Zprávy

Vzdušný prostor České republiky by mělo nejméně v příštích pěti letech chránit 12 použitých nadzvukových letounů a dva cvičné stroje. ČR si je vypůjčí od jiných zemí, většinou členských států NATO. Tento záměr schválila ve středu vláda. Česká republika si letadla vypůjčí na základě mezivládní dohody nebo dohody mezi českým ministerstvem obrany a stejným resortem jiné země. O půjčce už Česko jedná s Velkou Británií. Podobné rozhovory chystá i s vládami Spojených států, Německa, Nizozemska, Belgie, Švédska, Francie a Kanady.

Do konce letošního roku by podle vládních úředníků mohly začít přípravy na vyhlášení výběrového řízení na nákup zcela nových strojů. Konečným cílem zůstává i nadále záměr pořídit 24 nových nadzvukových letounů. Tím by se podle odborníků vyřešil problém ochrany českého vzdušného prostoru na dobu 25 až 30 let.

České letectvo má nyní osm provozuschopných a modernizovaných stíhaček MiG-21, které jsou sice dostatečně rychlé, ale mají zastaralou výzbroj, palubní systémy a omezenou možnost zásahu. Navíc budou v roce 2005 z výzbroje armády vyřazeny. Piloti disponují i 71 podzvukovými bitevníky L-159 s moderním vybavením a schopností nést moderní zbraňové systémy. Na nákup těchto zbraní ale zatím nejsou peníze. L-159 je navíc pomalejší než stíhačky. Do systému protivzdušné obrany NATO Česko potřebuje čtyři stíhačky.

Vojáci se původně těšili na 36 švédsko-britských letounů Jas- 39 Gripen. Ten vyhrál ve výběrovém řízení, které ale bylo často napadáno pro neprůhlednost. Několik let trvající nákup nakonec definitivně spláchly povodně v srpnu loňského roku a nutnost investovat do rekonstrukce země. Zatímco nákup zcela nových stíhaček by stál Česko několik desítek miliard korun, pronájem použitých strojů by stál podle výpočtu úředníků ministerstva obrany ročně asi 1,5 miliardy korun.

Dva měsíce poté, co se Česká republika zapojila jako pozorovatel do práce orgánů EU, je její postavení kdesi na pomezí kandidáta a člena. Práce a život českých diplomatů se už zásadně změnily, ještě však nebyli zcela vtaženi do politické "hry" kontaktů a spojenectví, která vyplňuje zákonodárnou i politickou aktivitu unie. "Pořád si nás ještě jaksi oťukávají, monitorují. Dávají si pár měsíců na čas, aby věděli, jak se ta která země chová, jak si počíná ten který velvyslanec. Nemají důvod spěchat s nějakými hlubšími spojenectvími," líčí své pocity šéf české mise při EU Pavel Telička, který z titulu své funkce zasedá ve Výboru stálých zástupců (Coreper).

Vláda v pondělí schválila reformní novelu zákona o dani z příjmu, která má od příštího roku snížit daň z příjmu podniků na 28 procent z dnešních 31 procent. V roce 2005 má sazba dále klesnout na 26 procent a v roce 2006 na 24 procent. ČTK to řekl Jindřich Marek z tiskového odboru vlády. Předloha bude součástí balíku 12 reformních zákonů, o nichž začne poslanecká sněmovna jednat na mimořádné schůzi 22. července. Pokud novela projde parlamentem, firmy v příštích třech letech na dani z příjmu ušetří 33,5 miliardy korun. Na druhou stranu je však čeká nové omezení; z daní si budou moci odepisovat jen automobily do výše 900.000 korun. U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23.520 korun na 25.560 korun za rok.

Významná změna čeká také živnostníky - ti by měli státu začít odvádět minimální daň, která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba 330.000 podnikatelů, kteří dnes neplatí žádnou daň z příjmu. Podle novely by minimální daň začali platit v roce 2005 za rok 2004. Při zohlednění vyšší odčitatelné položky na dítě ministerstvo financí minimální daň spočítalo na 8430 korun ročně pro bezdětného živnostníka a na 750 korun ročně pro podnikatele se dvěma dětmi. Ministerstvo financí při výpočtu vyšlo z loňské průměrné mzdy 15.707 korun.

Ekonomové vesměs považují navrhovaný pokles daně z příjmu podniků na 24 procent v roce 2006 za nedostatečný. "Cílem by měl být pokles sazby na úroveň sazeb v Maďarsku či na úroveň plánovanou na Slovensku a v Polsku," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek. V Maďarsku je daň z příjmu podniků 18 procent, Slovensko a Polsko ji plánují snížit na 19 procent. Také podnikatelé požadují rychlejší pokles daně z příjmu. Jinak podle nich hrozí, že řada firem uteče za nižším zdaněním na Slovensko.

Schválená novela je zároveň harmonizační novelou a některá opatření tak budou účinná až od data vstupu do Evropské unie. To se týká zejména zdanění dividend. Po vstupu do EU se nebudou zdaňovat dividendy vyplácené tuzemskou společností mateřské společnosti v jiné členské zemi EU, danit se budou až dividendy vyplácené mateřskými společnostmi akcionářům. V tuzemsku, kde je daň z dividend 15 procent, je to nyní naopak. Navrhovaná právní úprava dále s evropskými předpisy slaďuje systém zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů.

Předseda Senátu Petr Pithart očekává, že ohlášená schůzka nejvyšších ústavních činitelů, kterou svolává prezident Václav Klaus, by mohla být mimo jiné věnována diskusi o případných změnách Ústavy. Sám ale případné ústavní změny předběžně nepovažuje za nejvhodnější řešení vzniklých problémů. "Předběžně nevidím takovou potřebu. Ústava jsou základy domu, a ne nábytek v horním pokoji, který se přestavuje podle toho, jak se to hodí," řekl ČTK Pithart.

Schůzka svolávaná Klausem souvisí mimo jiné s debatou politiků o restitucích, kterou vyvolal nedávný rozsudek v případu Františka Oldřicha Kinského. Šlechtic se soudí o majetek zabavený po válce na základě Benešových dekretů. Politici se obávají, že Kinského soudní úspěchy prolamují prezidentské dekrety i restituční hranici 25. února 1948. Pithart nevyloučil, že se účastníci schůzky u Klause dotknou i případného odškodnění sudetských Němců. "Já jsem pro to, aby se samozřejmě hovořilo o všem," řekl.

Politici již zadali právníkům, aby posoudili, zda současná situace vyžaduje ústavní změny. Hlavně menší strany si ale od takového řešení drží odstup a například i premiér Vladimír Špidla soudí, že nynější zákony jsou dostatečné. Minulý týden přitom Úřad vlády v tiskové zprávě uvedl, že premiér požádal ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, aby zahájil i práci na vhodné novele Ústavy tak, aby restituční hranice nebyla obcházena.