• 3.6.2003

    Policie nevede a ani nevedla trestní řízení proti moderátorce televize Nova Janě Bobošíkové. Moderátorka vystupuje v řízení týkajícím se podezření z trestných činů pomluvy, poškozování cizích práv, šíření poplašné zprávy a podněcování nenávisti pouze jako svědek. Trestní řízení související s výroky v pořadu Sedmička policie vede pouze proti poslancům Ivanu Langrovi (ODS), Miloslavu Ransdorfovi a Miroslavu Grebeníčkovi (oba KSČM), uvedl ředitel sekretariátu zastupitelství Martin Omelka. Trestní oznámení údajně podala příznivkyně KDU-ČSL kvůli výrokům týkajících se spojování lidové strany se sudetoněmeckým landsmanšaftem.

    Bobošíkovou sdělení, že v kauze vystupuje pouze jako svědek, překvapilo. "Policie mi telefonicky sdělila, že mě předvolává, protože na mě bylo podáno trestní oznámení," řekla ČTK. Policisté moderátorku podle jejích slov upozornili, že je vedena jako podezřelá. "Předpokládám, že svědkům se například neříká, že jim hrozí až dva roky vězení," dodala. V souvislosti se stížnostmi Bobošíkové na postup policie si záležitost vyžádalo k dohledu Městské státní zastupitelství v Praze.

  • 3.6.2003

    Policii se podařilo najít další dva z celkem osmi obrázů malíře Josefa Lady, které loni uloupil nedávno pozatýkaný pětičlenný zlodějský gang v umělcově památníku v Hrusicích u Prahy. Už loni v listopadu kriminalisté dopadli čtyři překupníky, u nichž objevili pět Ladových kreseb. Ačkoli policie nemá zatím žádnou stopu vedoucí k poslední ukradené kresbě Vodník a havran, věří, že bude nakonec nalezena. V to doufá i vnuk a jmenovec slavného malíře. "Za to, že se dosud podařilo najít sedm z osmi obrazů, policii velmi děkuji," prohlásil Josef Lada.

  • 3.6.2003

    Pro město Terezín, které těžce postihla loňská povodeň, bude ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) ve vládě prosazovat uvolnění téměř šesti milionů korun. Povodně narušily terezínské podzemí a nenadálé propady podzemních chodeb mohou ohrozit životy a majetek občanů. Němcův návrh na pomoc při řešení havarijního stavu bude mimořádně zařazen na jednání vlády již ve středu.

    Ve městě, které je protkáno 30 kilometry podzemních chodeb, se po záplavách objevily stovky různě hlubokých děr. Některé jsou mělké, jiné jsou až šest metrů hluboké. Náklady na sanaci podzemí odhadují odborníci na 300 milionů korun. Starosta Jan Horníček již dříve prohlásil, že není v silách Terezína celý systém chodeb zabezpečit.

  • 3.6.2003

    České republice patří druhé místo v hodnocení trhu nemovitostí v zemích střední a východní Evropy. Nejlépe si v oboru realit vedou Maďaři, třetí příčka náleží Polsku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cushman&Wakefield Healey&Baker, která je jedním z předních světových poradců v oboru nemovitostí. Praha vykazuje mezi sledovanými zeměmi největší kancelářskou plochu na osobu, a to 1,1 metru čtverečního. Trvalý růst vykazuje trh maloobchodních ploch, a to díky rostoucí konkurenceschopnosti domácích prodejců a vysokému zájmu zahraničních řetězců.

  • 3.6.2003

    Ostatky oblíbeného herce Miroslava Horníčka, který zemřel letos 15. února ve věku nedožitých 85 let, byly uloženy do rodinného hrobu na hřbitově v Kytlicích na Děčínsku. Urna s popelem všestranného umělce tak spočinula v sousedství uren s ostatky jeho blízkých: manželky Běly a syna Jana. S legendou českého divadelního a filmového umění se na kytlickém hřbitově rozloučili Stella Zázvorková, chirurg Vladimír Mareš, kterého Horníček prohlásil před deseti lety za svého druhého syna, farář kytlické farnosti Jiří Čunát a řada dalších umělcových obdivovatelů. Vzpomínali na Horníčka nejen jako na vynikajícího českého herce, ale i jako na dobrého souseda z místní chalupy, kterým byl od počátku 60. let.

  • 2.6.2003

    Obnova zásobování Iráčanů vodou, elektřinou a zdravotnickým materiálem jsou nyní hlavními možnostmi českých firem, jak se zapojit do poválečné rekonstrukce země. O spolupráci s Irákem se přitom uchází přes 300 českých subjektů. "Máme zde připravené jedinečné podmínky v okolí Basry pro český průmysl a obchod," řekl ČTK v telefonickém rozhovoru z Kuvajtu Martin Koller. "Navázali jsme dobré kontakty na místní osobnosti z odboje," prohlásil vyslaný specialista ministerstva průmyslu a obchodu Koller s tím, že tito lidé by mohli po nadcházejících volbách zamířit na významné posty. Možností pro zapojení českých firem do lukrativních zakázek je zde podle něj řada, záleží však především na jejich vlastní iniciativě. Dodávky musí být schopny vyřídit rychle, levně a kvalitně, dodal. Ve druhém sledu potom v Iráku přijdou na řadu dodávky strojírenského zařízení nebo stavebních materiálů. "Chystáme se v nejbližší době zmapovat oblast Iskandarie, kde je montovna traktorů Zetor a množství čerpadel ze Sigmy," řekl Koller. "Bodyguardy" jim přitom při přesunech po Iráku dělají příslušníci české polní nemocnice v jihoirácké Basře.

    Vláda vyčlenila na obnovu Iráku na tři roky 520 milionů korun, z toho 120 milionů ještě letos. Tyto prostředky však mají sloužit spíše k navázaní kontaktů českých firem s tamními zákazníky než pro samotné dodávky. Dalšími možnostmi je napojení na zahraniční, hlavně americké dodavatele. Podle Kollera by "do toho" mohly jít též kuvajtské či evropské banky.

  • 2.6.2003

    Prezident Václav Klaus obdržel od premiéra Vladimíra Špidly demisi ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Špidla ale nedoprovodil demisi žádným komentářem. Klaus si proto na úterý dopoledne pozval na Hrad přímo Tvrdíka. ČTK to bez dalších podrobností řekl mluvčí prezidenta Tomáš Klvaňa. Klaus se setkal s Tvrdíkem již v pátek v Praze těsně před svým odletem do Petrohradu. Doporučil mu, aby si vybral - buď opustí vládu, nebo sliby, které dal voličům. Tvrdík se rozhodl odejít z vlády i Poslanecké sněmovny.

  • 2.6.2003

    Občanská demokratická strana bude prosazovat, aby po vstupu země do Evropské unie čeští občané rozhodovali v plebiscitu ještě jednou, tentokrát o nové evropské ústavě. Bude-li příliš federalistická, ODS nedoporučí svým voličům její ratifikaci, řekl po pondělním jednání výkonné rady místopředseda strany Jan Zahradil. Pokud by v druhém referendu voliči ústavu odmítli, nebyla by to podle Zahradila žádná tragédie. Česká republika by zůstala členem EU v současné smluvní podobě, spolu se státy, které se rozhodnou stejně. Znamenalo by to vícerychlostní podobu evropské integrace, dodal stínový ministr zahraničí ODS.

    O nové ústavě se nyní diskutuje v Konventu; schválit novou architekturu bruselských institucí má mezivládní konference, která začne na podzim. Vize evropského prezidenta či ministra zahraničí jsou pro ODS nepřijatelným omezením suverenity členských zemí.

    Občanští demokraté očekávají, že vláda sama navrhne speciální zákon o druhém referendu, protože obecný neexistuje. Pokud by to vláda neudělala, ODS předlohu navrhne sama. "Nebezpečí z prodlení nehrozí, protože referendum by asi nebylo dříve než v roce 2005," uvedl předseda ODS Mirek Topolánek.

    Nejsilnější opoziční strana jako celek je pro členství Česka v unii, netají se ale výhradami k současné podobě integrace. Někteří její členové, například místopředseda Ivan Langer či poslanec Martin Říman, dokonce veřejně řekli, že v nadcházejícím referendu nebudou hlasovat pro vstup. Topolánek nepovažuje za nic divného, že část jeho stranických kolegů, odhadem pětina, vstup do EU nepodpoří. "Není to oficiální názor ODS. Ty dva dost ojedinělé hlasy patří do skupiny těch 20 procent, která vstup do EU tak výrazně nepodporuje," řekl. Příznivci ODS patří spolu s voliči Unie svobody-DEU k nejvýraznějším zastáncům vstupu ČR do unie. Topolánek i další představitelé ODS soudí, že je lepší být v unii a aktivně rozhodovat o její budoucnosti, než zůstat mimo.

  • 2.6.2003

    Obavy z budoucnosti a nedůvěra v podporu státu, jsou hlavními důvody, proč řada českých zemědělců příliš nepodporuje vstup do Evropské unie. Zemědělci mohou podle přístupových dohod v příštím roce počítat s přímými dotacemi na úrovni 25 procent přímých plateb v EU, dalších 30 procent má dodat vláda. "Většina kandidátských zemí zaručuje dorovnání zákonem, nám premiér Vladimír Špidla při návštěvě v Liberci řekl, že zákon je příliš tvrdý, peníze dostaneme, pokud je stát bude mít," řekl ČTK ředitel Agro Bílá na Liberecku Jiří Sameš. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy je návrh dorovnání dotací na úroveň celkových 55 procent součástí návrhu rozpočtu na příští rok. "Dorovnání musí projít, není možné aby ostatní kandidátské země dorovnání v rozpočtu měly a my nikoli," sdělil ČTK Severa. Pokud návrh skutečně projde, bude to podle něho znamenat výrazné posílení dotací do zemědělství. To si letos rozdělilo 14,4 miliardy korun a v příštím roce by podle návrhu mělo dostat na dotacích 23,5 miliardy. Zemědělci tomu však příliš nevěří. "Pokud stát krátí finance armádě, proč by je měl nechat zemědělcům," poznamenal Sameš.

  • 2.6.2003

    Pod heslem "Bez emocí" se o uplynulém víkendu uskutečnila v rakouském Salcburku diskusní akce o vzniku a důsledcích takzvaných Benešových dekretů a o jejich historickém kontextu. Informuje o tom agentura APA. Čtrnáct přednášejících z České republiky, Rakouska a Německa se snažilo najít možnosti, jak vyřešit spory kolem dekretů a zabránit dalšímu politickému zneužívání tohoto tématu. Historikové, politologové i umělci se ve svých vystoupeních věnovali jednotlivým aspektům této problematiky a vyslovovali se shodně především pro "odpolitizování" otázky dekretů.

    O tom, že se emoce nepodařilo zcela udržet stranou jednání, však svědčí protesty stoupenců krajně pravicového sudetoněmeckého spolku Witiko. Ti v čele s místopředsedou spolku, lineckým radním za krajně pravicovou rakouskou stranu svobodných (FPÖ) Robertem Grafem obvinili organizátory i účastníky semináře, že se snaží "zlehčit zločin genocidy". Podle APA vyjádřili nad protesty spolu Witiko politování i umírněnější příslušníci Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kteří se akce účastnili. "Právě ostrá reakce spolku Witiko potvrzuje potřebnost podobných vědeckých akcí, které se tematikou Benešových dekretů zabývají," cituje APA jednoho z účastníků.

Pages