Zprávy

Premiér Vladimír Špidla pozval na pondělní ráno ministryni zdravotnictví Marii Součkovou k jednání o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ta v pátek oznámila, že chce vzít nemocnicím 836 milionů, jež jí dluží na přeplatcích za loňské druhé pololetí. Premiér chce od ministryně Součkové informace o finanční situaci pojišťovny, u níž je registrováno 70 procent občanů. Ředitelka VZP Jiřina Musílková uvedla, že tímto způsobem by postupovala každá firma. Nemocnice mají peníze od VZP vlastně bezúročně vypůjčené a minimálně stejnou částku, možná miliardu, budou vracet i za letošní první pololetí. Podle Marie Součkové by měla VZP postupoval vůči nemocnicím tvrději a má využít všech zákonných prostředků, aby své pohledávky u nemocnic vymohla. Některé nemocnice se ale dostanou do problémů, protože VZP jim přeplatky strhne z červencových a srpnových plateb. Jejich existenci to sice neohrozí, ale budou muset omezit odměny zaměstnancům a opozdí se úhrady dodavatelům. VZP vydala loni na péči 102 miliardy, příjmy činily jen 96 miliard. Na schodku se podílejí mimo jiné neplatiči pojistného, VZP od nich zatím marně vymáhá 13 miliard.

Senátor Josef Zieleniec, delegát Konventu o budoucím uspořádání Evropské unie, je přesvědčen, že český pravicový volič, který dává přednost evropské integraci, nemá v současné době možnost ztotožnit se programem žádné politické strany. "Na jedné straně je tady vláda sociální demokracie, která se deklaruje jako proevropská, i když můžeme mít výhrady k tomu či onomu fungování. České občanské pravici na druhé straně dominuje ODS, která proces evropské integrace de facto odmítá," prohlásil senátor. Současně doufá, že po referendu a po vstupu do EU se tento prázdný prostor podaří zaplnit. Česko je podle něj jedinou evropskou zemí, s výjimkou Británie, kde se proevropští pravicoví voliči nemají možnost ztotožnit se silnou politickou stranou.

Po zrušení takzvaných Benešových dekretů volali sudetoněmečtí představitelé a zástupci bavorské zemské vlády na víkendovém 54. sudetoněmeckém sněmu, který v neděli skončil v bavorském Augsburgu. Vyjadřovali zároveň rozčarování, že se před vstupem České republiky do Evropské unie zájmy vysídlenců více neprosadily v politice společenství. "Nechci zastírat, že jsme zklamáni," řekl před asi 10.000 shromážděnými ve Švábské hale na augsburgském výstavišti bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Pro Stoibera zůstává zrušení dekretů důležitým cílem. Bavorsko a jeho konzervativní strana CSU bude dál problém nastolovat v Evropském parlamentu, přislíbil. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt tradičně dekrety označil za "rasistické". "Musejí tam, kam patří, a to na smetiště dějin," prohlásil. Videoposelství překvapivě zaslal předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Ze záznamu sudetské Němce ujistil, že při přijímání České republiky do Evropské unie nebylo jejich utrpení zapomenuto. Vyhnání i dekrety označil za "temnou kapitolu" a v obecné rovině uvedl, že po rozšíření EU nesmějí být žádní občané společenství diskriminováni.

Více než tři tisíce obětí holocaustu připomněla v neděli v Olomouci tryzna na židovském hřbitově. Mši za zemřelé sloužil vrchní pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon. Tryzny se zúčastnil také velvyslanec Izraele Arthur Avnon, zástupci města i Univerzity Palackého. Podle tajemníka Židovské obce Olomouc Miloše Dobrého si členové obce každoročně připomínají památku Židů, kteří byli v červnu a červenci 1942 odvezeni do nacistických koncentračních táborů. Z Olomouce bylo deportováno téměř tři a půl tisíce Židů, přežilo jich pouze 250. Židovská obec Olomouc, která zahrnuje bývalé okresy Olomouc, Přerov, Jeseník, Šumperk a Bruntál, má nyní zhruba 130 členů.