• 26.10.2002

    Přes 80 000 korun vynesla dražba keramických předmětů, které vyrobily děti ze Základní školy Emy Destinnové v Praze 6. Celý výtěžek dražby chtějí předat pražské zoologické zahradě, kterou těžce postihly letošní povodně. Dražbu připravili i moderovali sami žáci. Za nejvyšší cenu, přesahující 12 000 korun, se jim podařilo prodat společně vyrobenou keramickou Noemovu archu. Na konto vytopené zoo přibylo po pondělním benefičním koncertu v pražském paláci Akropolis přes půl milionu korun. Dosud tak pražská zoo získala od jednotlivců i institucí přes 11 milinů. Povodeň napáchala v zahradě škody za 150 milionů.

  • 26.10.2002

    Děti ze sociálně slabých a romských rodin dostaly v těchto dnech v Bohumíně na Karvinsku do užívání nový klub volného času. Město na jeho vybudování přispělo 350.000 korun, peníze na vnitřní vybavení ve výši 200.000 korun získalo z programu prevence kriminality. Děti budou moci navštěvovat například počítačové a šicí kursy, chybět nebude ani keramická dílna. Za pomoci romských asistentů se mohou připravovat také na školní výuku. Bohumín se do programu prevence kriminality pravidelně zapojuje od roku 1997. Od té doby ministerstvo vnitra investovalo do 40 projektů téměř 6,5 milionu korun. Mohl tak být například vybudován kamerový monitorovací systém.

  • 25.10.2002

    Voliči na třetině českého území si podle předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) uvědomují, že svými hlasy v nynějších senátních volbách rozhodují i o budoucím prezidentu republiky. Nástupce Václava Havla budou v lednu vybírat poslanci společně právě se senátory. Předseda horní komory věří, že navzdory nepříznivým prognózám o účasti si lidé svého kandidáta přijdou vybrat. "Letos bylo v Evropě hodně voleb. Všude, kde přišlo málo lidí, nedopadly dobře, kde přišlo kolem šedesáti, sedmdesáti (procent lidí), dopadly pro demokracii dobře," podotkl Pithart, který přišel volit se svou manželkou Drahomírou. Pithart byl prvním z nejvyšších ústavních činitelů, kteří odvolil. Premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) půjdou volit v sobotu stejně jako prezident Václav Havel.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    Lidé v první den voleb do třetiny Senátu k urnám příliš nepospíchali, volili zejména starší lidé, kteří svou účast považují za občanskou povinnost. Češi žijící v zahraničí projevili o volby mizivý zájem. Slušnou volební účast zatím hlásili pouze některé královéhradecké okrsky. Nízká volební účast však poznamenala i senátní volby v roce 1996 a 1998, kdy měli občané na výběr senátora rovněž dva dny. Původní pesimistické předpoklady překonala dosavadní účast voličů v některých královéhradeckých okrscích. Za hodinu a půl od otevření volební místnosti přišlo například k urnám do okrsku na Pražském předměstí už asi deset procent voličů. Volit přišli především starší lidé. Naopak na hradeckých sídlištích je podle dostupných informací volební účast nižší. Ani Pražané se v prvních hodinách senátních voleb k urnám příliš nehrnuli. Do volebních místností přicházeli především starší lidé. Za první dvě hodiny jich odvolilo ani ne deset procent z celkového počtu voličů. Zejména senioři volili i ve Zlínském kraji. Příliš velký zájem o senátní volby nemají zatím podle dosavadních informací ani obyvatelé Plzně. Pracovníci plzeňské radnice i druhého městského obvodu museli navíc v minulých dnech odpovídat na řadu zmatených telefonátů obyvatel plzeňské čtvrti Slovany a na jejich stížnosti, že nedostali volební lístky. Plzeň si sice dnes a v sobotu volí nového senátora, na Slovanech ale lidé nehlasují - jejich čtvrť totiž patří do obvodu Plzeň - jih, kde se volby budou konat až za dva roky. Nízká voličská účast bude pravděpodobně i ve věznicích. Do Senátu totiž mohou volit jen obvinění a odsouzení občané republiky s trvalým pobytem v obci patřící do volebního obvodu, v němž jsou vyhlášeny volby. Věznice přitom musí mít sídlo ve stejném volebním obvodu. Například v nejtěžší české věznici na hradě Mírově se k volební urně dostavil jediný člověk. Výběr senátorů mohou letos poprvé ovlivnit i krajané žijící v zahraničí. Jejich účast však bude zřejmě ještě nižší, než v červnových sněmovních volbách. Pokud se totiž senátních voleb chtěli zúčastnit, museli si na zastupitelském úřadě vyzvednout voličský průkaz a přijet volit do bývalé vlasti. V Maďarsku tak tak neučinil nikdo, v Rakousku si průkaz vyzvedlo pět a na Slovensku 28 krajanů.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    Česká republika a Slovensko věří, že podmínky vstupu nových zemí do Evropské unie budou spravedlivé. Po jednání se na tom shodli český premiér Vladimír Špidla a slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan. Šéf slovenské diplomacie se během návštěvy Prahy setkal kromě Špidly rovněž s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a se svým protějškem Cyrilem Svobodou. Také s nimi mluvil hlavně o Evropské unii. "Věřím, že proces rozšiřování se nezpomalí, nepřibrzdí, a že časový harmonogram, který naznačuje, že v roce 2004 budeme členy unie a že se naši občané zúčastní voleb do Evropského parlamentu, se dodrží," řekl Kukan po schůzce s šéfem sněmovny. Tomu nasvědčuje i německo-francouzská dohoda o přímých platbách do zemědělství po rozšíření evropské patnáctky. Francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder se ve čtvrtek před začátkem bruselského summitu EU dohodli na zmrazení zemědělských výdajů unie od roku 2007 a na tom, že kandidátské země dostanou nárok na částečné přímé zemědělské subvence. Slovenský ministr zahraničí přijel do Prahy měsíc před summitem Severoatlantické aliance. Od něj si Bratislava slibuje, že v Praze získá společně s dalšími šesti zeměmi pozvánku do NATO. Bude to podle Kukana také zásluhou podpory České republiky. Česko se spolu s Polskem a Maďarskem stalo členem NATO již před třemi lety. Slovensko kvůli výhradám vůči politice tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara pozvánku nedostalo. Kukan se měl dnes sejít také s prezidentem Václavem Havlem. Kvůli nemoci ale Havel schůzku zrušil.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    Prahu čekají v souvislosti s vrcholnou schůzkou Severoatlantické aliance podle ministra vnitra Stanislava Grosse desítky demonstrací, policie zesiluje hraniční kontroly. Ohlášeno je na 40 akcí. Otázkou však je, kolik se jich uskuteční, řekl Gross na tiskové konferenci v Lidovém domě. Podle rozkazu policejního prezidenta je připraven celý systém kontrol, které budou na státních hranicích, uvedl ministr. Jde o opatření podložená legislativou o policii a pobytu cizinců a policie je využívá. Podle Grosse neexistuje žádný den "D", kdy by policie ostrahu spustila a "přizavřela" hranice. Intenzita kontrol však bude s blížícím se summitem NATO plynule stoupat. Na demonstracích ministr nevidí "nic špatného" a pro policii podle něj nejsou ničím znepokojujícím. Problém nastává v okamžiku, kdy jejich účastníci přestávají pokojně vyjadřovat svůj názor a dochází k násilnostem, uvedl. Policie musí proto mít připraveny takové síly, aby případné problémy zvládla. Na vrcholnou schůzku NATO, která se uskuteční v Praze ve dnech 21. a 22. listopadu, přijedou desítky hlav států a předsedů vlád. Očekává se, že v Praze dostanou pozvánku do aliance země střední a východní Evropy, které byly dříve součástí Sovětského svazu nebo jím vedeného vojenského seskupení Varšavské smlouvy. Policie očekává, že protestních akcí, které se v Praze chystají, by se mohlo zúčastnit až 12.000 lidí. Občanské právní hlídky však soudí, že bude účast slabší, zhruba kolem 3000 lidí. Policejní akce nebudou jediným bezpečnostními opatřeními. Posílena bude i ostraha českého vzdušného prostoru proti případnému teroristickému útoku. České armádě bude pomáhat letectvo Spojených států.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    Ministerstvo pro místní rozvoj letos již rozdělilo 228,5 miliónu korun na dotace obcím postiženým povodněmi. Prostředky ministerstvo vyčlenilo z programu obnovy venkova. Jsou podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna určeny na odstraňování povodňových škod na obecním majetku. Celkem letos ministerstvo zatím z programu vyplatilo na dotace venkova 689 miliónů korun. Ze státního rozpočtu navrhuje na rok 2003 vyčlenit na program obnovy venkova 520 miliónů korun. Dotace dočasně pozastavené kvůli povodním ministerstvo obcím poskytne v příštím roce přednostně. Obce v takovém případě nebudou muset podávat nové žádosti. Ministerstvo pro místní rozvoj mělo letos na program obnovy venkova původně 420 miliónů korun, po povodních směřovalo prostředky přednostně postiženým obcím. Objem prostředků pak zvýšilo o 100 miliónů korun z Pozemkového fondu. Další prostředky uvolňuje na program ministerstvo financí v rámci strategie obnovy území. Největší dotace na odstraňování škod po povodních z programu obnovy venkova získaly obce v Jihočeském kraji, a to celkem 130,571 miliónů korun. Ve Středočeském kraji dostaly obce 87,670 miliónu, v jihomoravském 38,509 miliónu korun a v Plzeňském 18,026 miliónu korun.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    Přes 1000 kandidátů dvou desítek stran a koalic bude usilovat o hlasy voličů ve volbách do pražského zastupitelstva. Mandát krajského zastupitele může získat 70 z nich. Největší šance zvítězit v krajských volbách má pravděpodobně opět ODS, ač by si mohla proti volbám v roce 1998 o něco pohoršit. Před čtyřmi lety volilo občanské demokraty téměř 37 procent Pražanů, v letošních sněmovních volbách získali ve městě o tři procenta hlasů méně a nyní by to mělo být ještě o něco méně. Více voličů by proti roku 1998 mohla naopak získat ČSSD, která nyní s občanskými demokraty na pražské radnici vládne. Před čtyřmi lety sociální demokraty volilo asi 18 procent Pražanů. V letošních sněmovních volbách však získala téměř 26 procent hlasů. Opoziční US-DEU a KDU-ČSL bude v Praze patrně volit méně lidí než před čtyřmi lety, kdy tato strany získaly s ODA jako čtyřkoalice 28 procent hlasů. Už v letošních sněmovních volbách ztratily jako Koalice deset procent voličů. Ztrátu by proti minulosti mohla zaznamenat i KSČM. Překvapit mohou nové strany, například Evropští demokraté, kandidující pod názvem Demokraté Jana Kasla a koalice Moderní město, tedy Sdružení nezávislých, Strana zelených a Strana pro otevřenou společnost.

    Autor: Ivo Prokop
  • 25.10.2002

    K vjezdu do pražského Karlína, poničeného srpnovou povodní, nebude od listopadu potřeba povolení. Doposud sem mohla jen auta označená kartou "A", kterou po povodni vydávaly radnice Prahy 8 a magistrát místním obyvatelům a podnikatelům. Už 30. října nastanou v této čtvrti změny v dopravním značení. Současný obousměrný provoz, kdy se motoristé řídili pravidlem pravé ruky, nahradí opět jednosměrky. Znamená to, že se doprava v Karlíně prakticky vrátí do stavu, jaký zde byl před srpnovou povodní. Rychlost ale bude stále omezena na 30 kilometrů za hodinu. Z Karlínského náměstí zmizí na konci října zátarasy, v obou směrech budou moci řidiči jezdit Šaldovou ulicí mezi Křižíkovou a Pernerovou. Proti stavu před povodní zůstane obousměrný provoz v Pernerově a Březinově ulici. V těchto ulicích nebudou smět řidiči nadále parkovat a nebudou do nich moci jezdit od ulice Prvního pluku. Omezení skončí poté, co tudy přestane jezdit náhradní autobus X-8 z Florence na Palmovku. Dopravní omezení zůstanou i u Karlínského náměstí, kde parkují náhradní autobusy X-C. Proti jízdám autobusů ze severu města protestují někteří obyvatelé několika karlínských ulic. Obávají se, že otřesy mohou poškodit statiku domů zasažených povodní. Vadí jim i hluk a prach. Radnice i dopravní podnik na základě statických posudků tvrdí, že se domům nic nestane. Autobusy zde budou projíždět do 18. listopadu, poté budou končit v Holešovicích.

    Autor: Ivo Prokop
  • 24.10.2002

    Česká republika a Evropská unie uzavřely v rámci přístupových rozhovorů v Bruselu kapitolu "hospodářská soutěž". Umožnilo to Nizozemsko, když v úterý jako poslední země EU odvolalo výhrady proti povolení další státní pomoci českým hutním podnikům. Český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička, souhlasil s tvrdými podmínkami, za kterých EU veřejnou podporu hutím připustila. Zahrnují zejména program restrukturalizace tohoto sektoru, který počítá s omezením výroby a s dosažením produktivity práce běžné v EU. Státní pomoc Vítkovickým železárnám, Nové Huti a Válcovnám plechu Frýdek-Místek může při splnění těchto hledisek pokračovat, nejdéle však do roku 2003.

    ČR se uzavřením kapitoly zavázala, že do konce roku 2006 sníží celkovou produkci svého ocelářství o 470.000 tun. Za snížení lze považovat pouze definitivní uzavření a odstavení provozů, nikoli jejich bankroty. Tou dobou bude ukončen proces restrukturalizace a s ním související veřejná podpora. Ve společné pozici EU se neříká nic o tom, jaké budou sociální důsledky tohoto poklesu výroby.

Pages