Zprávy

Pouze občanský průkaz bude již za rok stačit Čechům jako cestovní doklad k cestám po zemích Evropské unie. Přestože vstup ČR do EU bude znamenat volný pohyb českých občanů po celé unii, obavy z hromadného stěhování českých Romů či vietnamských trhovců na západ jsou zbytečné. Stejně neodůvodněné jsou podle velvyslance Evropské komise v ČR Ramira Cibriana naopak obavy obyvatel českého pohraničí z majetkových nároků sudetských Němců. Českým Romům nebude možné odmítnout vstup do některé země EU. "S občanským průkazem bude mít český romský občan stejně jako každý občan ČR právo vstoupit třeba do Velké Británie," řekl Cibrian v pondělní diskusi se zástupci sokolovského regionu. Po vstupu ČR do EU bude například zrušena britská imigrační kontrola na ruzyňském letišti. Romové se v Británii či jinde v Evropě budou moci ucházet o práci či o studium, nebudou však moci jako doposud žádat o azyl. "Mezi evropskými zeměmi nebude možnost azylu, jsou to všechno demokratické země. Čeští Romové budou mít právo cestovat, ale nebudou mít možnost azylu," řekl Cibrian. Dodal, že i v případě třetích zemí se azyl poskytuje jen lidem politicky pronásledovaným v jejich zemích. "Jedna věc je, že čeští Romové nejsou dobře integrováni ve společnosti. Ale být politicky pronásledován, to je věc druhá," dodal.

Čeští exportéři by měli mít rovnocenné podmínky s konkurencí na oživujícím se angolském trhu. To má zajistit zřízený celní sklad v Luandě, na který dohlíží švýcarská společnost Cotecna. "Celní sklad má zájem na tom, aby byly výrobky co nejlevnější, což na angolském trhu se silnými lobbistickými vlivy skýtá rovné podmínky pro české exportéry," sdělil ČTK chargé d'affaires ČR v Angole Robert Kopecký. "Hlavním smyslem vzniku celního skladu je zajistit plynulé dodávky základních potravin a potřeb na angolský trh a tím mj. zabránit spekulacím a předražování," prohlásil. Sklad má podle něj zájem především o rafinovaný cukr, mléko, margarín, jedlý olej, džusy, konzervované ovoce, marmelády, párky a jiné konzervované uzeniny a maso, sypaný čaj, mražená kuřata a další mražené potraviny. Zřízen byl rovněž pro školní potřeby, včetně sešitů, didaktických pomůcek, tužek, gum. Dále se týká kancelářských potřeb, školních uniforem, obuvi, mýdel, pracích prášků, léků, zdravotnického materiálu, stavebních materiálů a pneumatik, dodal Kopecký. Pro vybavení skladů jsou potřeba též vysokozdvižné vozíky a hasící přístroje.

Český vývoz do Angoly v prvním čtvrtletí letos zaznamenal mizivých pár set tisíc korun. Celní statistiky evidovaly exporty v kolonkách silničních vozidel, elektrických zařízení, strojů a kovových výrobků. V dovozu celní úřady žádné aktivity nezaznamenaly.

Přednášku Gottfrieda Wagnera o antisemitismu v brněnském Domě umění uspořádá v úterý Židovská obec Brno se Spolkem přátel Domu umění města Brna. Pětapadesátiletý muzikolog a operní režisér, který je pravnukem skladatele Richarda Wagnera, se dlouhodobě zabývá projevy antisemitismu v německé kultuře a politice. Jak řekla organizátorka Karla Hofmannová, Wagner tak bojuje se svým rodovým dědictvím - "wagnerovským komplexem". "Je to kontroverzní osobnost, jeho rodina byla poznamenána antisemitistickými tendencemi. On sám se snaží o usmíření," uvedla Hofmannová. V roce 1997 Gottfried Wagner vydal autobiografickou knihu Kdo nevyje s vlky (Wer nicht mit dem Wolf heult), ve které se staví proti rodinné tradici a autoritě svého otce. Ten dlouhá léta působil jako ředitel Wagnerovských slavností v Bayreuthu. Důsledkem vydání knihy byl rozchod s rodinou a přestěhování do Itálie, dodala Hofmannová. "Muzikolog je přesvědčen o přímé souvislosti mezi dílem svého praděda a holokaustem. Jako pokračovatel rodu cítí vinu, kterou se snaží odčinit aktivní prací," uvedla Hofmannová. Wagner podle ní usiluje o dialog mezi dětmi obětí a dětmi viníků holokaustu. Spolu s americkým židovským historikem Abrahamem J. Peckem založil v roce 1992 skupinu "Post-Holocaust-Dialog-Gruppe".

Vicepremiér a předseda US-DEU Petr Mareš by v zásadě souhlasil s tím, aby v České republice byly rozmístěny jednotky americké armády. Naopak proti takové možnosti se v nedělním pořadu televize Prima "Nedělní partie" vyslovil poslanec a místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf.

"Nevidím důvod, proč by měly být jakékoli cizí jednotky v naší zemi," uvedl. Ransdorf soudí, že střední Evropě nehrozí v nejbližších desetiletích žádná bezpečnostní rizika.

Mareš by nebyl proti rozmístění spojeneckých jednotek, pokud by to bylo v souladu se spojeneckými závazky České republiky a pokud by to zlepšilo obranyschopnost země. Požadoval by ale důslednější vysvětlení toho, co by takový krok znamenal.

Spojené státy podle některých informací uvažují o přemístění svých vojáků z Německa dále na východ. Zatímco v Polsku je možné rozmístění amerických vojáků přijímáno kladně, postoj českých politiků není jednoznačný.

Rezervovaný postoj zaujal prezident Václav Klaus, který upozornil na paralelu s přítomností sovětských okupačních vojsk v Československu po roce 1968. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) řekl, že posoudit výhody a nevýhody vojenské přítomnosti USA v Česku si vyžádá čas. K příznivcům amerických základen v zemi patří ODS i ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD).