Zprávy

Během pátečního jednání summitu EU o návrhu evropské ústavy podaném Konventem byly podle předpokladů respektovány názory ČR o tom, že jde pouze o dobrý základ pro další jednání mezivládní konference. Prohlásil to v místě summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás český premiér Vladimír Špidla. "Stanovisko ČR nebylo osamocené. Byla řada zemí, které pronášely obdobná stanoviska. Je zřejmé, že mezivládní konference bude opravdu jednat a nebude pouhým formálním shromážděním," podotkl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda podtrhl, že pro ČR zůstává nejdůležitější uchování principu rotace v zastoupení v institucích unie, aby se také dostalo na reprezentaci ČR. Dodal, že to mezi členy EU a přistupujícími státy není názor ojedinělý. Jednání "dalo jasný signál, že musí být zachována rovnost všech". Česko by chtělo také změnit návrh, aby se při rozhodování v Radě EU přešlo od roku 2009 na tzv. dvojí většinu, tedy přijímání rozhodnutí nadpoloviční většinou zemí představujících 60 procent obyvatel. Znamenalo by to, že Německo a dvě další velké země, které mají dohromady 40 procent, by mohly zablokovat jakékoli rozhodnutí. Ze stejných či podobných důvodů není s návrhem spokojena řada menších členských a vstupujících zemí - za jakési "pevné jádro" těchto "podobně smýšlejících" lze považovat Česko, Maďarsko, Rakousko, Finsko; vlažněji se projevují Slovinsko či baltské země.

Evropská unie zavede do pasů členských zemí digitalizované biometrické údaje o nositeli, které budou při kontrolách na hranicích či na letištích elektronicky snímatelné. Zatím není jasné, zda na nich budou zaneseny otisky prstů či mapa oční duhovky, sdělil během nynějšího summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

Bývalý prezident Václav Havel převzal ve středu v Berlíně významné ocenění Německé národní nadace. Národní ceny 2003 se mu dostalo za zásluhy o česko- německé vztahy, srůstání Evropy a lidská práva. Soukromá nadace vznikla v roce 1993 ve východoněmeckém Výmaru a po sjednocení Německa podporuje sbližování Němců, jejich kulturní identitu v Evropě a rozvíjení sousedských vztahů. Čestným předsedou fondu je bývalý sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt, který stál v čele spolkové vlády v letech 1974- 82. Cena je dotována částkou 100.000 eur (3,2 milionu Kč).

Havlovo ocenění provázela v Berlíně mimořádná pozornost a na slavnost zavítal také prezident Johannes Rau. Původně se měla cena předávat ve Francouzském dómu na náměstí Gendarmenmarkt, ale minulý měsíc pořadatelé zjistili, že by se tam zájemci o účast na ceremoniálu nevešli. Museli pak rozeslat nové pozvánky a slavnost přemístit do sousední prostornější umělecké síně Konzerthaus. Dosavadními nositeli ceny, která se předává od roku 1997, jsou mimo jiné písničkář Wolf Biermann, bývalý polský premiér Tadeusz Mazowiecki nebo společnost pro obnovu válkou poničeného chrámu Panny Marie v Drážďanech.

Ministři zahraničí členských zemí EU se na své pondělní schůzce v Lucemburku pozastavovali nad tím, že prezident Václav Klaus jasně nevyjádřil své stanovisko k českému referendu o členství v EU. Řekl to šéf české diplomacie Cyril Svoboda, jemuž ministři k úspěšnému referendu gratulovali. Klaus byl jedinou hlavou státu kandidátských zemí, která odmítala přímo říci, zda bude pro či proti vstupu do EU. Byl za to kritizován nejen některými politiky, ale i médii.

Klaus, který podepsal přístupovou smlouvu s EU a do tohoto společenství dal ještě jako premiér přihlášku, před referendem vyzval občany, aby se plebiscitu zúčastnili. Osobní doporučení ale nedal. Několikrát například řekl, že členství v EU je "sňatkem z rozumu", nikoli lásky. Mladá Fronta Dnes (MfD) napsala, že prezidentská kancelář obvinila Českou televizi (ČT), že neumožnila Klausovi vystoupit a bezprostředně okomentovat sobotní výsledek referenda o vstupu země do Evropské unie. Hrad tak reagoval na kritiku, kterou si Klaus vysloužil za to, že s prvním komentářem vystoupil až v neděli večer v Českém rozhlase. Televize ale obvinění odmítá.

Ministři Zdeněk Škromach a Bohuslav Sobotka kritizují prezidenta Václava Klause a některé členy vedení ODS za jejich postoj před referendem o vstupu do EU. "Jako občana České republiky mě mrzí, že můj prezident se nedokázal jasně vyjádřit před referendem a nedal občanům signál, jak bude jako prezident hlasovat," řekl Sobotka. Ani Škromachovi se Klausova údajně nejednoznačná výzva adresovaná občanům před referendem nelíbila. Prezident má podle něj prezentovat jasná stanoviska, protože není soukromou osobou. Ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD navíc doporučil předním politikům ODS Janu Zahradilovi, Ivanu Langrovi a Martinu Římanovi, aby zvážili, zda nechtějí přestoupit ke komunistům nebo k republikánům Miroslava Sládka. Podle Škromacha se Zahradil, Langer a Říman zpronevěřili názorům vlastní strany i voličů.