Zprávy

Vláda se bude muset při hlasování o důvěře ve sněmovně spolehnout jen na hlasy koaličních poslanců. Opozice, ODS a KSČM, pro ni ruku nezvedne. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek po sobotním zasedání předsednictva ČSSD uvedl, že jeho strana kabinetu důvěru nedá. Nepodpoří jej ani komunisté. "Vhledem k tomu, že jde o stojedničkový kabinet a vzhledem k tomu, že předsedové ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL prohlásili, že drží tuto koalici nad vodou, tak to ponecháme na členech koalice a důvěru si budou muset odhlasovat sami," řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Komunisté podle něj nejsou ještě rozhodnuti, zda budou hlasovat proti vládě, nebo zda se hlasování zdrží.

Požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru vládě chce premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vedení sociální demokracie v sobotu řešilo neúspěch nejsilnější vládní strany v eurovolbách, Špidla zatím ustál pokusy o sesazení z čela strany. Předseda lidovců Miroslav Kalousek o hlasování o důvěře neměl informace. Stejně jako odstupující šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš soudí, že se o tom bude jednat na pondělním koaličním zasedání v Kolodějích. Českému rozhlasu Kalousek řekl, že nynější situaci nevidí jako krizi koalice, ale jako krizi uvnitř ČSSD. Podle Mareše vláda nemůže jít do sněmovny jen se žádostí o vyslovení důvěry. Bylo by to podle něj jen prázdné gesto, vláda musí poslancům něco sdělit. Dále hovořil o tom, že se koaliční vláda musí shodnout na klíčových věcech k veřejným financím, reformě zdravotnictví a k nezaměstnanosti. Pokud se to nestane, kabinet by měl odstoupit, dodal.

Ekonomové a analytici z evropských zemí vesměs kritizují dosavadní průběh české reformy veřejných financí, jejíž první fázi vláda schválila před rokem. Někteří ji považují za nedostatečnou a zdůrazňují vysoký schodek veřejných rozpočtů, jiní vládě vytýkají, že si klade málo ambiciózní plány. Pro některé je naopak stav české ekonomiky lepší než v porovnání se sousedními státy a tudíž uspokojivý, vyplynulo z ankety ČTK.

Podle Bernadette Stallaertové z největší belgické banky Fortis znepokojuje česká ekonomika rostoucím rozpočtovým deficitem, který svědčí o slabosti reforem. "Jsou nezbytná drastická opatření. Dosavadní reformy byly příliš plaché, ekonomika potřebuje koňskou injekci reforem," uvedla. Nynější slabá vláda, otřesená výsledkem evropských voleb, však podle ní bude sotva schopna se odhodlat k radikálním, a tedy nepopulárním opatřením.

Mark Katzman z britské Economist Intelligence Unit dokonce soudí, že česká fiskální reforma je nejhorší a nejpomalejší mezi novými členskými zeměmi EU.

Vládní snahy o ozdravení veřejných financí kritizoval i český ekonom a prognostik Valtr Komárek, podle něhož reforma nevyřešila problémy ekonomiky, vnesla do společnosti skepsi a rozladila občany. Země by měla investovat 100 až 200 miliard korun do vzdělání a vědy, a to i za cenu dalšího růstu dluhu, uvedl.

Někteří experti však soudí, že k reformě byla a je vhodná doba vzhledem k relativně vysoké hospodářské dynamice v zemi. Další strukturální změny jsou ale podle nich nezbytné už s ohledem na plánované přistoupení k euru. "V tomto ohledu je třeba zvažovat nejenom kroky v oblasti zdravotnictví a důchodů, ale také vzdělání. Právě v této poslední oblasti je nutné zajistit mezinárodní konkurenceschopnost," míní Mechthild Schrootenová z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).

Naopak konzultant francouzského Střediska pro mezinárodní studia a výzkum (CERI) Jean-Pierre Pagé se domnívá, že Česká republika si v reformě veřejných financí počínala "dosti dobře" a varuje před přílišným snižováním přímých daní a ubíráním na veřejných výdajích a sociální ochraně.

Evropská komise zveřejní příští týden hodnocení vývoje české ekonomiky z hlediska veřejných financí. Měla by vyslovit rozpaky nad slabou ambiciózností české reformy veřejných financí a případně nad pesimistickými makroekonomickými prognózami vlády. Podle nejmenovaného zdroje si odborníci v EK myslí, že zatímco program v oblasti veřejných financí svým způsobem funguje, neděje se prakticky nic v oblasti reforem na trhu práce, ve vylepšování podnikatelského prostředí a chybí účinná celková koordinace hospodářské politiky.

Vláda schválila hlavní zákony první fáze reformy veřejných financí loni 23. června po mnohaměsíčních jednáních. Reforma by měla během tří let přinést úsporu necelých 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard z vyšších daní. Ve druhé fázi se chce kabinet zaměřit na boj s šedou ekonomikou.

Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 62. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili například hosté z Velké Británie, Nizozemska, Francie a Ruska. "Těch 62 let je zhruba doba, kdy končí takzvaná generační paměť, paměť přímých účastníků a těch, kteří o událostech slyšeli od svých nejbližších. Začíná se vytvářet jakási kolektivní paměť a my bychom měli v těchto letech podat těm, kteří přijdou po nás, co nejvýstižnější charakteristiku toho, co se tu stalo a co to znamenalo," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart, který každoročním účastníkem pietní vzpomínky. Letošní rok je podle něj významný i proto, že se po letech otevřely archivy Velké Británie a potvrdily význam atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha pro spojenecké armády. "Potvrdilo se, že Francie a Velká Británie skutečně odvolaly svůj podpis na hanebné mnichovské smlouvě ani ne tak pod dojem atentátu, ale reakce české veřejnosti na něj," řekl Pithart.

Ceremoniálu, kdy hosté pokládají postupně květiny ke každému pomníčku ve vypálené osadě, se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. Dnes žijí obě nedaleko a na místo se ony i jejich rodiny vracejí mnohokrát do roka. "I přes 62 let, co byly vypáleny Ležáky, vzpomínky stále bolí. Nejvíce obdivuji svého tatínka Josefa Šťulíka, který se sám přihlásil gestapu ve Vrbatově Kostelci, a tím zachránil před zničením sousední vesnici," řekla Marie, provdaná Jeřábková. Její sestra Jarmila Doležalová, jíž byly v době zničení obce necelé tři roky, si z tragické události nic nepamatuje. Osadu, v níž žila, zná pouze z fotografií. "Teď jich máme doma spousty. Nejstarší dcera se o Ležáky hodně zajímá. Vyhledává materiály a ráda by vydala knihu," řekla ČTK.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v odvetě za atentát na Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Údolí s roztroušenými žulovými pomníky je národní kulturní památkou.

Nejen známé tituly klasické hudby nabízí 46. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Dramaturgie letos poskytla značný prostor také tvorbě skladatele Petra Ebena. Z 22 festivalových pořadů jsou tři věnovány jeho tvorbě. "Projekt Česká hudba 2004, k němuž jsme se jako Smetanova Litomyšl přihlásili, nechápeme tak, že bychom měli propagovat díla jako Rusalka, Novosvětská nebo Prodaná nevěsta. Naopak nám dává možnost představit a uvést i díla méně známá a zapomenutá. A velmi neprávem, protože druhá polovina 20. století v české kultuře příliš nepřála takovým novátorským a tvůrčím počinům," řekl ČTK umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský. Nejvíce pozornosti podle něj zřejmě přitáhne komponovaný pořad, v němž 22. června zazní vedle Mozartova Requiem Ebenovo oratorium Apologia Sokratus v nastudování Státní filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a sólistů. Oratorium bylo naposled nastudováno před 35 lety.

Příští neděli dostanou příležitost k vystoupení na zámeckém nádvoří i místní zpěváci z řad veřejnosti. Spolu s Pražským filharmonickým sborem nastudovali Ebenovu Missa cum populo neboli Mši s lidem, kterou bude sloužit kněz Tomáš Halík. "Jsou i další díla, která by si milovníci české hudby neměli nechat ujít. Například 25. června bude mít festivalovou premiéru Dvořákův Dimitrij, a to je skvělá opera," dodal Stříteský.