy SuperStar natolik upoutala, že nechali na přepážkách největší objem peněz v historii sázek na nesportovní události. Například u Tipsportu to bylo deset milionů korun a u Chance, která zařadila tuto pěveckou soutěž do nabídky jako první, kolem 5,5 milionu korun.

Premiér Vladimír Špidla poprvé jednoznačně prohlásil, že pokud jej v sobotu nepodpoří širší vedení ČSSD, podá demisi. Bez podpory své mateřské strany nechce stát v čele vlády, i kdyby získala ve sněmovně důvěru. Podle politologů hraje Špidla vabank a riskantně sází na to, že sociální demokraté se zaleknou důsledků takového kroku. Se Špidlou by totiž automaticky musela rezignovat i vláda, kterou po volbách před dvěma lety vytvořili sociální demokraté spolu s lidovci a unionisty. Kvůli křehké většině ve sněmovně se již Špidlův kabinet několikrát ocitl blízko pádu, současná krize způsobená fiaskem ČSSD a US-DEU v eurovolbách je ale zatím zřejmě nejvážnější. "Když se mi nepodaří obhájit koncepci koaliční vlády, tak to bude muset dělat někdo jiný. O této koncepci jsem přesvědčen a nemíním ji z žádných oportunistických důvodů opouštět," prohlásil Špidla po jednání koalice na zámku v Kolodějích. "Do konce tohoto týdne se s definitivní platností rozhodne o tom, zda koaliční vláda bude pokračovat, nebo nebude," doplnil Špidla.

V sobotu se sejde širší vedení ČSSD, o víkendu se také koná sjezd unionistů. Výkonný výbor ČSSD má rozhodnout, zda po debaklu v eurovolbách má Špidla i nadále zůstat v čele nejsilnější vládní strany, nebo zda ho vystřídá Stanislav Gross. Po Špidlově prohlášení padá možnost, že by Špidla skončil jako předseda ČSSD, ale zůstal premiérem. "Formálně by se daly dělat různé triky, ale to nemá cenu," poznamenal předseda vlády a ČSSD.

Opozice Špidlu kritizuje, že neustále mění názory a raději by měl s celou vládou odstoupit rovnou. "Mně se nezdá, že by si pan předseda vlády počínal zodpovědně a vyzrále. Myslím si, že by měl všechny ušetřit těchto eskapád a podat demisi okamžitě," uvedl například místopředseda ODS Petr Nečas. Naopak koaliční partneři premiérovo rozhodnutí chápou jako logickou reakci na dění uvnitř ČSSD. Lidovcům ani unionistům se ale nelíbí, proč by kvůli krizi v ČSSD měla celá vláda žádat znovu sněmovnu o důvěru. Koalice se totiž nemůže spolehnout na absolutní podporu svých 101 poslanců, a riskuje tak, že důvěru nezíská a bude muset podat demisi. Sociální demokrat Josef Hojdar už dnes řekl, že pro důvěru vládě v žádném případě hlasovat nebude.

Zda Špidlův kabinet opravdu požádá parlament o obnovení svého mandátu, se ukáže po úterním jednání poslaneckých klubů, dalších koaličních konzultacích a středečním jednání ministrů. Po případné Špidlově demisi a pádu vlády by záleželo na prezidentu Václavu Klausovi, koho určí novým premiérem, na záměrech ČSSD i dohodě parlamentních stran. Klaus se minulý týden sešel s Grossem a podle médií mu prý naznačil, že je v případě Špidlovy rezignace ochoten jej pověřit sestavením nového kabinetu. Opoziční ODS je připravena angažovat se jen v přechodné vládě, která zemi dovede k předčasným volbám. Politologové míní, že Špidlův úmysl je riskantní nátlakový krok vůči vedení ČSSD. Premiér si podle expertů chce posílit šance na potvrzení v čele strany a kalkuluje s tím, že sociální demokraté se zaleknou důsledků jeho demise a nakonec ho podpoří.

Za riskantní nátlakový krok vůči členům vedení ČSSD poavažují politologové rozhodnutí premiéra Vladimíra Špidly podat demisi, pokud nezíská důvěru vedení své strany. Špidla bude po debaklu ČSSD v eurovolbách v sobotu obhajovat své setrvání ve funkci předsedy strany. Pokud by důvěru nedostal a rezignoval i na premiérské křeslo, nynější koaliční vláda by skončila také. Navíc Špidla chce ve sněmovně vyvolat hlasování o důvěře kabinetu. "Je to opravdu hra vabank," řekla Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Špidla si tak podle ní chce posílit šance na potvrzení v čele strany; kalkuluje s tím, že členové vedení ČSSD se zaleknou důsledků jeho demise a podpoří ho. "Pokud by mu to vyšlo, samozřejmě vyjde nesmírně posílený. Ale situaci ve straně to asi nezklidní," uvedla Dvořáková. Podobně uvažuje i Zdeněk Zbořil z Filozofické fakulty Karlovy univerzity, podle něhož Špidla své spolustraníky záměrně tlačí ke zdi. Dává jim najevo, že rozhodnou-li se hlasovat proti důvěře vládě ve sněmovně, nebo uvnitř strany proti němu, tak tím rozbíjejí ČSSD, uvedl Zbořil.

Postavení národnostních menšin, dvojí občanství a korespondenční způsob hlasování při volbách patří mezi témata, o nichž budou tento týden v Kanadě jednat členové senátní komise pro krajany. O víkendu se zúčastní také 11. sletu kanadského Sokola a Československého dne v Masaryktownu v Torontu. Prosazení korespondenčního způsobu hlasování už patří mezi tradiční úkoly senátní krajanské komise, její úsilí zatím ale bylo marné. Češi, kteří žijí v zahraničí, si zatím mohou vybírat v cizině jen české poslance za předpokladu, že podstoupí registrační proceduru a budou vážit cestu na české velvyslanectví či konzulát. Pro krajany zvláště z rozlehlejších zemí, k nimž patří USA, Rusko, Austrálie a právě Kanada, to ale představuje poměrně velkou komplikaci. Projevilo se to i v mizivém zájmu krajanů o předloňské parlamentní volby. Možnost vybrat si poslance přilákala jen tři tisícovky Čechů žijících v cizině, ačkoliv jejich počet je několikanásobně vyšší. Senátní krajanská komise nemíří za oceán na severoamerický kontinent poprvé. Předloni v dubnu její zástupci navštívili Čechoameričany na východním pobřeží USA. Senátoři se sejdou s představiteli krajanské komunity v Ottavě a v Torontu, jednat budou se zástupci ministerstva pro občanství a imigraci a s předsedou horní komory kanadského parlamentu Danem Haysem.