• 5.7.2003

    Ošetření zraněných po výbuchu v letním kině - to byla patrně nejtěžší disciplína v evropské soutěži Červeného kříže v poskytování první pomoci FACE 2003. Její 16. ročník se konal na pražském Výstavišti. Klání se zúčastnilo 25 pětičlenných týmů z celé Evropy. Nejlépe se s touto situací, při níž věrohodně namaskovaní figuranti sténali na chodnících, podle rozhodčích a lékařů vypořádali Norové. Nelehký byl také úkol postarat se o zraněné po modelové srážce dvou autobusů. O tom, kdo byl v téhle disciplíně nejlepší, rozhodovala i tady taktika. Dobře ji zvládli Němci a Švýcaři. Česká republika se jako pořadatelská země letos soutěže nezúčastnila.

  • 5.7.2003

    Celkem šestnáct celovečerních filmů, které budou uvedeny většinou v mezinárodní či dokonce světové premiéře, vybrala umělecká ředitelka Eva Zaoralová do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Za jednu z výher považuje, že například kontroverzní král asijského filmu Kim Ki-duk, který byl loňským hostem festivalu, dal před ostatními přednost právě karlovarské soutěži. "Zařazeny jsou do ní pouze snímky vyrobené po 1. lednu 2002, které nebyly uvedeny v soutěži jiných přehlídek," řekla Zaoralová. Domácí kinematografie má dvě želízka v ohni, neboť kromě Hřebejkova Pupenda má podíl i na koprodukčním snímku Kruté radosti slovenského režiséra Juraje Nvoty.

    Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech byl zahájen předáním prvních ocenění. Za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii je převzali režisér Jiří Menzel a britský filmař Stephen Frears, který na festivalu uvede svůj snímek Špína Londýna. V hledišti Velkého sálu festivalového paláce Thermal usedli například premiér Vladimír Špidla, ministr kultury Pavel Dostál a řada zahraničních filmařů.

    Víkend na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech je ryze pracovní. V obou volných dnech je pro filmové fanoušky připraveno 111 filmových představení. Promítá se ve třinácti kinosálech s celkovou kapacitou 3680 míst, která však přesto nestačí. První projekce začínají v devět hodin ráno, ty poslední přesně o půlnoci. Letos poprvé organizátoři rozšířili kapacitu o pronajatý mobilní francouzský kinosál Bioscope, který vznikl přímo u Thermalu. Má kapacitu 296 míst a k zemi ho kotví gumový válec napuštěný čtyřiceti tunami vody.

  • 5.7.2003

    Získat prostředky k vybavení českých filmů distribuovaných do kin speciálními titulky tak, aby jim rozuměli i sluchově postižení, je cílem výstavy fotografií nazvaných Šest smyslů. Na jaře byla otevřena v Praze a v těchto dnech si ji mohou v hotelu Thermal prohlédnout návštěvníci mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Výsledkem je 24 snímků zachycujících lidské smysly ze čtyř různých úhlů pohledu.

    Prvním českým titulem, jehož jedna z 33 kopií má titulky pro neslyšící, je Hřebejkovo Pupendo, promítané na festivalu v hlavní soutěži. Vystupuje v něm i patnáctiletý Lukáš Baborský ze Základní školy pro sluchové postižené. Ten byl vlastně filmařům inspirací k realizaci titulků pro neslyšící. Ty vysvětlují děj a zaznamenávají například, že zvoní telefon, něco bouchlo či že někdo křičí.

  • 5.7.2003

    Devět mentálně postižených lidí pracuje v kavárně Vesmírna v ulici Ve Smečkách. Sbírají objednávky, připravují nápoje, obsluhují hosty. To nejtěžší je ale teprve čeká. Cílem projektu sdružení Máme otevřeno?, které kavárnu provozuje, je totiž jejich úplná integrace do běžného života včetně nalezení práce. Dva z nich tento přechod možná již brzy čeká, řekla koordinátorka kavárny Jana Moutelíková. Čtyři muži a pět žen ve věku mezi 20 a 27 lety pracuje v kavárně již přes rok. Všichni mají lehké nebo střední mentální postižení. Do kavárny chodí na čaj, závin či jiné dobroty nejčastěji studenti. Mezi časté návštěvníky ale patří i ženy, které láká nabídka zdravých jídel, a cizinci.

  • 5.7.2003

    Tradiční rekonstrukce rakousko-pruské bitvy u Chlumu poblíž Hradce Králové z roku 1866 se zúčastnilo asi 400 nadšenců v dobových uniformách, někteří z nich dokonce na koních. Vzduchem se tak již podesáté opět neslo hřmění starých pušek a byl cítit střelný prach, který nezvlhl ani v místy deštivém počasí. Asi čtyři tisíce návštěvníků kromě pohledu na úchvatnou válečnou scenérii trvající téměř hodinu zaměřily své zvědavé oči na repliky řady historických stanů ve vojenských ležení.

    V bitvě u Hradce Králové se 3. července 1866 utkala pruská a sasko-rakouská vojska v rozhodujícím střetu války o nadvládu v německých zemích a střední Evropě. V krvavé bitvě stálo proti sobě zhruba půl milionu vojáků. Během několikahodinové bitvy zemřelo, bylo zraněno či zajato na 50.000 vojáků. Zabito bylo také 6000 koní. Rakouské jednotky začaly po ztracené bitvě ustupovat směrem na Vídeň a habsburský trůn byl nakonec nucen přijmout pruské podmínky příměří.

  • 4.7.2003

    Prezident Václav Klaus vyjádřil názor, že sjednocování Evropské unie toto uskupení států do jisté míry posiluje, ale pokud se to příliš přežene, nastane bod zlomu, po kterém se unie naopak zase oslabuje. Při páteční návštěvě Atén řekl, že v návrhu ústavy EU, předloženém Konventem, převládá jednoznačně úsilí dosáhnout federalistického uspořádání, které se přímou měrou vzdaluje od řízení unie, jak je to nyní, na mezivládní úrovni. Klaus odmítl tudíž názor, že by návrh ústavy, který má být ještě členskými a vstupujícími zeměmi v příštích měsících dolaďován, je výsledkem jakéhosi kompromisu mezi oběma tendencemi, tedy, že je neutrální. To je zástěrka, řekl Václav Klaus. Podle prezidenta je možné vytvářet společná stanoviska v rámci EU, která by mluvila jedním hlasem, ale pokud se toho nedosáhne, je zbytečné a zavádějící vydávat EU uměle za jednotnou mocnost.

    Ke vztahům mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyjádřil přání, aby Česká republika nebyla nucena se přiklánět k pozici EU nebo USA, ale aby mohla zastávat vlastní, českou pozici. Klaus, který na Aténském semináři 2003 vystoupil na téma transatlantických vztahů s příspěvkem o tom, zda je americký přístup k Evropě obhajitelný, opět zopakoval, že nechápe dělení Evropy na starou a novou a že neví, ke které z nich by se přiřadil. Vytváření nových dělítek v Evropě, která již nějaká má, označil jako neužitečné. Prezident dodal, že v evropsko-amerických vztazích je nutná obnova "míry kredibility" a změna atmosféry. Řekl, že obě strany musejí jednat, vést seriozní dialog, a ne se utápět ve výměně silných slov přes sdělovací prostředky.

    Václav Klaus se po semináři sešel s řeckým prezidentem Konstantinosem Stefanopulosem, s nímž projednával širokou škálu témat od turistiky po možnost prodeje českých letadel L-159 Řecku, které věnuje pět procent HDP na obranu. Probrali spolu vývoj řeckého předsednictví v EU, po jehož skončení si řecká administrativa oddechla. Podle českého prezidenta prý Řecko nepovažuje přechod předsednictví na Itálii za problematické.

  • 4.7.2003

    Tradiční jízda centrem lázní a ceremoniál ve velkém kině hotelu Thermal zahájily v pátek večer 38. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Do 12. července nabídne filmovým fanouškům kolem 250 titulů. Mezinárodní porota zhodnotí a ocení šestnáct z nich, zařazených do hlavní soutěže. Českou kinematografii bude reprezentovat Hřebejkovo Pupendo a také koprodukční Kruté radosti slovenského režiséra Juraje Nvoty. Karlovarská přehlídka se honosí spolu s festivaly v Cannes, Berlíně či Benátkách prestižní kategorií "A". Autorem festivalové znělky je loňský laureát hlavní ceny Křišťálového globu za Rok ďábla Petr Zelenka. Je i režisérem oficiálního zahájení, k němuž se do lázeňského města sjely stovky domácích a zahraničních filmařů.

    První osobností, která získal jedno z nejvýznamnějších ocenění na 38. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, byl režisér Jiří Menzel. Na pátečním zahájení převzal ve velkém kině festivalového paláce Thermal cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stejné pocty se dočkal britský režisér Stephen Frears.

  • 3.7.2003

    Prezident Václav Klaus i premiér Vladimír Špidla se chystají zakročit proti zpochybňování Benešových dekretů. Oba svolávají schůzky politických špiček a odborníků, kteří by měli jasně říci jak postupovat proti chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Jak řekl šéf prezidentské kanceláře Petr Hájek, Klause k tomu vedou vážné obavy z vnějších i vnitřních pokusů otevírat otázky minulosti. Prezident považuje za škodlivé a nebezpečné jakékoliv prolamování do restitučních a podobných caus, které by narušily shodu, ke které dospěla naše společnost po roce 1989.

    Premiér Vladimír Špidla pověřil experty, aby neprodleně vypracovali ústavní novelu, která by chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety zabránila. ODS se však obává, že zbrkle přijatá ústavní změna bez důkladných právních analýz by mohla být sankcionována soudními orgány EU. Unie svobody rovnou prohlašuje, že ústavní novela problémy nevyřeší. Unionistka Hana Marvanová připomněla, že impulzem se staly spory o majetek rodiny Kinských. "Moje informace o tom jsou takové, že to jsou normální spory o určení vlastnictví, případně o vydání majetku, a nikoli o nějaké restituční nároky," dodala. Neumí si představit ústavní zákon, který by někomu bránil v podání žaloby, pokud si dotyčný myslí, že majetek, který nesmí užívat, je celou dobu jeho.

  • 3.7.2003

    Většina velkých potravinářských firem v tuzemsku již splňuje nebo je schopna do konce roku vyhovět předpisům Evropské unie. Vyplývá to z ankety ČTK mezi oslovenými podniky. Řádově několika stovkám provozů na zpracování živočišných produktů však podle Státní veterinární správy hrozí uzavření, protože požadavky novely veterinárního zákona nesplní. Vyhláška platí od 1. července a harmonizuje českou úpravu s předpisy EU. Veterináři dohlížejí na zhruba 15.000 provozů jako jsou jatka, bourárny, balírny či výrobny.

  • 3.7.2003

    Kvůli možnosti získat peníze z fondů Evropské unie se české obce a města pravděpodobně začnou ještě více zadlužovat. Obce budou potřebovat peníze na spolufinancování těchto projektů a ve většině případů tyto prostředky nemají. Pro ČTK to uvedl Vladimír Sodomka z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Při současném rozdělování daní je naprostá většina, okolo 80 procent, výdajů obcí povinných a na investice nezbývá příliš prostoru. Zadlužování je tedy pro obce v podstatě jediným řešením.

    Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Petra Dimuna však budou dluhy obcí kvůli projektům ze strukturálních fondů krátkodobé a investice budou mít rychlou návratnost, takže by tím obce neměly utrpět. Navíc získají část potřebných peněz od státu. V letech 2004 až 2006 by měl stát na spolufinancování projektů vyčlenit 7,4 miliardy korun.

    Celkový dluh obcí dosahuje 55,8 miliardy korun. Více jak polovinou se na tomto dluhu podílejí magistrátní města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, která dohromady dluží 29,6 miliardy korun. V roce 1994 přitom činilo zadlužení českých měst a obcí pouze 14,3 miliardy korun.

Pages