Zprávy

Češi by podle francouzského odpoledníku Le Monde měli v referendu, které v pátek začalo, podpořit vstup své země do Evropské unie. Le Monde přitom Čechy ve svém pátečním vydání označuje za největší euroskeptiky mezi obyvateli postkomunistických zemí.

"Na rozdíl od šesti zemí, které se již v referendu vyslovily pro vstup, mají čeští euroskeptici v ruce trumf v osobě prezidenta Václava Klause," píše Le Monde. Všímá si toho, že Klaus sice vyzval občany k tomu, aby šli v referendu volit, neřekl jim ale jak.

Čeští euroskeptici však na rozdíl od těch polských nejsou ani ultranacionalisté, ani na tradicích lpící katolíci, ani obránci zájmů rolníků, kterých je v zemi velmi málo. Zpravidla pocházejí z liberálního "harému", Klausovy ODS či různých myšlenkových klubů blízkých prezidentovi, píše Le Monde.

Cituje přitom místopředsedu ODS a českého zástupce v Konventu o budoucnosti EU Jana Zahradila, podle něhož je "francouzsko- německý imperialismus nebezpečnější než imperialismus americký".

Den před začátkem referenda se politici vládní koalice v čele s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) snaží přesvědčit občany, aby v pátek a v sobotu přišli k referendu a podpořili vstup země do EU. Někteří agitovali na ulicích, jiní se spolehli na tiskové konference a prohlášení. Vládní politici věří, že k urnám dorazí více než 50 procent oprávněných voličů a výrazná většina z nich řekne členství Česka v EU své ano. Vstup do unie je pro vládní koalici klíčovou prioritou a zřejmě hlavním tmelem, který drží spojenectví sociálních demokratů, lidovců a unionistů pohromadě. Prezident Václav Klaus tento týden vyzval voliče, aby se referenda zúčastnili, rozhodnutí ale nechal na nich. Je patrně jedinou hlavou kandidátského státu, která neadresovala svým občanům jednoznačné doporučení. Klausovi se po čtvrtečním setkání s jeho slovinským protějškem Janezem Drnovšekem nezamlouval dotaz reportérky rakouské televize ARD, proč tak neučinil. "Pane prezidente, já se omlouvám, že tady slyšíte typicky vnitropolitickou otázku. Je to klasické zneužívání tiskové konference, ale já myslím, že vy to znáte z domova také," omlouval se slovinskému prezidentovi. Zopakoval nicméně, že vyzval občany ČR k účasti a že se jim pokoušel vysvětlit význam tohoto kroku. "Řekl jsem jim, že se jedná o manželství z rozumu a nikoliv z lásky, a snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," uvedl prezident. Na rozdíl od ostatních ústavních činitelů a politických lídrů Klaus neprozradil, zda v pátek hodí do urny lístek s ano, či ne.

Ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský ve čtvrtek novinářům řekl, že vstup do Evropské unie je historická příležitost, jak udělat tečku za komunistickou minulostí země a rozdělením Evropy. "Promarnění této šance by znamenalo krok zpět," uvádí se ve výzvě KDU-ČSL. Fakt, že Češi rozhodují ze středoevropských zemí jako poslední, pokládá za výhodu i nevýhodu. Plus vidí v tom, že úspěšná referenda sousedů ovlivní i české voliče, za riziko považuje pocit, že o všem je rozhodnuto.

Také unionisté na čtvrteční tiskové konferenci apelovali na voliče, aby rozhodli o evropské budoucnosti své země. Předseda sněmovního integračního výboru Pavel Svoboda odhadl, že ze zemí visegrádské čtyřky bude účast v českém plebiscitu nejvyšší, zato podíl hlasů pro EU bude nejnižší.

V Maďarsku přišlo volit přes 45 procent voličů, z nich pro členství v EU hlasovalo skoro 84 procent. Na Slovensku dorazilo k urnám více než 52 procent lidí, z toho 92 procent řeklo ano. Poláků přišlo k všelidovému hlasování bezmála 59 procent, vstup podpořilo přes 77 procent hlasujících.

Češi žijící v zahraničí nebo krajané s českým občanstvím neprojevili o hlasování v pátečním a sobotním referendu ke vstupu Česka do Evropské unie téměř žádný zájem.

Nejpočetnější komunita českých občanů za hranicemi vlasti, slovenští Češi, osud euroreferenda příliš neovlivní: ačkoli se odhaduje, že v zemi žije asi 12.000 lidí s českým či dvojím občanstvím, z 229 voličů zapsaných na velvyslanectví v Bratislavě si hlasovací průkaz vyzvedlo jen 76. Další dva pak na generálním konzulátu v Košicích, který registruje 68 voličů. Rozhodně je to ještě menší zájem, než byl loni o české parlamentní volby.

Hůře to dopadlo v Maďarsku. Budapešťský konzulát počítal alespoň s jediným z třinácti zapsaných místních voličů: dotyčný se sice po telefonu průkazu dožadoval, ale nakonec si pro něj nepřišel.

Také mezi krajany v Rakousku se potvrdil mizivý zájem o referendum. Vážit cestu do Česka kvůli hlasování v plebiscitu o vstupu země do EU se rozhodlo pouze 11 krajanů. Hlasovací průkaz si vyzvedlo celkem 36 lidí, z nichž však 25 připadá na pracovníky zahraniční mise; pouze uvedených 11 tak jsou v Rakousku usedlí krajané. "Není to žádná sláva," komentoval nízký zájem o referendum český konzulát ve Vídni.

Jiná není situace ani v Polsku. V oblasti působení varšavského konzulátu je do volebních seznamů zapsáno 18 českých občanů, z toho polovina jsou pracovníci zastupitelského úřadu. Podle údajů konzula si hlasovací průkaz vyzvedli jen tři; jsou to však zaměstnanci zastupitelského úřadu, kteří hodlají jet do Česka hlasovat. Z usedlých krajanů neprojevil zájem nikdo. Na českém konzulátu v Katovicích, kde jsou od loňska zaregistrováni čtyři voliči, si hlasovací průkaz nevyzvedl vůbec nikdo.

Z českých občanů, kteří jsou zapsáni do volebních seznamů na čtyřech konzulátech v Německu (Berlíně, Bonnu, Drážďanech a Mnichově) si hlasovací průkazy vyzvedli jen jednotlivci - v Mnichově například šest lidí a v Bonnu dva. Krajané, kteří mají český pas a dlouhodobě se usídlili v Německu, přitom tvoří voličský potenciál odhadem o síle několika desítek tisíc lidí. Na českých zastupitelských úřadech jich je ale zapsána jen zhruba stovka. Někteří z nich jsou navíc dočasní pracovníci zahraničních misí v Německu. Při loňských parlamentních volbách byla účast přece jen o něco silnější: ve všech čtyřech střediscích tehdy hlasovalo dohromady na 200 voličů.

Ze čtyř desítek českých občanů registrovaných na českém konzulátu v Bruselu si volební lístek nevyzvedl ani jeden. Jak starousedlíci, tak zejména pracovníci českých zastupitelských úřadů při EU a NATO, a v Belgii a již početní zaměstnanci institucí EU žehrají na to, že na rozdíl od Poláků minulý týden nebudou moci hlasovat v zahraničí na velvyslanectví. Většina z nich ovšem není registrována jako voliči v Bruselu a mnozí se do Česka hlasovat vydají. Velvyslanec české mise při EU Pavel Telička dal svým podřízeným v pátek odpoledne volno, aby stačili domů dojet.

Z Francie se na dlouhou cestu za referendem rozhodlo vydat domů nepatrné množství Čechů. Ačkoli na voličském seznamu českého konzulátu v Paříži figuruje 148 jmen, hlasovací průkaz si vyzvedlo jen pět lidí. Podle konzulky Ljuby Svobodové mezi nimi není žádný veřejnosti známý krajan.

Ani krajané v Británii nevybočují z řady: na velvyslanectví v Londýně si k dnešnímu dni vyzvedli voličské průkazy dva lidé. Podle informací konzulky Želmíry Klichové zájem o informace o možnosti volit v referendu postupně klesal s tím, jak se lidé dozvídali o stanovených pravidlech. Konzulát nezaznamenal mnoho stížností na skutečnost, že není možno vlit v zahraničí. Nemožnost volit mimo území republiky se ovšem netýká jen krajanů, ale také diplomatů a dalších dlouhodobě vyslaných občanů České republiky. Navíc se ale dotýká také turistů, studentů nebo třeba au pairs, kterých je v Británii kolem 3000. Při volbách do Poslanecké sněmovny se do volební místnosti v Londýně dostavili například účastníci studentských kurzů angličtiny.

"Není žádný důvod ke znepokojení," soudí bývalý dlouholetý předseda Evropské komise Jacques Delors, který se právě vrátil z Prahy, dva dny před historickým referendem o vstupu Česka do Evropské unie. Předpokládá, že plebiscit proběhne normálně, vyzní kladně a ČR se zařadí po bok členských států bez větších potíží. "Lidé se chovají jako v jiných zemích - vidíme jistou lhostejnost k politice, což není české specifikum," řekl ČTK na otázku, zda očekávaná padesátiprocentní účast nesvědčí o nedostatečném zájmu občanů. "Politika ztrácí věrohodnost, i v tom je Česko podobné ostatním evropským zemím. Netřeba to dramatizovat. Češi půjdou k referendu, vysloví se pro a bude to. Zapadají dokonale do evropské normy."

Při snídani uspořádané Střediskem evropské politiky (EPC) adresoval členským státům několik varování, aby předem neohrozily budoucnost rozšířené Evropské unie. Zejména je vyzýval, aby se konečně vybavily vizí, aby se dohodly, co chtějí společně dělat, co má být smyslem jejich počínání. Pokud to neudělají, bude unii na jedné straně hrozit paralýza a na druhé plané pózování.