Zprávy

Závěrečný den návštěvy Petrohradu věnoval prezident Václav Klaus soukromé prohlídce města. Projel se lodí po městských kanálech, navštívil slavnou Ermitáž a setkal se rovněž se zástupci města při koktejlu v budově českého konzulátu. Klaus přiletěl do Petrohradu v pátek. Společně s dalšími více než 40 hlavami států a šéfy vlád ho pozval ruský prezident Vladimir Putin. V Petrohradu se konaly velkolepé oslavy třístého výročí založení města. Přicestoval i americký prezident George Bush, který se v sobotu krátce setkal s Václavem Klausem.

V médiích se v poslední době spekulovalo o tom, že vztahy mezi Pražským hradem a Bílým domem ochladly kvůli Klausově postoji k americké invazi v Iráku. Český prezident se údajně kvůli tomu střetl i s americkým velvyslancem v Česku Craigem Stapletonem. Velvyslanci se prý nelíbil Klausův nesouhlas se zařazením Česka na seznam zemí, které schvalují americký postup v Iráku. Prezident ale tyto zprávy popřel.

Všichni lidé příští týden dostanou do svých schránek informační letáky o podmínkách přistoupení země k Evropské unii. Před červnovým referendem se v nich dozvědí nezbytné údaje související se členstvím - od sociálních jistot a důchodů až po práva občanů. Historické všelidové hlasování se bude konat v pátek 13. a sobotu 14. června. Vládní eurokampaň, která přišla na 200 milionů korun, vchází do závěrečné etapy. V ní se kabinet snaží na lidi apelovat, aby se nezapomněli hlasování zúčastnit. Součástí kampaně jsou televizní spoty, billboardy, plakáty, inzerce v tisku a internetová prezentace.

V České republice v posledních třech letech ubylo vězňů. Zatímco ještě v březnu 2000 trávilo čas za mřížemi 24.000 lidí, nyní si ve věznicích odpykává trest o 7000 lidí méně. Z informací vězeňské služby dále vyplývá, že počet vězňů se nejvíce snížil na přelomu let 2001 a 2002. Souvisí to s novelou trestního řádu, která zpřísnila podmínky vazby a umožnila rozšíření škály alternativních trestů. Již na začátku února 2002 se mohl díky tomuto úbytku zvětšit průměrný prostor připadající na jednoho vězně z 3,5 metru čtverečního na čtyři metry. Evropský výbor proti mučení při Radě Evropy nicméně doporučuje plochu šest metrů čtverečních. Na výstavbu nových věznic však chybějí ve státním rozpočtu peníze.

Symbolická skupinka demonstrantů vykřikujících protikomunistická hesla, zpívajících opakovaně československou hymnu a ničících sovětský prapor připomněla pamětníkům i mladším obyvatelům Plzně nepokoje před 50 lety. Když 1. června 1953 začala platit měnová reforma, která přes noc znehodnotila lidem všechny peníze, v Plzni protestovalo na 20.000 lidí. Byli to zejména dělníci ze Škodovky. Symbolickou skupinku demonstrantů, kteří stejně jako před 50 lety pronikli na radnici a vyhazovali odtud tiskopisy národního výboru, doprovázel svými vzpomínkami i jeden z pamětníků nepokojů - osmasedmdesátiletý Alois Kučera. Vzpomínal na chvíle, kdy dav vnikl na radnici, na hesla, která skandoval, na nápad povstalců osvobodit politické vězně z borské věznice. Nezapomněl ani na útok lidových milicí a následné represe. Stály ho dva roky života v jáchymovských dolech, konfiskaci majetku a několikaleté zbavení občanských práv.

Válečný novinář, zakladatel informační agentury Epicentrum Jaromír Štětina, převzal v Plzni prestižní Cenu 1. června. Plzeň ji uděluje od roku 1993 osobnostem, které významně přispěly k objasnění a prosazení principu demokracie, svobody a spravedlnosti, a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím médií. Cenu vyhlašuje na památku nepokojů v roce 1953. "Já si na ty události pamatuji," řekl Štětina. Vzpomíná si na ráno, kdy jeho babička u rozhlasu plakala a otec, přesvědčený komunista, je schvaloval. "Babička ale tehdy řekla: 'Nemáš pravdu, když se ublíží jednomu, tak je to začátek, kdy se bude ubližovat všem', proto ta cena má pro mě velký význam," vysvětlil šedesátiletý Štětina. Podle něj je nesmírně důležité, že novináři mohou dnes na rozdíl od roku 1953 svobodně informovat. "Myslím si ale, že ještě nemáme vyhráno, naše demokracie je mladičká," tvrdí novinář, kterého proslavila legendární kniha S Matyldou po Indu i jeho účast v konfliktech po celém světě.