• 16.7.2003

    Český prezident Václav Klaus dnes využil své přítomnosti za zasedání Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži k tomu, aby kritizoval zavedení jednotné evropské měny. Svou kritikou eura způsobil podle důvěryhodného diplomatické zdroje polemiku se zástupci členských zemích eurozóny. Klaus považuje euro za jednu z příčin zbrzdění ekonomického růstu v Evropě. Představitelé zemí eurozóny v OECD však namítali, že jednotná měna se ukázala jako životaschopný projekt a že je euro v poslední době silnější než americký dolar. Zasedání Rady OECD bylo neveřejné. Po jeho skončení Klaus novinářům pouze řekl, že rekapituloval okolnosti vstupu Česka do OECD v roce 1995, kdy byl předsedou vlády, a hovořil i o přístupu do Evropské unie. Podle zdroje ČTK přitom odmítl, aby Česko spěchalo se zaváděním jednotné evropské měny.

  • 15.7.2003

    Český prezident Václav Klaus je přesvědčen, že jeho návštěva ve Francii přispívá k pochopení budoucího postavení České republiky v Evropské unii. "Jsem přesvědčen o tom, že tato návštěva přispívá k tomu, aby nám bylo věřeno v tom, že chceme být standardně fungující členskou zemí Evropské unie," prohlásil Klaus po pracovním obědě se svým francouzským protějškem Jacquesem Chirakem. Klaus míní, že díky jeho nynější pracovní návštěvě budou "odstraněna některá nedorozumění, která jsou možná zbytečně rozehrávána jednotlivými větami, nadpisy těch či oněch článků". Zřejmě narážel na svůj rozhovor pro francouzský deník Le Figaro, který dnes vyšel s titulkem "Václav Klaus: Náš vstup do EU? Není proč tančit v ulicích". Klaus v něm mimo jiné uvedl, že podle něj není zapotřebí ústavy Evropské unie, jejíž návrh před měsícem předložil Konvent o budoucnosti EU pod vedením francouzského exprezidenta Valéryho Giscarda d'Estaing.

  • 14.7.2003

    Ústavní soud si za deset let své existence v České republice vydobyl zásadní postavení a uznání. Prohlásil to prezident Václav Klaus, když se v pondělí na Pražském hradě loučil s těmi ústavními soudci, kterým končí mandát. Prezident jim za jejich práci poděkoval. Klaus také řekl, že uvedených deset let, kdy všechny zúčastněné strany hledaly vhodnou pozici soudu v ústavním pořádku, se místy neobešlo bez tápání a "vzájemného osahávání půdy". Prezident míní, že to je přirozené a logické. Václav Klaus se v minulosti netajil výhradami k některým rozhodnutím Ústavního soudu. Při svém nástupu do funkce prezidenta dal také najevo, že se na ústavní soudce nehodlá obracet tak často, jak to dělal jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Havel. Desetiletý mandát vyprší v úterý 15. července osmi z 15 ústavních soudců. Prezident již vybral všech osm kandidátů na uvolněná místa. Senát začne jednotlivé nominace projednávat ve středu. Poslední navrženou se stala v pátek senátorka ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími kandidáty jsou současný vicepremiér Pavel Rychetský, právník Aleš Pejchal, bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Vladimír Balaš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček, dosavadní ústavní soudci Pavel Holländer a Vojen Gütler a advokátka Klára Veselá-Samková.

  • 14.7.2003

    Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, kterou v sobotu večer převzal v závěru karlovarského festivalu Morgan Freeman, už následovala amerického herce do Ameriky. Organizátoři mezinárodní filmové přehlídky ji za ním poslali dodatečně, neboť před závěrečným ceremoniálem produkce zapomněla vyrýt na podstavec jeho jméno. "Z pověrčivosti jsme to nechtěli udělat už před festivalem v Praze, abychom nezakřikli, že opravdu přijede. Nakonec se na to nedostatečnou koordinací práce mezi produkcí a programovým oddělením bohužel zapomnělo," řekla dnes ČTK umělecká ředitelka MFF Eva Zaoralová. Podle prezidenta MFF Jiřího Bartošky je už soška dívky, držící v napjatých pažích nad hlavou křišťálový globus, na cestě do USA. Sám Freeman byl prý překvapen, že na sošce není žádné jméno. "Teď nevím, jestli je pro mě. Jestli mi nedali nějakou jinou cenu," řekla hollywoodská hvězda televizi Nova.

  • 13.7.2003

    Izraelský premiér Ariel Šaron na úvod nedělního setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou ocenil dobré izraelsko-české vztahy a jejich dlouhou historii. Vyjádřil naději, že Svobodova návštěva dále posílí vztahy Izraele s Českou republikou i s Evropou. Svoboda, který se sešel také s ministrem hospodářství Ehudem Olmertem a mluvil s ním o možných společných projektech v Iráku, se při setkání se Šaronem zaměřil i na prosazování prodeje českých letadel a nákladních vozů.

    Svoboda při setkání uvedl, že ČR je schopna dodat Izraeli výcvikový vojenský letoun L-159. Ariel Šaron prohlásil, že o tom bude mluvit s ministrem obrany, takže tady je možná šance, řekl později Svoboda českým novinářům.

    Hovořil se Šaronem i o možných dodávkách nákladních automobilů Tatra pro izraelskou armádu. To by byl společný projekt Izraele, ČR a USA, dodal ministr.

    Podle Svobody Šaron oceňuje úlohu ČR, kterou hraje "nejen na půdě OSN, ale i obecně v boji proti terorismu a v podpoře mírového procesu".

    Český ministr při své návštěvě regionu tentokrát jedná jen s izraelskou stranou, a nikoliv s Palestinci.

    Svobodovo rozhodnutí sejít se jen s izraelskými politiky ocenil dnes ráno také izraelský vicepremiér a ministr hospodářství Ehud Olmert. Naprostá většina zemí Evropské unie se drží politiky navštěvovat představitele Izraele i Palestinců.

  • 13.7.2003

    Zhruba 100 klientů cestovní kanceláře Harmonie Medical se již vrátilo ze strastiplného zájezdu do Chorvatska domů. Návrat dalších asi 200 klientů, které tato cestovní kancelář z Háje ve Slezsku nechala o víkendu na Jadranu bez zaplaceného ubytování, zřejmě zajistí jiné cestovní kanceláře. Ministerstvo zahraničních věcí i český konzulát ve Splitu již požádal o pomoc české CK i dopravce.

    CK Gloden City Tour již podle vedoucí českého konzulátu ve Splitu Veroniky Honcové nabídla, že pro klienty vypraví čtyři až pět autobusů a v úterý, kdy jim končí platnost ubytování, je přiveze. Pomoc nabídly i Vítkovice Tours a další CK.

    Cestu si ale budou lidé muset zaplatit sami. Ministerstvo zahraničních věcí totiž nemůže hradit návrat klientů. Úřad může jen pomoc zprostředkovat, logisticky pomáhat, informovat příbuzné a podobně, řekl šéf tiskového oddělení MZV Karel Borůvka.

    Mezi klienty CK jsou i zdravotně handicapovaní, lidé po operacích páteře a kyčlí či kardiaci. Převažují důchodci, ale jsou tam i malé děti. Na léčebný pobyt odjeli ve čtvrtek. Za zájezd zaplatili 15 až 30 tisíc korun.

    Již v sobotu v noci konzulát zajistil návrat asi stovce klientů CK Harmonie. CK Golden City Tour jich přivezla do Prahy asi 53, další lidi dovezla CK Oasa, nebo dopravce Petr Ludvík a další firmy. CK Vítkovice Tours zajistila v Makarské ubytování skupince klientů, které ve středu přiveze do Ostravy.

    Majitelka CK Harmonie Medical Hana Vitečková není telefonicky k zastižení. Rovněž telefony na obou pobočkách firmy v Praze a v Háji ve Slezsku nikdo nezvedá. CK údajně dluží peníze jak v Chorvatsku, tak autobusovému dopravci.

    CK Harmonie Medical zřejmě nebyla pojištěná proti následkům insolvence. Ministerstvo pro místní rozvoj již loni podalo podnět živnostenskému úřadu, aby jí odebral licenci. MMR totiž obdrželo od pojišťovny koncem loňského roku oznámení, že kancelář neuzavřela zákonné pojištění proti následkům úpadku. Nyní již MMR nemůže ve věci nic podnikat. Věc je v řízení živnostenských úřadů, které musí nepojištěné cestovní kanceláře odebrat licenci. Zda se tak již stalo, MMR ani neví, vysvětlil mluvčí Petr Dimun.

    Klienti tak zřejmě nebudou mít nárok na pojistné plnění a peníze budou moci na CK vymáhat pouze soudní cestou.

    Letos již pool pojišťoven řeší čtyři krachy CK. Další podnět obdržel tento týden. Podle agentury Mag Consulting hrozí letos krach dalším dvěma až třem menším cestovním kancelářím.

  • 13.7.2003

    Nával návštěvníků, který zaznamenala výstava českých korunovačních klenotů v prvních dnech, dnes znatelně ochabl. Poslední den navštívilo expozici na Pražském hradě o několik set lidí méně než obvykle. Zájemci, kteří nespěchali a s prohlídkou pokladu počkali na odpolední hodiny, se vyhnuli i několikahodinové frontě.

    Naposledy měli lidé možnost spatřit klenoty v roce 1998. Během devíti dnů si je tehdy prohlédlo 30.000 lidí. Letošní expozici, která trvala o dva dny déle, zhlédlo asi o 10.000 lidí více. V průměru přišlo denně 4000 návštěvníků.

    Klenoty se v Česku vystavují jen při výjimečných příležitostech. Letos bylo důvodů k uspořádání výstavy hned několik: 85 let od vzniku Československa, deset let od vzniku České republiky a volba nového prezidenta.

    Možnost vidět nejvzácnější český poklad využili dnes rodiny s dětmi i důchodci, Pražané, mimopražští i cizinci.

    Dlouhý had čekajících, který se v minulých dnech táhl od Sterého královského paláce přes Býčí schodiště a Jižní zahradu až po Staré zámecké schody, se dnes smrskl na frontu sahající jen do poloviny schodů. Jižní zahrada tak zůstala téměř celý den prázdná. Na lavičkách se slunečníky, které byly připraveny pro čekající návštěvníky, posedávali jen zahraniční turisté s mapami Prahy. Stánky s občerstvením balili v poledne.

    Výstava začala 3. července. Před uložením klenotů do bezpečí Korunní komnaty prohlédnou poklad odborníci.

  • 13.7.2003

    Osmatřicátý ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech je minulostí. Hlavní cenu Křišťálový globus získal v sobotu večer za ovací diváků, kteří do posledního místa zaplnili Velký sál hotelu Thermal, italský film Okno naproti režiséra Ferzana Ozpeteka, který vznikl v koprodukci Velké Británie, Turecka a Portugalska.

    Režisér Ferzan Ozpetek přišel na podium i podruhé, aby převzal cenu za nejlepší režii. Jeho příběh nezvyklého setkání mladé ženy, unavené stereotypním manželstvím, a osmdesátiletého muže, poznamenaného tragickou událostí z druhé světové války, se loni stal nejúspěšnějším italským filmem.

    Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převzal hollywoodský herec Morgan Freeman. Byl letos druhou osobností, kterou festival takto vyznamenal - režisér Jiří Menzel ji dostal při zahájení devítidenního maratonu projekcí 250 snímků.

    Závěrečného ceremoniálu, který v přímém přenosu vysílala Česká televize, se zúčastnili i prezident Václav Klaus s chotí, ministři a zástupci diplomatického sboru. Na tři stovky filmů zhlédlo v Karlových Varech 122.440 diváků

    Během devíti dnů mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech přišlo na 476 projekcí 122.440 diváků. Osmatřicátý ročník této prestižní přehlídky navštívilo 10.480 příznivců. Festivalový pas, jehož majitelé získali čtyři vstupenky denně, si koupilo sedm tisíc studentů a pravidelných diváků.

    Podle informací tiskového střediska organizátoři akreditovali téměř tři tisíce členů filmových delegací, distributorů a filmařů, novinářů bylo na 600. Denně se ve 12 kinosálech konalo až 63 většinou vyprodaných projekcí. Celkem se promítalo 304 titulů, z nichž mělo 18 světovou, 21 mezinárodní a dva evropskou premiéru. V soutěži hraných filmů bylo uvedeno 16 snímků.

    Vyrovnanou kvalitu pochválili filmaři i kritici. Jen porota, v níž usedla i herečka Aňa Geislerová, byla nesourodá věkem. "Její členové se i hádali, ale s jejich verdiktem lze souhlasit," podotkla na setkání s novináři umělecká ředitelka Eva Zaoralová. V kinech se z této kolekce objeví například americký film Průserář, dílo dánské režisérky Natashy Arthyové Starý, nový, půjčený a modrý a francouzsko-japonský film Strach a chvění.

    Podle prezidenta festivalu Jiřího Bartošky může budoucnost festivalu ovlivnit privatizace Thermalu i přízeň státních orgánů, neboť finanční podpora (letos 20 milionů korun) není součástí příslušné kapitoly státního rozpočtu. "Přejeme si, aby privatizace byla seriozní a zaručila, že festival bude dál v Karlových Varech," řekl Bartoška, který martyrium při shánění podpory státu přirovnal k pohádce O kohoutkovi a slepičce.

    Podle Zaoralové reputace karlovarské přehlídky roste nejen se zájmem médií, jejichž zástupci přijíždějí z celého světa, ale i programem. "Je to vidět v tom, že producenti a distributoři jsou ochotni dát nám filmy, které by jinak schovávali pro Cannes či Benátky. To by se před deseti lety nemohlo stát," řekla.

    Bartoška se Zaoralovou byli letos v čele festivalu podesáté. Za tu dobu se podle svých slov přesvědčili, že je to práce, která sedí jim i spokojeným návštěvníkům.

  • 12.7.2003

    Americký civilní správce Iráku Paul Bremer při setkání s českým ministrem zahraničních věcí Cyrilem Svobodou, který je na dvoudenní návštěvě Blízkého východu, v sobotu v Bagdádu ocenil pomoc české vlády při obnově Iráku. Český ministr v iráckém hlavním městě rovněž otevřel velvyslanectví České republiky.

    Bremer při krátké schůzce uvedl, že každá rada ze strany ČR je vítána. Poukázal na možné poučení, které lze použít z ekonomické transformace postkomunistických zemí. Připomněl však i to, že irácká ekonomika je v mnohem horším stavu a na pokraji kolapsu. Připustil rovněž, že jsou problémy s bezpečností; podle něj jde o dílo profesionálů, kteří však podle všeho nejsou nijak centrálně řízeni.

    Především jde o členy bývalé irácké vládní strany BAAS, bývalých iráckých zpravodajských služeb a Saddámových fidájínů. Tento problém řešíme politicky i ekonomicky, řekl Bremer a zdůraznil, že nejde o strategickou hrozbu. Svoboda Bremerovi nabídl pomoc při obnově irácké policie a armády, americký správce ocenil zejména možnost pomoci při budování nové irácké policie.

    Pokud jde o armádu, dal najevo, že si Spojené státy stačí samy, a že již v úterý začne nábor do nových iráckých ozbrojených sil.

  • 12.7.2003

    Spoluúčast na zdravotní péči a lécích do souhrnné výše 2000 korun ročně by si lidé měli platit sami. V této částce by byly vedle doplatků na léky také poplatky za recept a návštěvu lékaře či pobyt v nemocnici. Po jejím vyčerpání by byla péče zdarma. Počítá s tím ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD), která na sobotním semináři v Lidovém domě seznámila se svými reformními plány ředitele nemocnic a spolustraníky.

    "Není to v rozporu se sliby ČSSD, protože to bude vůči občanům sociálně citlivé," zdůraznila. Děti do 18 let by totiž neplatily nic a lidé v tíživé sociální situaci by mohli požádat o proplacení částky.

    Součková zdůraznila, že pokud by se reforma neprovedla, do dvou let by nastaly velké problémy v dostupnosti péče. Právě opatření, která povedou k rozumnějšímu čerpání péče, jsou podle ministryně jednou ze součástí reformy. Součková počítá s tím, že spoluúčast pacientů stoupne do několika let z 8,6 procenta na 15, průměr Evropské unie se pohybuje kolem 25 procent.

    Nadměrnému čerpání péče chce zamezit například tím, že by se platilo za recept. Lidem by se vyplatilo koupit si levný lék, například paralen za desetikorunu, než chodit pro recept zatížený dvacetikorunovým poplatkem. Systému by to přineslo úsporu 69 milionů ročně. Kdyby si lidé platili léky do ceny 50 korun, systém by uspořil 1,8 miliardy za rok.

    Lidé by si také léků více vážili a správně je užívali. Nyní vracejí ročně do lékáren přípravky za čtyři miliardy, další léky však vyhodí. Odhaduje se, že za rok zůstávají nevyužity léky za sedm miliard. Náklady na léky tvoří přitom čtvrtinu výdajů zdravotního pojištění, které letos má na všechnu péči řádově 140 miliard. Součková chce těmito poplatky zbrzdit rostoucí výdaje pojišťoven a současně omezit počty návštěv u lékaře. Zatímco občané EU mají pět až sedm návštěv do roka, Češi 14 a v některých regionech podle ministryně i hodně přes 20.

    Součková ujistila, že k těmto opatřením vůči pacientům hodlá přistoupit, až se jí podaří zrušit přebytečná akutní lůžka v nemocnicích a provést nutné změny v pojišťovnách.

Pages