• 3.6.2003

    Prezident Václav Klaus dnes demisi, kterou koncem minulého týdne podal ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Tvrdík tak přestává být členem vlády, řekl Klausův kancléř Jiří Weigel. Prezident si pozval Tvrdíka k sobě na Hrad, kde spolu hovořili mj. o budoucí podobě české armády. Tvrdík na svou funkci rezignoval, protože nesouhlasil se škrty v armádním rozpočtu. Jím chystané reforma vojska za těchto podmínek už prý není možná.

    Prezident podle kancléře Tvrdíkovi poděkoval za jeho práci. "Netajil se tím, že odchod pana ministra Tvrdíka ho osobně mrzí, protože jej považuje za nejvýraznější osobnost, která v čele tohoto resortu stála," řekl Weigl. Tvrdík novinářům přiznal, že prezidentovo hodnocení je pro něj osobní satisfakcí. "Tečka za působením v resortu nebude nešťastný černý pátek minulého týdne, ale setkání s panem prezidentem," řekl. Minulý pátek totiž ministr vzal po jednání s předsedou vlády Vladimírem Špidlou svou čtvrteční demisi zpět. Pak si ale vše zase rozmyslel a s omluvami a prohlášením, že je lepší vypadat jako hlupák jeden den, než zbytek kariéry, skutečně demisi podal.

    Odcházející ministr ještě jednou poděkoval všem svým spolupracovníkům a vojákům za dvouletou spolupráci, kdy zvládli 11. září 2001, ničivé loňské povodně i summit NATO. Tvrdík zatím zůstává poslancem, ač v pátek prohlásil, že se chce z politiky co nejdříve stáhnout zcela.

  • 3.6.2003

    Novým ministrem obrany by se měl stát dosavadní náměstek šéfa tohoto resortu Miroslav Kostelka. Po jednání poslaneckého klubu ČSSD to řekl poslanec Radim Turek. S Kostelkou podle něj vyslovili souhlas po určitém váhání také unionisté a lidovci, tedy koaliční partneři ČSSD. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla odmítl novinářům sdělit, kdo novým ministrem obrany bude. Po jednání poslaneckého klubu pouze řekl, že nový ministr by mohl být jmenován v řádu několika dnů.

    Základem úspor v armádě, které budou nutné po škrtech v jejím rozpočtu, bude podle náčelníka armádního generálního štábu Pavla Štefky využití už existujících posádek. Štefka ve výcvikovém prostoru Boletice řekl, že armáda se zřejmě vrátí k posádkám, které původně chtěla opustit. Jako příklad v této souvislosti jmenoval Janovice nad Úhlavou na Klatovsku. Doplnil, že dalším krokem k úsporám bude zúžení velitelské struktury a snížení počtu zaměstnanců na ministerstvu obrany a na generálním štábu. Zdůraznil, že armáda nechce ustoupit od profesionalizace. Výsledkem reforem by podle něho měla být malá, ale akceschopná armáda. Základ musí tvořit pozemní síly s letectvem," dodal náčelník generálního štábu. Po škrtech v rozpočtu armáda přijde v letech 2004 až 2008 asi o 60 miliard korun.

  • 3.6.2003

    Česká republika bude mít na zasedání ministrů obrany NATO příští týden v Bruselu "co vysvětlovat" v souvislosti s demisí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a s vyhlášením fiskální reformy, která zahrnuje škrty ve vojenských výdajích, usoudil na okraji zasedání šéfů diplomacií NATO náměstek českého ministra zahraničí Alexandr Vondra. ČTK řekl, že ho osobně tento vývoj velmi mrzí. "Nesmírně jsem si vážil spolupráce s ministrem Tvrdíkem; je to člověk, který udělal pro naši armádu jak doma, tak ve vztahu k závazkům v zahraničí nesmírně mnoho. Byl to nejlepší ministr obrany, jakého si pamatuji, a skutečně se mi s ním dělalo velmi dobře," uvedl Vondra, který má v gesci NATO a bezpečnostní aspekty zahraniční politiky.

    ČR dosud vydávala na obranu 2,2 procenta hrubého domácího produktu, byla tedy mírně nad průměrem v NATO, který se pohybuje kolem 2,05 procenta. Nyní se však spekuluje o výrazném poklesu, což bylo ostatně označeno za příčinu Tvrdíkovy demise. V NATO je přitom snaha příští týden zavázat spojence, aby vojenské výdaje nesnižovali; ti, kteří jsou pod průměrem, by měli slíbit, že se na 2,05 procenta vyšplhají.

  • 3.6.2003

    Většina Čechů se domnívá, že nejvíce informací o podmínkách vstupu do Evropské unie poskytují média. Sdělovací prostředky podle nich také informují nejobjektivněji. S informační politikou zástupců české politické scény a státu jsou lidé spíše nespokojeni. Míní, že jim dodávají jen málo údajů. Vyplynulo to z květnového průzkumu agentury STEM pro ministerstvo zahraničí. Média poskytují dostatek informací o podmínkách integrace podle tří pětin dotázaných.

  • 3.6.2003

    Občanští demokraté, kteří ohlásili, že nebudou v referendu hlasovat pro vstup Česka do EU, chtějí pouze škodit koaliční vládě. Soudí tak politolog Zdeněk Zbořil. Stejně jako Stanislav Hampl z TNS Factum se domnívá, že hlasy poslanců Ivana Langra a Martina Římana příliš neovlivní názor voličů. Oba přitom vycházejí z toho, že mezi voliči ODS je nejvíc příznivců Evropské unie. Hampl připustil, že část občanských demokratů před klíčovým hlasováním může vystupovat proti, aby se strana pojistila proti možným komplikacím do budoucna. "Ano, po vstupu dojde určitě v některých ohledech k rozčarování," řekl ČTK. Občanští demokraté říkají pro i proti, čímž podle Zbořila prokazují, že jsou taktičtější než ostatní politické strany. Jejich vystupování proti unii jim může pomoct v příštích volbách.

  • 3.6.2003

    Průměrný Čech si vydělá polovinu toho, co průměrný Němec, až v roce 2010, vyplývá ze studie Patria Online. Dnes dosahuje průměrná mzda v České republice po zohlednění skutečnosti, že je v tuzemsku zhruba o polovinu levněji, zhruba 46 procent německé úrovně. Srovnatelné platy s Němci by pak Češi mohli pobírat někdy v polovině tohoto století, míní hlavní ekonom Patria Online David Marek. Průměrná mzda v roce 2010 by tak podle Marka mohla činit 33.800 korun. Dnes je průměrný plat v České republice ani ne poloviční; v letošním prvním čtvrtletí dosáhl 15.407 korun.

    Podmínkou pro nastíněné dohánění mzdové úrovně Německa je podle analytika roční růst HDP a produktivity práce o tři až čtyři procenta. To Česká republika letos zřejmě nesplní, protože odhady růstu ekonomiky se pohybují kolem dvou procent. V příštím roce by pak růst HDP mohl podle prognóz domácích i mezinárodních institucí zrychlit na tři procenta. Ve srovnání s ostatními zeměmi kandidujícími na vstup do Evropské unie si Česko nestojí špatně, dodal Marek. Podstatně lépe jsou na tom pouze Slovinci, kteří již dnes vydělávají 75 procent toho, co Němci. Následují Češi a Poláci se mzdami na úrovni 46 procent německých platů.

  • 3.6.2003

    Jasno v otázce, kolik slovenských Romů dlouhodobě pobývá na území České republiky, má přinést průzkum Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Od května zpracovává monitoring a výsledky předloží vládě v září. Podle Romana Krištofa z IOM je cílem průzkumu také zjistit, co Romy ze Slovenska k odchodu vede. "Již nyní předpokládáme, že je k tomu dohnala ztráta přístřeší způsobená lichvou i změny v sociálních dávkách Romům na Slovensku." Pracovníci IOM odhadují, že u příbuzných v ČR pobývá asi šest až sedm tisíc slovenských Romů. Soustřeďují se zejména na Ostravsku a v severních Čechách.

  • 3.6.2003

    Evropskou cenu Karla IV., kterou jako své nejvyšší ocenění uděluje Sudetoněmecké krajanské sdružení, letos připadne bývalému vůdci vysídlenců z českých zemí Franzi Neubauerovi. Převezme ji o nadcházejícím víkendu na každoročním, tentokrát 54. sudetoněmeckém srazu, pořádaném letos v bavorském Augsburgu. Jako každoročně čeká landsmanšaft na své vrcholné akci několik desítek tisíc lidí. Hlavním řečníkem bude v neděli již pojedenácté za sebou patron sudetských Němců, ministerský předseda největší spolkové země Bavorska Edmund Stoiber.

    Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) v Německu si přeje, aby rakouská vláda převzala roli "moderátora" mezi sudetskými Němci a Čechy při vyjednávání v rámci evropského integračního procesu. Jedině tak bude snad možné dosáhnout změny dosavadního stavu, řekl agentuře APA předseda SL Bernd Posselt. "Zatímco Vídeň v zákulisí stále o česko-sudetoněmecké tématice jedná, Berlín vykazuje v tomto ohledu naprostou pasivitu," prohlásil Posselt, který je rovněž poslancem Evropského parlamentu za bavorskou CSU.

  • 3.6.2003

    Operátoři museli odstavit reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Důvodem byla netěsnost v nejaderné části bloku, kterou pracovníci elektrárny odstraňují. Podle odpůrců Temelína je první blok poruchovým zařízením, protože i po roce zkušebního provozu odstávky a poruchy pokračují. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář označil poruchu za běžnou událost, která si vyžádá jen krátké přerušení zkušebního provozu. Druhý temelínský blok pracuje na plný výkon.

  • 3.6.2003

    Návrh vicepremiéra Petra Mareše zmírnit přístup státu k uživatelům marihuany vyvolává rozporuplné reakce napříč politickými stranami. Jednoznačnou podporu nemá dekriminalizace konzumentů konopných látek ani v Unii svobody- DEU, které Mareš předsedá. Například poslanec Marian Bielesz řekl, že takovou iniciativu považuje za faktickou legalizaci drog i jejich dealerů. Konopí jako takové nicméně nezavrhuje - pokud by odborníci vědecky potvrdili léčebné účinky kanabisu, mohla by být marihuana na lékařský předpis v lékárnách, dodal unionistický poslanec. Zastánci legalizace marihuany poukazují na to, že pomáhá třeba pacientům s rakovinou či AIDS.

    Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, kterou Mareš řídí, doporučuje zmírnit přístup státu k uživatelům konopných látek, a naopak přitvrdit sankce proti nejnebezpečnějším drogám, zejména pervitinu a heroinu. S odvoláním na některé studie tvrdí, že marihuana je méně škodlivá nejen než tvrdé drogy, ale i než nikotin i alkohol. Již dříve Mareš navrhl změnit trestní zákon tak, aby uživatelům a drobným pěstitelům marihuany hrozila nanejvýš pokuta, ne vězení jako dosud.

Pages