• 30.4.2003

    Přesun zbytku české 7. armádní polní nemocnice do Iráku je lopotný proces, protože v oblasti dochází k ohromné výměně jednotek. Termín plného spuštění nemocnice by to však ohrozit nemělo. ČTK to sdělila česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. V Kuvajtu přistává jedno letadlo za druhým. Spojenci v čele s USA přesunují řadové jednotky a vojenský a další materiál. Najít v tomto pohybu místo pro potřeby české nemocnice je často velký logistický problém, uvedla Hybášková v telefonickém rozhovoru. Vyjádřila naději, že přes veškeré současné komplikace začne nemocnici v jihoirácké Basře naplno fungovat v plánovaném termínu, tedy 6. května. Zdůraznila přitom, že nemocnice s českými lékaři a dalším personálem je již funkční a léčí pacienty.

    Také ministr obrany Jaroslav Tvrdík vyjádřil v úterý přesvědčení, že zbytky nemocnice budou do 6. května na místě. Sdělil přitom, že o tuto dopravu se od pondělí starají Američané. První přelet z plánovaných tří desítek letů z Česka do Kuvajtu letounem Galaxy se uskutečnil v pondělí. Celý přesun českého lazaretu začal předminulý čtvrtek, kdy do oblasti Perského zálivu odletělo prvních 39 zdravotníků. Z Kuvajt City je zařízení po zemi přepravováno do jihoirácké Basry, kde na místě bývalé vojenské nemocnice česká polní nemocnice působí.

  • 30.4.2003

    Stavba sedmé polní nemocnice české armády v jihoirácké Basře bude mít malé zpoždění. ČTK to v jejím areálu, kde buldozery v oblacích prachu rovnají písečný povrch, řekl velitel lazaretu Mojmír Mrva. Rychlost stavby závisí podle něj především na dopravě potřebného materiálu z Česka. "Musíme své plány poněkud zkorigovat, pravděpodobně dojde k malému zpoždění," uvedl Mrva. Část nemocnice bude podle něj ale určitě stát 6. května, kdy má zařízení navštívit ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jak velký kus to bude, záleží především na tom, jak rychle nákladní letadla z Česka dopraví potřebný materiál. Původně byla smluvně najata letadla An-124 Ruslan ukrajinské firmy a s nimi se také uskutečnilo prvních šest letů. Američané, kteří přepravu hradí, ale nakonec zajistili vlastní letouny Galaxy a pro ně bylo potřeba přepracovat plány dopravy.

  • 30.4.2003

    Česká republika by mohla přispět radou při transformaci irácké ekonomiky po pádu režimu Saddáma Husajna. Náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý ČTK v Paříži řekl, že o její poznatky, stejně jako o zkušenosti dalších postkomunistických zemí se změnami ekonomické politiky po pádu totality projevila zájem americká vláda. "Máme čerstvé zkušenosti a můžeme vyjádřit, které z našich politik se ukázaly jako úspěšné a které bychom už znovu neopakovali," uvedl Hrubý, který se v úterý společně s dalšími představiteli středoevropských zemí zúčastnil porady na americké misi při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Poznatky ze střední Evropy do Iráku zřejmě nejsou přímo přenositelné. Využitelné by však mohly být například zkušenosti s vytvářením plnohodnotné měny, cenovou liberalizací či liberalizací zahraničního obchodu. "Nabízí se samozřejmě velké téma privatizace, kde už ale ty naše zkušenosti, ani ta přenositelnost určitě nebudou tak přímé," uvedl Hrubý. Vysocí představitelé americké administrativy požádali Česko o vypracování studie, v níž by byly poznatky z počátků transformace české ekonomiky podrobně rozebrány, včetně jednotlivých pro a proti.

  • 30.4.2003

    Česká republika zváží svoji účast v plánovaných stabilizačních a mírových jednotkách v Iráku pod velením Británie, až bude ukončena současná vojenská operace spojenců, řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Podle něj byla ČR k takové účasti pozvána. Vše ale bude záležet na mandátu, které mírové jednotky budou mít a také na postoji vlády, uvedl. Také by tomu předcházely změny v současné účasti českých vojenských jednotek v Iráku. Pokud by nový mandát schválila vláda a parlament, ČR by podle ministra do Iráku pod velení Británie mohla vyslat například vojenskou policii, specialisty na detekci zbraní hromadného ničení či nevybuchlé munice či jednotku speciálních sil, celkem do počtu 700 lidí. Britové by české experty uvítali, řekl britský ministr obrany Geoff Hoon. Vyslání vojenských policistů či expertů na zbraně by ale znamenalo stažení chemiků z Kuvajtu nebo ženijních jednotek, které upravují vodu, poznamenal Tvrdík. Podle něj je stažení chemiků velice pravděpodobné. Nyní v regionu působí chemici v rámci operace Trvalá svoboda a česká vojenská nemocnice. Lazaret je příspěvkem české humanitární pomoci Iráku.

  • 30.4.2003

    Šéf diplomacie Cyril Svoboda se od čtvrtka do soboty zúčastní setkání ministrů zahraničí států EU a přistupujících zemí. Ministři se nejprve oficiálně sejdou na řeckém ostrově Rhodos, k neformálním jednáním posléze zasednou na lodi u ostrůvku Kastellorizo, sdělil ČTK Svobodův úřad. Ministři by mohli hovořit například o plánovaném rozšíření EU, mezinárodní situaci i irácké krizi. Setkají se krátce po minisummitu nejvyšších představitelů Francie, Německa, Belgie a Lucemburska ke společné obranné politice EU. Tyto země vyzvaly k vytvoření "evropské bezpečnostní a obranné unie". Zároveň zdůraznily, že tato iniciativa není namířena proti USA nebo proti NATO; naopak má alianci posílit.

  • 30.4.2003

    Opoziční Občanská demokratická strana, jež má nyní podle průzkumů mezi občany největší podporu, se důrazně postavila proti návrhu Francie, Německa, Belgie a Lucemburska na vytvoření evropské bezpečnostní a obranné unie. Místopředseda ODS a její stínový ministr obrany Petr Nečas ve středečním tiskovém prohlášení pro ČTK uvedl, že jeho strana s návrhem jednoznačně nesouhlasí. "Je to pokus o vytvoření tvrdého jádra, které postupně přiměje i ostatní členy EU připojit se a sledovat zájmy především francouzsko-německého dua. Celý projekt je hrozbou pro budoucnost NATO a povede k destrukci transatlantické vazby. Česká republika musí tyto snahy jednoznačně odmítnout. Klíčovým pilířem naší bezpečnostní politiky musí zůstat NATO jako garant silné a funkční transatlantické vazby," řekl Nečas. ODS se podle něj odmítá zúčastnit jakýchkoli pokusů o skrytou demontáž NATO a jeho nahrazení "evropským projektem pochybné kvality".

  • 30.4.2003

    Referenda o vstupu Česka do Evropské unie by se mohlo zúčastnit sedm občanů z deseti. Vyplývá to z průzkumu, který nyní pro ministerstvo zahraničí každý týden provádí firma TNS Factum. Podle nejnovější prognózy chtějí v referendu podpořit přičlenění země k unii tři čtvrtiny hlasujících. Ve srovnání s předchozími průzkumy se podíl Čechů rozhodnutých hlasovat prakticky nezměnil, počet zastánců integrace se se oproti minulému průzkumu snížil o tři procenta. Agentura je poněkud skeptická k možnosti, že by k referendu přišlo 71 procent občanů, kteří nyní na otázku ke své účasti v plebiscitu odpověděli rozhodně ano a spíše ano. "Dlouhodobá zkušenost z volebních výzkumů nás ovšem učí, že tento údaj je pravděpodobně nadhodnocený a reálná účast může být přibližně o 10 procentních bodů nižší," uvedla TNS Factum.

  • 30.4.2003

    Samotný vstup České republiky do Evropské unie nebude znamenat podle guvernéra České národní banky (ČNB) Zdeňka Tůmy z ekonomického hlediska nic zásadního. ČR je již dnes otevřená a velmi málo chráněná ekonomika a cenový šok po vstupu do EU nehrozí, uvedl guvernér na středeční tiskové konferenci sdružení Ano pro Evropu. Jedinou pozorovatelnou změnou bude harmonizace nepřímých daní, která podle odhadu centrální banky zvýší inflaci jednorázově asi o 2,5 procentního bodu. Hlavní ekonom České spořitelny a bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka očekává po vstupu do Evropské unie oživení přílivu zahraničních investic. To je podle něj mnohem důležitější, než často zmiňované strukturální fondy Evropské unie. Ty označil za relativně nezajímavou a podřadnou záležitost, která je důležitá pouze regionálně. Také podle Kysilky nebude mít vstup do EU žádný okamžitý dopad na mzdy a ceny. Dopad harmonizace nepřímých daní na inflaci bude podle něj ještě menší, než odhaduje ČNB.

  • 29.4.2003

    Ministr zahraničí Cyril Svoboda slibuje, že od čtvrtka začne hlavní část kampaně před červnovým referendem o vstupu země do EU. Od května se o to postarají hlavně televizní spoty, v nichž budou vymyšlený irský počítačový expert, finská manažerka a řecký kavárník sdělovat výhody členství v Evropské unii. Autoři kampaně nezapomněli ani na billboardy a inzeráty.

    Televizní spoty půjdou zhruba třikrát denně na prvním programu České televize a v televizi Nova, řekla novinářům ředitelka komunikačního odboru ministerstva Jana Adamcová. Na Primě podle ní kvůli její nižší sledovanosti nakonec nebudou.

    Ir James neopomene ve svém televizním sdělení Čechům hovořit o pivu, blonďatá Finka Suvi-Anne bude klást hlavní důraz na růst hospodářství a spot se starším Řekem Georgiosem připomíná pohodu na dovolené při kávě. Irsko do EU vstoupilo v roce 1973, Řecko v roce 1981 a Finsko před osmi lety.

    "Hledali jsme typické představitele členských států EU a jejich názory. Udělali jsme průzkum a pak jsme se do těchto zemí přímo vypravili a hledali vhodné protagonisty," řekl k projektu kreativec reklamní agentury Martin Charvát. Tak jako u billboardů a inzerátů, kde se objeví fiktivní portugalský rybář, rakouská důchodkyně a španělská řidička autobusu, mají být spoty určitou životní výpovědí.

    Všelidové hlasování se bude konat 13. a 14. června. Pro kampaň se ministerstvu zahraničí podařilo od tuzemské automobilky získat k používání zdarma 14 škodovek, které budou jako "modré hlídky" jezdit po krajích a poskytovat informace o EU a distribuovat různé letáky.

    Na billboardy, spoty a inzeráty vyčlenilo ministerstvo 70 z celkových 200 milionů korun. Svobodův úřad dále zajistil od ledna 171 informačních akcí a minimálně 140 jich zbývá uskutečnit. Ministr také informoval, že bezplatná linka o EU 800 200 200 odpoví měsíčně kolem 15.000 dotazů, celkově již přes 270.000. Každá domácnost by také měla před plebiscitem dostat leták s výtahem přístupové smlouvy k EU, neboť právě na ni se bude vláda v referendu ptát.

  • 29.4.2003

    Z povodňové sbírky SOS Povodně, kterou hned po loňských srpnových povodních vyhlásila společnost Člověk v tísni při České televizi, se sešlo 262 milionů korun. Většina peněz už byla rozdělena. Zbytek dostanou potřební do konce června, řekl novinářům vedoucí humanitárních operací společnosti Šimon Pánek.

    Rodinám a jednotlivcům bylo už vyplaceno 121 z plánovaných 150 milionů korun. Finanční podporu dostávají na opravy a výstavbu bytů i domů a na obnovu základního vybavení domácnosti. Společnost prověřuje každou žádost. Prozkoumala situaci ve více než 5000 domácnostech v téměř 170 městech, vesnicích a osadách. Pomoci se zatím dočkalo více než 3300 rodin. Částka na domácnost činila v průměru 36.000 korun. Dalších 512 případů zůstává z různých důvodů otevřeno, část byla zamítnuta.

    Nyní se vyplácí podpora hlavně lidem, kteří začali stavět. Příspěvky na opravu bytu či domu a obnovu vybavení domácností se pohybují od 10.000 do 100.000 korun, výjimečně více. V databázi SOS Povodně je 352 zaregistrovaných případů demolic. Prvních 240 již převzalo od 40.000 do 250.000 korun.

    Výše přidělených peněz pro jednotlivé kraje závisí nejen na míře postižení, ale i na finanční pomoci dalších humanitárních organizací. Poměrně málo dostali například Jihočeši, jimž vydatnou pomoc zajišťovala katolická charita, zmínil Pánek.

    Z konta budou financovány i projekty veřejného zájmu. Zejména dárci vysokých částek chtěli vědět, nač přispějí. Jejich vázané dary půjdou na opravy objektů, institucí a systémů, které jsou nutné pro normální život obce. Postaví se za ně obecní byty, mosty, čistírny vod a vodovody a opraví školy, sociální a kulturní zařízení. Celkem má jít na tyto účely 90 milionů korun.

    Částka 15 milionů korun pokryla projekty přímé pomoci, tedy materiální humanitární pomoc, vyslání a vybavení dobrovolníků či vysoušení domů.

Pages