Zprávy

Navzdory dlouhodobým obavám českých zemědělců ze vstupu Česka do Evropské unie komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen tvrdí: čeští zemědělci se nemusí bát, na vstupu rozhodně neprodělají. Zemědělství je jediný sektor, který získá přímé dotace EU, a umožní tak vznik nových pracovních míst na venkově. Verheugen to uvedl při besedě se studenty Masarykovy univerzity v Brně. Ještě koncem května přitom vedení agrární komory tvrdilo, že české zemědělce po vstupu do EU čeká šok. Agrárníci také kritizovali vládu za to, že při vyjednávání o integraci Česka do EU získali čeští zemědělci nižší míru vládních garancí přímých plateb než okolní kandidátské země. Češi obecně jsou však podle Verheugena příliš velcí skeptici. "Kdyby existovala Nobelova cena za skepsi, snad každý rok by musel vyhrát každý Čech," poznamenal s nadsázkou. Na nové členy EU podle něj čekají v evropských fondech značné sumy, vše bude pouze závislé na kvalitě předložených projektů.

Vláda zváží možnost zavést vůči státům, které hodlají po rozšíření Evropské unie omezit volný pohyb pracovních sil, podobné opatření. Novinářům to řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zároveň však bude pokračovat v jednáních o zrušení přechodného období. Ministr věří, že by se omezení mohlo alespoň zkrátit ze sedmi na dva roky.

"Je paradoxní, že například ve vztahu s Německem v České republice legálně pracuje více Němců než českých občanů v Německu," uvedl Škromach. Přitom Německo spolu s Rakouskem patří k zemím, které se po rozšíření EU obávají nekontrolovaného přílivu pracovníků z nově přistupujících států. Podle ministra budou s těmito státy pokračovat jednání o určitých kvótách pro některé profese.

Češi, kteří budou pracovat za hranicemi, budou platit sociální pojištění v dané zemi. "Ale pokud přijde (pracovník) například o zaměstnání, tak on ani jeho rodina se nesmí stát přítěží jejich sociálního systému," upozornil ministr. Lidé tak budou mít právo na podporu v nezaměstnanosti po dobu obvyklou v daném státě, ale již ne na sociální dávky. "To je zásadní věc a samozřejmě to budeme uplatňovat i my vůči ostatním zemím," dodal.

Asi 200 zemědělců se ve středu podle odhadu pořadatelů sešlo před Úřadem vlády k demonstraci na podporu finančních požadavků, které měl kabinetu původně předkládat kabinetu ministr zemědělství Jaroslav Palas. Kvůli svatební cestě ministra financí Bohuslava Sobotky však bylo projednávání Palasova návrhu odloženo.

Jde o návrh na dorovnání přímých plateb po vstupu do EU v maximální možné výši a také o žádost o dodatečné tři miliardy korun na řešení současných problémů zemědělství.

"Sešli jsme se proto, abychom podpořili našeho resortního ministra," prohlásil ke shromážděným rolníkům předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba.

Zástupci zemědělců zastavovali ministry přijíždějící na jednání kabinetu a žádali je o podporu Palasových návrhů. Zpravidla dostali vyhýbavou odpověď. Demonstrace byla po klidném průběhu rozpuštěna zhruba kolem půl desáté.

Demonstrovalo se také v Olomouci. Přímo před budovou olomouckého krajského úřadu, kterou zhruba na patnáct minut obklíčily traktory, se sešlo několik desítek zemědělců. V rukou třímali transparenty s nápisy "Stejné podmínky s EU" či "Vládo, srovnej podmínky zemědělcům".

"Cítíme se ohroženi. Nemáme stejné podmínky jako naši kolegové z Polska a Maďarska, protože ti narozdíl od nás mají přislíbeno, že dostanou třicet procent přímých plateb ze státního rozpočtu. Jako občan jsem pro vstup do EU, ale jako zemědělec pro něj hlasovat nemohu," řekl Miroslav Pur ze Zemědělského družstva Bohuňovice, který se protestní akce v Olomouci zúčastnil.

Dodal, že tuzemské zemědělství je navíc po loňském propadu farmářských cen a zmrznutí velké části ploch osetých ozimy v kritické finanční situaci. "Zemědělci, kteří mají průměrné výsledky, se dostávají do insolvence. Pracuji v zemědělství dvacet let, ale podobnou situaci nepamatuji," uvedl Pur.

Olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová řekla, že průjezd několika desítek traktorů ulicemi Olomouce nezpůsobil žádné vážnější komplikace v dopravě. "Nedošlo k sebemenším problémům. Řidiči traktorů i ostatní účastníci silničního provozu se chovali naprosto ukázněně a dodržovali předpisy," uvedla Dolejšová. Podle podmínek dojednaných na summitu v Kodani budou čeští zemědělci v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent toho, co kolegové v EU. Česká republika pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent.

Představitelé nevládních agrárních organizací požadují záruky na dorovnání přímých plateb po vstupu do EU v maximální možné výši. Bez toho hrozí podle nich zemědělcům ztráta konkurenceschopnosti. "Naši východní sousedé už záruky různým způsobem mají," prohlásil Veleba s tím, že jde na příklad o zemědělce v Polsku či Maďarsku.

Navýšení 25 procent přímých plateb ze zdrojů Evropské unie na 55 procent z národního rozpočtu v příštím roce představuje náklady asi 7,6 miliardy korun. "My jsme včera s představiteli agrárního sektoru a s panem premiérem vedli jednání do pozdních nočních hodin. Myslím si, že určitý postup jsme vyjednali, který bude směřovat k dorovnání 55 procent," řekl novinářům Palas. Zemědělci se však obávají, že peníze nebudou k dispozici kvůli chystané reformě veřejných financí.

Kromě doplacení podpor si chtějí zemědělci vynutit také kompenzace aktuálních ekonomických ztrát, způsobených propadem farmářských cen a nepřízní počasí. Pokud vláda návrhy ministra zemědělství nepřijme, hodlají rolníci podle šéfa odborů Bohumíra Dufka lobovat v parlamentu a také stupňovat nátlakové akce. Hlavními organizátory dnešní demonstrace byly zemědělské odbory a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

Škrty v armádním rozpočtu jsou jedním z důvodů, proč nyní vojáci počítají jen s jedním střídáním personálu a lékařů v polní nemocnici v jihoirácké Basře. Pak by se měla nemocnice vrátit do ČR. O plánech na stažení informoval ve středu náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Původně se přitom lidé v uniformách vyjadřovali tak, že nemocnice by mohla a měla v oblasti působit i dva roky. Do misí v zahraničí odjíždějí vojáci na šest měsíců.

"Politický mandát pro misi v Iráku má polní nemocnice do 31. prosince 2003. Potom je to politické rozhodnutí," řekl náčelník vojenského zdravotnictví Leo Klein. Lékaři a vojáci v Basře by se tedy měli vystřídat v říjnu. Pak bude záležet na rozhodnutí politiků, zda na misi vyčlení peníze a prodlouží jednotce mandát. Klein ale nezakrývá, že by bylo složité získat pro případné třetí střídání dostatek personálu. Lékaři, kteří nyní v Iráku pracují, byli před nedávnem v Afghánistánu a v Česku je připraven jen jeden stejně kvalitní tým. V Iráku jsou navíc potřeba ve větší míře, než se původně předpokládalo, například dětští lékaři a gynekologové. Ti odjedou do Basry v říjnu, armáda však lékařů s touto specializací nemá mnoho.

Nemocnice začala v Basře pracovat v polovině května. Asi dvoutýdenní zpoždění způsobily především problémy s dopravou lidí a materiálu na místo působení.

Celkové náklady spojené s kontingentem v Basře do konce roku 2003 vyčíslili před nedávnem lidé z ministerstva obrany na více než 700 milionů korun. Snížení financí pro ministerstvo obrany znamená jen v roce 2004 úbytek osmi miliard korun.

"Budeme se soustředit především na misi KFOR," poznamenal Štefka. V jihosrbské provincii Kosovo má Česko několik stovek vojáků ve společném česko-slovenském praporu mírových sil.