Zprávy

Čeští voliči přesvědčivě schválili vstup země do Evropské unie. K historickému referendu přišlo přes 55 procent voličů, pro přičlenění k evropskému společenství se vyslovily více než tři čtvrtiny z nich. Výsledek uvítali nejen obhájci unijního členství v Česku, ale i představitelé unie.

Výsledek referenda je dobrou zprávou pro vládní koalici ČSSD, KDU-ČSL, která se po loňských parlamentních volbách semkla kolem směřování země k Evropské unii. Premiér Vladimír Špidla označil výsledek za definitivní tečku za výsledky druhé světové války, která vedla k rozdělení Evropy. "Vstoupili jsme opět do časů, v nichž jsme byli silní, kdy naše příležitosti byly velké a záleželo jenom na nás," uvedl Špidla.

Rozhodnutí voličů přivítala také ODS, která přes výhrady k unii doporučila hlasovat pro vstup. Podle ODS výsledek plebiscitu posiluje českou pozici a umožní zemi aktivně se spolupodílet na utváření budoucí evropské architektury. Představitelé KSČM, která jako jediná parlamentní strana doporučila hlasovat proti EU, prý berou výsledek realisticky. "U nás žádné rozčarování, bereme to jako realitu," řekl místopředseda komunistů Vlastimil Balín. Mezi euroskeptiky vládla po oznámení výsledků referenda skleslá nálada. Myslí si, že rozhodnutí voličů přinese Čechům ekonomické problémy.

Jasným a hlasitým "ano" členství v EU se český lid připojil ke svým sousedům ve střední Evropě a svobodně rozhodl ukončit desetiletí rozkolů a dosáhnout míru, stability a blahobytu na našem kontinentu, uvedla ve svém prohlášení Evropská komise. Tento výsledek je podle ní třeba chápat především jako úspěch, kterého dosáhla sama česká společnost. Za "velké vyjádření důvěry Čechů v Evropu zítřka" označil výsledek referenda předseda Evropského parlamentu Pat Cox.

Česko je po sobotě sedmou kandidátskou zemí, která přistoupení k unii schválila. V porovnání s výsledky plebiscitů v šesti postkomunistických zemích je na posledním místě co do počtu zastánců vstupu. Největší podporu měl procentuálně vstup do EU na Slovensku, kdy kladně hlasovalo 92,5 procenta voličů. V českém referendu to bylo 77,3 procenta voličů.

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas připustil, že po vstupu do Evropské unie mohou podražit potraviny, které se dovážejí ze zemí mimo Evropskou unii, například citrusové plody a některé druhy ryb. "Potraviny, které se produkují uvnitř EU, by však neměly podražit," uvedl ministr v nedělním diskusním pořadu televize Prima, kde se střetl s předsedou poslaneckého klubu KSČM Pavlem Kováčikem.

Ten je naopak přesvědčen, že ceny potravin se budou zvyšovat rychlejším tempem. "Jde spíše o to, aby spotřebitel, zejména v kategorii nízkých a středních příjmů, měl dostatečnou kompenzaci těchto opatření," řekl Kováčik.

Zlepšit by se měla po vstupu do EU také kvalita potravin. Již od 1. července začne platit veterinární zákon, který nařizuje prověrku zpracovatelských podniků. Podle Palase se řada podniků na změny připravovala a inovovala zařízení, o přechodné období nicméně požádalo 56 podniků. Ty, které podmínky nesplní, zaniknou. Podle Palase to však nebude výrazné procento.

Nejmenší účast v českém referendu byla v obci Měkynec na Strakonicku, kde se z 24 oprávněných voličů dostavili k urnám pouze tři, což činilo 12,5 procenta. Jen tři obce se mohou pyšnit stoprocentní volební účastí: Chlistov na Klatovsku, Zadní Vydří na Jihlavsku a Čilá na Rokycansku. Nejvyšší účast - 59,39 procenta - byla v Královéhradeckém kraji, nejnižší v Moravskoslezském kraji - 49,57 procenta voličů. Pouze v tomto kraji přišla k plebiscitu méně než polovina oprávněných voličů.

Největší podporu získalo přičlenění k EU ve Zlínském kraji, kde ANO na hlasovacím lístku zaškrtlo 80,47 procenta voličů. Nejméně přívrženců bylo v porovnání s ostatními regiony v Libereckém kraji - 73,82 procenta voličů. Jedinou obcí, kde všichni vstup podpořili, byly Dolní Těšice na Přerovsku; přičlenění k EU zde schválilo všech 24 hlasujících. Nejvíc hlasů proti vstupu napočítali volební komisaři v Županovicích na Jindřichohradecku. Členství v unii zde odmítlo 15 z 20 voličů, tedy 75 procent.

Mezi různými sociálními skupinami voličů se podle průzkumu, který pro Českou televizi provedla společnost SC&C, neobjevily výrazné rozdíly. Pro členství hlasovaly shodně 78 procent mužů i žen. Vyrovnaný je i podíl příznivců integrace v různých věkových kategoriích. Největší podporu jí nečekaně vyslovili voliči nejstarší věkové kategorie, pro hlasovalo 81 procent voličů starších 60 let. Podpora ostatních voličů zaostávala jen o několik procent.

Nejsilnější podpora vstupu do EU z hlediska stranických sympatií byla mezi příznivci Unie svobody-DEU. Pro se podle SC&C z nich vyslovilo 90 procent. Naopak proti integraci byli nejčastěji voliči komunistů: pro jich hlasovalo jen 40 procent.

Nejsilnější podpory se vstupu do EU dostalo od vysokoškolsky vzdělaných voličů: ano mu řeklo 83 procent z nich. Naopak nejmenší podporu integraci vyslovovali lidé s výučním listem: pro jich hlasovalo 74 procent, o procento vyšší byla podpora voličů se základním vzděláním. Velké rozdíly nebyly ani mezi voliči z města a venkova. Pro vstup se vyslovilo 79 procent městských a 77 procent venkovských voličů.

Úspěch referenda o vstupu České republiky do Evropské unie uvítali také krajané žijící v Rakousku. "Jsme velice rádi, vypadá to velice dobře, vypadá to výtečně, takže je to všechno v pořádku. Mohu se jen opakovat - je to pozitivní," neskrývala radost předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku Helena Baslerová v reakci na výsledky českého plebiscitu.

V každém případě se hlasování českých voličů příznivě odrazí v budoucnosti na zlepšení kontaktů s Českou republikou. "Bude více kulturní výměny a možná i více mladších lidí, kteří přijdou do Rakouska za prací či studiem a podpoří krajanský život. A trošičku nám pomohou, abychom nezapomněli češtinu a abychom nezapomněli, odkud jsme přišli," dodala.

Úspěšné referendum pomůže zlepšit vztahy mezi Rakouskem a Českem, které podle Baslerové nebyly zrovna nejideálnější. "V podstatě budeme na jedné lodi. Na zlepšení vztahů ale budeme muset pracovat trošičku delší dobu," dodala Helena Baslerová. Připomněla otázku jaderné elektrárny Temelín a tzv. Benešových dekretů, které ovlivnily vztahy mezi oběma zeměmi.

Přemysl Janýr z Fóra pro česko-rakouský dialog zdůraznil, že pozitivní výsledek lidového hlasování se očekával, a tudíž není překvapením. Úspěšné referendum a vstup Česka do EU dává možnost v rámci unie jednat o vyřešení některých problémů mezi oběma zeměmi a zlepšit vztahy mezi Vídní a Prahou. "Ty vztahy mezi Rakouskem a Českem patří pořád k té nejhorší fázi přesto, že nejsou tak vyhrocené, jako třeba před rokem," upozornil. Šance na zlepšení kontaktů existuje, vždyť Rakousko a Česko mají celou řadu společných zájmů, dodal.