• 17.6.2004

    Nové naučné centrum pod širým nebem, které obsáhle dokumentuje vývoj geologie, geografie, rostlin, živočichů a podnebí v období třetihor, otevřela plzeňská zoologická zahrada. Třetihorní expozice má tři části. V první se podle mluvčího zahrady Martina Vobruby návštěvníci seznámí s tím, jak vznikala příroda, savci, podnebí a kontinenty v jednotlivých údobích třetihor. V další části je vitrína s odlitky čelistí, klů a zubů mamutů, mastodontů a pravěkých slonů, v poslední části centra je skupina velkých hornin z českého masivu, které mají vztah k třetihorám. Do stezky patří i kopie třetihorního močálu, v němž vznikalo hnědé uhlí. Z třetihorní doby přežívají na našem území například stále zelené rostliny břečťan nebo barvínek. Podobu centra bude zoologická zahrada postupně rozšiřovat a doplňovat. Počítá například s tím, že se zaměří na informace o vývoji turovitých a medvědovitých zvířat.

  • 17.6.2004

    Až padesát tisíc fanoušků by se mělo vejít na národní stadion, jehož výstavbu připravuje vedení Českomoravského fotbalového svazu. Svoji vizi představili funkcionáři ve čtvrtek v portugalské Sintře společně se zástupci nizozemské pojišťovny ING, která bude pomáhat se zajištěním investorů. Nizozemci zvažují, že sami do projektu finančně vstoupí. Aréna má vyrůst na Strahově v místech dnešního Stadionu Evžena Rošického. Ve strahovském areálu by neměl být jen samotný stadion, ale i obchodní a kancelářská centra, vzniknout by mělo rozsáhlé parkoviště a také terminál pro městskou hromadnou dopravu. Zatím není znám přesný termín, kdy by se měl na stadionu poprvé hrát fotbal. První uvažovaný termín je rok 2008.

  • 17.6.2004

    Sobotní zápas českých fotbalistů s Nizozemskem na evropském šampionátu bude řídit Španěl Manuel Enrique Mejuto González. Na čarách mu budou pomáhat jeho krajané Oscar David Martínez Samaniego a Rafael Guerrero Alonso. Španělská trojice na turnaji pískala utkání Dánska s Itálií, v němž přehlédla plivnutí italského záložníka Franceska Tottiho na soupeře. Mejuto González se s českým fotbalem potkal dvakrát. Poprvé v březnu 2001 v Belfastu, kde česká reprezentace porazila v kvalifikaci na MS domácí tým 1:0. Podruhé na podzim gratuloval hráčům Sparty na Letné po vítězství nad Besiktasem.

  • 16.6.2004

    Vítězstvím koalice a prohrou opozice skončila středeční skoro čtyřhodinová debata Poslanecké sněmovny o vládním mandátu, s nímž půjdou čeští vyjednavači na čtvrteční a páteční jednání Evropské rady o evropské ústavě. Dolní komora znovu potvrdila vládní mandát pro jednání, k němuž kabinet dospěl loni v říjnu. Sněmovna naopak neschválila návrhy opozice, aby vláda vzala při jednání o euroústavě do úvahy i názory nevládních stran a nepřipustila snížení dosavadní míry nezávislosti Česka v Evropské unii.

    Vláda před týdnem podpořila návrh, aby čeští vyjednavači prosazovali rovnoprávné postavení menších členských států s většími. Kabinet také požaduje jednoho komisaře pro každou členskou zemi a rotující jedenapůlroční předsednictví tří zemí v Evropské radě. V pravomoci jednotlivých států by měly zůstat finanční a daňové otázky, změny základních smluv či rozšíření EU.

  • 16.6.2004

    Schopnost Evropské komise chovat se ke všem členským zemím Evropské unie rovnocenně bez ohledu na jejich velikost a další faktory budou patřit mezi kritéria, na jejichž základě se budou čeští zástupci rozhodovat o tom, koho podpoří jako kandidáta na předsedu Evropské komise. V Poslanecké sněmovně to naznačil premiér Vladimír Špidla. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil upozornil, že při výběru šéfa komise bude mít významný hlas Evropský parlament (EP).

    "Česká delegace bude podporovat takového kandidáta, který bude schopným organizátorem a manažerem, bude mít dostatečné zkušenosti z evropských jednání a nejvíce ze všeho bude mít předpoklady vytvořit silnou komisi, jež v oblasti své působnosti měří všem členských státům stejně, bez ohledu na jejich velikost a další faktory," řekl Špidla ve sněmovní rozpravě o mandátu, s nímž čeští vyjednávači půjdou na nadcházející jednání Evropské rady o evropské ústavě. Žádné konkrétní jméno, koho by čeští zástupci mohli podporovat, ale Špidla neřekl ani nenaznačil. V obecné rovině hovořil o výběru šéfa komise i čerstvě zvolený poslanec EP Zahradil. "Konečné slovo a poslední slovo bude mít podle mého názoru stejně rozložení politických sil v Evropském parlamentu, případně dohoda mezi politickými silami reprezentovanými v Evropském parlamentu," předpověděl.

    Mezi možnými kandidáty na předsedu komise jsou belgický premiér Guy Verhofstadt, předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, britský ministr Chris Patten, belgický expremiér Jean-Luc Dehaene a irský premiér Bertie Ahern. Nový předseda vystřídá od listopadu Romana Prodiho. Premiéři a prezidenti ho zvolí kvalifikovanou většinou. Pak jej musí potvrdit Evropský parlament, což se má stát na červencovém zasedání, prvním v novém složení. Okamžitě poté začne budovat svůj pětadvacetičlenný tým. Obrátí se na všechny vlády, aby mu nabídly kandidáty.

    Evropská komise je klíčovým nadnárodním orgánem EU. Má výlučnou pravomoc navrhovat legislativu EU a kontrolovat její aplikaci. Jako strážce smluv dohlíží na dodržování evropského práva v celé unii. Členské státy na ni přenesly významné výkonné pravomoci, zejména v oblasti ochrany pravidel hospodářské soutěže. Předseda EK kolegiu předsedá, jen on má právo odvolat jeho členy. Zastupuje komisi na summitech EU, na zasedáních G8 a při vrcholných schůzkách unie s třetími zeměmi.

  • 16.6.2004

    Také s prezidentem Václavem Klausem debatoval izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom o situaci na Blízkém východě. Vyměnili si názory na řešení izraelsko - palestinského konfliktu, informoval ČTK prezidentův mluvčí Petr Hájek. Klausovi rovněž izraelský šéfdiplomat přivezl pozvání na návštěvu židovského státu.

    Šalom v úterý jednal se svým českým kolegou Cyrilem Svobodou. Podle Šaloma by EU měla mít vyváženější postoj k problému mezi Izraelci a Palestinci. Nezaujatě a vyváženě podle něj na problém nazírá Česká republika jako nový člen unie. Šalom to vidí i u dalších devíti nováčků a stejnou politiku nyní hledá i u zbytku EU. Šéf izraelské diplomacie požádal Svobodu, aby se pokusil přesvědčit členské státy o nutnosti nestrannosti v nazírání na konflikt mezi Palestinci a Izraelci. Projevit by se to mělo například v přístupu k hlasování v OSN, míní Šalom.

    V OSN je podle něj ročně schvalováno asi dvacet protiizraelských rezolucí, přičemž evropské státy 16 z nich podpoří a u čtyř se zdrží hlasování. "Nemám pochyb o tom, že Česká republika sehraje ústřední roli v zajištění vyváženější evropské politiky vůči Blízkému východu a v úsilí o zajištění míru v regionu," uvedl Šalom. Podle české diplomacie mají Palestinci nárok na svůj samostatný stát, avšak při současném ukončení útoků extremistů. Praha rovněž chápe nárok Izraelců na bezpečnost.

    Izraelský ministr vysvětloval situaci i senátorům ze zahraničního senátního výboru. "Mluvil i o plánu postupných kroků, který má nyní vést k rušení osad v Gaze, ale i k bližší spolupráci například s Egyptem. Zdá se, že i Egypťanům záleží na tom, aby se tam situace uklidnila. To je dobré znamení," řekl ČTK předseda výboru Josef Jařab.

  • 16.6.2004

    Prezident Václav Klaus ve středu na Pražském hradě jmenoval Michaelu Židlickou novou ústavní soudkyní. Počet členů Ústavního soudu tak vzrostl na dvanáct, což této justiční instituci umožní znovu rozhodovat v plénu o složitějších ústavních stížnostech. V plném počtu má mít Ústavní soud 15 členů. Třiapadesátiletá Židlická je docentkou brněnské právnické fakulty a expertkou na římské právo. Nikdy nebyla členkou žádné strany. Před rokem 1989 pracovala jako podniková právnička a 12 let působila i jako soudkyně z lidu u civilního senátu. V 90. letech postgraduálně studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, absolvovala stáže v zahraničí a přednášela na univerzitě v Marseille.

    Ústavní soudce navrhuje prezident republiky, jeho výběr musí schválit Senát. Klaus od nástupu do funkce předložil celkem 15 kandidátů, přičemž advokáta Aleše Pejchala dvakrát neúspěšně. Senát odmítl z projednaných kandidátů pět, osm jich schválil. Hrad již oznámil, že šestnáctou nominovanou bude Ivana Janů, bývalá lidovecká poslankyně, která už jednou ústavní soudkyní byla. První reakce senátorů naznačují, že ji zřejmě podpoří.

  • 16.6.2004

    Bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman jede tento týden do Prahy na seminář stavařů, na kterém bude spolu s dalšími bývalými evropskými politiky hovořit o rozšíření Evropské unie. Rozhodně popřel spekulace, že chce ovlivňovat dění v ČSSD. Politika ho prý neláká. "Já ji pozoruju s úsměvem jako divák. Já nemám touhu vrátit se na jeviště," řekl ČTK. "Aby bylo úplně jasno, po té přednášce se přes víkend věnuji rodině a v pondělí ráno se opět vracím na Vysočinu," zdůraznil.

    Téměř čtyřicetičlenné sociálnědemokratické předsednictvo se bude v sobotu zabývat porážkou, jíž ČSSD utrpěla ve volbách do Evropského parlamentu. Diskutovat se bude nejen o rekonstrukci vlády a změně nynější politiky ČSSD, ale také o střídání ve vedoucích stranických funkcích.

    Miroslav Šlouf, který se považuje za Zemanova přítele, ČTK řekl, že bývalý předseda by byl svolný vrátit se zpět do politiky jen za situace bezvýchodné pro sociální demokracii. Nepovažuje prý za nereálné, že se tak stane. "Jestli bude taková situace, kdy ta strana prostřednictvím třeba sjezdu povolá Zemana zpátky do politiky, on se tomu podle mého názoru zcela jistě bránit nebude," uvedl. Připomněl, že za podobných okolností se do politiky vrátili Winston Churchill a Charles de Gaulle.

  • 16.6.2004

    Konkurenceschopnost České republiky může být v budoucnu ohrožena kvůli nízkému podílu lidí, kteří mají přístup na internet. Na středeční konferenci společnosti Intel to uvedl její generální ředitel Craig Barrett. Česko je podle něj s 30procentním rozšířením internetu pod průměrem Evropské unie a výrazně zaostává za severoevropskými zeměmi, kde se tento podíl pohybuje kolem 80 procent. Představitel jednoho z největších světových výrobců výpočetní techniky v Praze apeloval na větší využití informačních technologií (IT). ČR by se měla sama sebe ptát, zda je její strategie v této oblasti dostatečně agresivní, uvedl. Naopak ocenil vysoké rozšíření mobilních telefonů, které se blíží 100 procentům populace.

    Česká republika loni investovala do IT služeb, softwaru a hardwaru 2,5 miliardy dolarů (asi 65 miliard Kč). Zhruba tříprocentní podíl těchto výdajů na HDP je o 0,2 procentního bodu nad průměrem původních zemí EU.

  • 16.6.2004

    Státní dluh se na konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na 537,9 miliardy korun. To je o 44,7 miliardy Kč více než na konci loňského roku. Podrobné údaje oznámilo ministerstvo financí. V přepočtu na jednoho obyvatele tak dluh překročil 53.000 korun. Vnitřní dluh dosáhl 522,7 miliardy korun, přičemž téměř 352 miliard korun stát hradil státními dluhopisy a 171 miliard korun pomocí krátkodobých státních pokladničních poukázek. V zahraničí si stát půjčil 13,6 miliardy korun od Evropské investiční banky a dalších téměř 1,6 miliardy Kč od Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

    Dluh České republiky je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále nízký, velmi rychle však roste, upozornil ekonom J&T Bank Petr Vodička. "Tímto tempem můžeme o naši výhodu velmi rychle přijít," dodal. Na struktuře dluhu je podle něj vidět, že se resort financí snaží využít historicky nízkých úrokových sazeb a podle plánu přechází od krátkodobých pokladničních poukázek k dlouhodobých dluhopisům. Výhodné úroky si tak zafixuje na delší dobu.

    Stát letos plánuje vydat na úhradu schodků státního rozpočtu dluhopisy ve výši 103,6 miliardy korun. Státní dluh se tak zřejmě na konci letošního roku vyšplhá na téměř 630 miliard korun. Rostoucí dluhy státu neustále zvyšují jeho potřebu půjčovat si peníze a stát se ve druhém čtvrtletí poprvé odhodlal vydat dluhopisy i v zahraničí. Stát je kvůli vysokému zájmu investorů vydal v objemu 1,5 miliardy eur (asi 47 miliard korun), tedy o polovinu více, než plánoval. Podle analytiků však půjčka pro vládu nebude levnější, než zadlužit se na domácím trhu.

    Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat dosáhl loni dluh celého veřejného sektoru 956,2 miliardy korun, tedy 37,6 procenta HDP. Eurostat do něj na rozdíl od ministerstva financí započítává i státní záruky nebo neuhrazené ztráty České konsolidační agentury a jejích dceřiných společností. Budoucí přijetí eura, které ČR plánuje v letech 2009 až 2010, vyžaduje, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP.

Pages