• 14.6.2004

    Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že malý zájem českých občanů o volby do Evropského parlamentu znamená porážku obhájců současného směřování Evropské unie a jejich naivismu. Debakl vládních stran, které získaly jen čtyři z 24 křesel vyhrazených v Evropském parlamentu pro Českou republiku, je podle něj výrazným signálem, který by koaliční kabinet Vladimíra Špidly měl brát vážně. Prezident na mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že i když hlasování o europoslancích nejsou české parlamentní volby, jejich výsledky mají významnou informační hodnotu i závažné vnitropolitické důsledky. Jak se může situace na politické scéně po fiasku ČSSD a Unie svobody-DEU vyvinout, nechtěl komentovat, neboť by prý mohl být kritizován za nemístné vměšování. "Více říkat nemůžu a nesmím... Já myslím, že nám to budoucnost ukáže," řekl Klaus novinářům.

    Český prezident, známý svou skepsí k současné podobě evropské integrace, považuje nízkou účast v prvních volbách do EP za vypovídající. "Téměř tři čtvrtiny občanů České republiky svou neúčastí ve volbách jasně řekly, že je problematika voleb do Evropského parlamentu nezajímá. To je mimořádně významná informace o Evropské unii a o vztahu občanů k ní," řekl Klaus. Debata o EU byla podle něj nedostatečná a skutečné problémy byly tabu v Česku i v ostatních státech EU. Prezident zároveň pogratuloval vítězům voleb, kterými se stala opoziční ODS.

  • 14.6.2004

    V lednu 2003 nastoupil místopředseda vlády Petr Mareš do čela Unie svobody-DEU s cílem zvrátit nepříznivý vývoj v preferencích této nejmenší vládní strany. Po roce a pěti měsících Mareš pod vlivem debaklu unie ve volbách do Evropského parlamentu sám ohlásil odchod z velitelského můstku potápějící se strany. Jednapadesátiletý Mareš vyhlásil, že pokud unionisté nezískají ve volbách ani jeden mandát, vyvodí z toho osobní zodpovědnost a vzdá se předsednické funkce. Otázku svého působení ve vládě nechal otevřenou s tím, že rozhodnutí nechá na uvážení strany. Mareš ve vládě nemá na starosti konkrétní resort, je místopředsedou pro vědu, výzkum a lidské zdroje.

  • 14.6.2004

    Česká koaliční vláda by měla pokračovat do konce svého mandátu bez ohledu na výsledek voleb do Evropského parlamentu v Česku, řekl dnes ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vysoká neúčast a hlasy odevzdané opozici odrážejí podle něj obecný pocit lidí vůči domácí politice, daleko více než vztah k Evropské unii. "Ze strany KDU-ČSL není žádné ohrožení vlády," řekl Svoboda. "Myslíme, že vláda má mandát, měla by tedy pokračovat a dokončit jej." Pokud výsledek voleb vyvolává nějaké otázky, "jsou adresovány našim partnerům v koalici" a oni se s nimi musejí vypořádat. Připustil, že vláda možná špatně komunikovala, ale účast i postoje lidí poznamenala hlavně celková zkušenost s politikou a neznalost Evropského parlamentu. "Mnoha občanům je velmi vzdálen. Proč by měli hlasovat pro někoho, kdo bude za velké peníze jezdit do Bruselu a do Štrasburku? Pro lidi je to velmi odtažité," poznamenal. Podotkl dále, že k EU se už lidi vyslovili v referendu a tentokrát nevěděli, do jaké instituce by vlastně své zástupce volili.

  • 14.6.2004

    Ministr financí Bohuslav Sobotka chce, aby reforma veřejných financí navzdory výsledku vládních stran v evropských volbách pokračovala. Sobotka zároveň upozornil, že významnou část reformních kroků již má kabinet za sebou. "Velká část legislativních opatření již byla schválena a mým cílem je, aby reformy pokračovaly. To znamená, že já budu jak v rámci nejsilnější vládní strany, tak i v rámci vlády jako takové prosazovat pokračování reforem," dodal s tím, že už v úterý předloží koalici návrh rozpočtu na rok 2005. Někteří analytici v Praze ovšem předpovídají, že volební porážkou stran vládní koalice reformy končí. Podle Davida Marka z Patria Online se nyní bude spíše rozdávat než škrtat a kromě toho se koaliční strany podle něj na podobě reformy neshodnou.

  • 14.6.2004

    Vládní KDU-ČSL i po debaklu zbylých dvou koaličních stran v eurovolbách považuje současný kabinet za nejlepší možné řešení většinové, a přitom nekomunistické vlády. Lidovci jsou připraveni dodržet koaliční dohodu s ČSSD a US-DEU uzavřenou po volbách 2002 a nevidí důvod, proč měnit toto politické uspořádání kvůli volbám do Evropského parlamentu. Pokud by přeci jen koaliční vláda padla, KDU-ČSL se nebude účastnit žádné varianty, která bude závislá na hlasech komunistů, řekl novinářům předseda strany Miroslav Kalousek. "Snaha přepsat politickou scénu na základě evropských voleb není relevantní, poměr sil v Poslanecké sněmovně se po dnešku nezměnil. Stále platí, že tato vláda je to nejlepší možné řešení většinové nekomunistické vlády," prohlásil lídr KDU-ČSL. Jako pro jedinou stranu z vládní trojky nebyly pro lidovce volby do EP propadákem. Ve Štrasburku budou mít dva poslance. Kalousek nevidí důvod, proč by teď vláda měla žádat o důvěru, jak ji k tomu vyzývá ODS. K vyvolání předčasných voleb je nutná ústavní většina v obou komorách parlamentu, a tu opozice nemá, připomněl.

  • 14.6.2004

    O předposlední finálové kolo soutěže komerční televize Nova Česko hledá SuperStar měli lidé výrazně větší zájem, než o volby do Evropského parlamentu. Zatímco souboj tří finalistů SuperStar sledovalo v neděli téměř 3,2 milionu diváků, k eurovolbám přišlo v pátek a sobotu jen přes 2,3 milionu lidí z 8,3 milionu oprávněných voličů. Na první část přenosu soutěže se dívalo 65 diváků z každé stovky lidí, kteří byli právě u televize, sdělil mluvčí Novy Dan Plovajko. Druhou část přenosu, ve které se diváci dozvěděli jméno vyřazeného soutěžícího, sledovalo téměř 2,6 milionu lidí.

  • 14.6.2004

    Dva týdny se premiér Vladimír Špidla neúspěšně snažil přesvědčit ministra spravedlnosti Karla Čermáka, aby nerezignoval na svou funkci. Novinářům po pondělní schůzce s ministrem řekl, že dopis oznamující Čermákovu demisi ale ještě dnes pošle prezidentovi Václavu Klausovi. Čermák potvrdil, že odstupuje, neboť nesouhlasí s odebráním 13. a 14. platů soudcům. Tuto otázku dnes před novináři označil za zásadní. Špidla řekl, že jako kompromisní řešení navrhoval Čermákovi oddělit otázku těchto platů od stejné problematiky u ostatních zaměstnanců státní správy. Ani na to prý ministr nekývl. "Podceňovat tuto záležitost může - a teď mluvím za sebe - jenom ten, kdo si plně neuvědomuje důsledky těchto věcí," řekl Čermák. Připomněl, že soudci jsou státní mocí soudní a neshody mezi nimi a mocí výkonnou a zákonodárnou mají špatné důsledky pro stát. "Obávám se, že zbytečně bude pokračovat boj mezi mocí soudní a výkonnou a bohužel nemohu toto vládní rozhodnutí podporovat," komentoval dnes Čermák několik týdnů staré rozhodnutí kabinetu sebrat státním zaměstnancům od příštího roku 13. a 14. plat.

  • 14.6.2004

    Za nedůstojnou "teatrální hříčku", která se ve slušné společnosti nedělá, považuje prezident Václav Klaus načasování demise ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Ministr, který jako nestraník hájil v kabinetu barvy ČSSD, oznámil rezignaci v sobotu krátce po skončení voleb do Evropského parlamentu. Prezident označil takový postup za evidentní kalkul, který by od Čermáka nečekal. "Trochu mě mrzí, že pan ministr spravedlnosti byl ochoten tuto teatrální hříčku sehrát. To jsem při jeho věku a serióznosti neočekával. Považuji to za špatné a nedůstojné," řekl dnes Klaus novinářům. S podobným postupem se jako prezident republiky nechce smířit. "Vyhlášení demise bylo provedeno minutu po uzavření volebních uren a volebních místností. To je tak evidentní kalkul, který se ve slušné společnosti nedělá. Jsem z toho velmi smuten," dodal prezident. "Já na teatrální hříčky nejsem zvyklý. Jsem zvyklý na loajalitu a slušné chování," řekl dnes Čermák novinářům. Dodal, že jeho rozhodnutí bylo uvážené. O rezignaci mluvil s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) sice již před 14 dny, své rozhodnutí ale neplánoval oznámit tuto sobotu. "Nevím, odkud se informace v médiích objevila," prohlásil odcházející ministr. Čermák se rozhodl odstoupit kvůli tomu, že vláda vezme soudcům od příštího roku 13. a 14. platy. Odstupující ministr tento krok vnímá jako útok na soudní moc. Spolu se Špidlou svoji demisi oficiálně oznámil. Klaus netuší, koho mu premiér doporučí jako nového člena své vlády. Jako o možných Čermákových nástupcích se hovoří o bývalém šéfovi tohoto resortu Jaroslavu Burešovi, poslanci Zdeňku Koudelkovi nebo nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové. Ta však už řekla, že by takovou nabídku odmítla.

  • 14.6.2004

    Pokud česká společnost nezačne investovat do vědy a výzkumu, skončí podle organizátorů dnešního mezinárodního vědeckého fóra její občané v Evropě jako čističi bot. Proti vyspělým státům má Česká republika velké zpoždění. A nejhorší na tom je, že veřejnost to nevnímá, řekl novinářům ředitel projektu na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava Václav Marek. "V Česku nejsou dobré podmínky pro vědeckou práci," uvedl jeden z účastníků fóra Michael Valášek z ČVUT. Podle něj nejde jen o materiální stránku, ale i o organizaci. "Bez aplikace vědy zahyneme. Nebudeme schopni konkurovat a nebudeme umět zastavit ničení životního prostředí a přírodních zdrojů," upřesnil. Setkání se účastní zhruba dvě stě vědců. "Kromě našinců to jsou lidé z Německa, Francie a Rakouska. Jejich země jsou na vysoké úrovni v podpoře vědy a výzkumu. Proto bychom rádi, aby nám předali své zkušenosti," uvedl Marek. Aby všichni pochopili, jak to s českou vědou je, vyvěsili organizátoři před Kongresovým centrem billboard s nápisem Bez vědy skončíme jako čističi bot, pod kterým opravdu čistič bot pracoval. Někteří z příchozích, například poslanec Jaroslav Zvěřina (ODS), si jeho práci dokonce vyzkoušeli. "Myslím, že v žádné zemi nejsou pro vědce podmínky ideální. U nás by se měl zvýšit podíl HDP na celkových výdajích na vědu, měly by se změnit podmínky pro podnikání a zmenšit se stupeň regulace," řekl. Koalice se letos v únoru dohodla, že soukromé investice do vědy a vzdělání budou daňově zvýhodněny. Práce na přípravě příslušné legislativy ale pokračují pomalu. V lepším případě by tak úlevy mohly začít fungovat nejdříve v roce 2006, píše se v diskusních materiálech.

  • 13.6.2004

    V Česku skončily historicky první volby do Evropského parlamentu. |Zúčastnilo se jich jen 29 procent voličů. Podle neoficiálních výsledků eurovolby vyhráli občanští demokraté, druzí skončili komunisté, třetí sociální demokraté, čtvrté Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty a pětiprocentní hranici překročili ještě Nezávislí a KDU-ČSL, která překvapivě skončila až šestá. Další strany včetně vládní US-DEU se do Evropského parlamentu nedostanou. Oficiální výsledky eurovoleb se však dozvíme až v neděli po 22.00 hodině, kdy skončí volby i v posledních čtyřech státech Evropské unie.

Pages