Zprávy

V přístupu ministerstev k otázkám rovného postavení mužů a žen existují rozdíly a plnění některých úkolů postrádá konkrétní kroky a řešení. Ministerstva například nedávají rovnoprávnosti žen a mužů příliš prostoru ve své mediální politice a aktivně se neprojevují ani při prosazování žen do vedoucích pozic. Všechna ministerstva však již začala vzdělávat své úředníky v otázkách rovnoprávnosti pohlaví.

Konstatuje to souhrnná zpráva o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen za rok 2002. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ji ve středu předloží vládě.

Zatímco v právním systému České republiky je rovnost mužů a žen zajištěna, skutečnost je zatím odlišná. V myšlení společnosti nadále přetrvávají stereotypy o roli muže a ženy, píše se ve zprávě.

Materiál nenavrhuje žádná další rozšíření priorit, toliko aktualizuje a rozšiřuje dosavadní opatření. Například u bodu hovořícím o nutnosti vytváření rekvalifikačních programů se nově klade důraz na postavení venkovských žen. Dokument také nařizuje provést důkladnou analýzu učebních osnov tak, aby se nepodílely na vytváření stereotypů a předsudků o postavení mužů a žen.

Jeden z bodů také ukládá povinnost vydat vyhlášku, kterou se stanoví práce a pracoviště, která jsou zakázána těhotným a kojícím ženám a matkám do devátého měsíce po porodu. Dále se v materiálu ukládá například přijetí legislativních opatření směřujících k potlačování domácího násilí a lepší ochraně jeho obětí nebo podpora přístupu žen k zaměstnáním, kde se využívají informační technologie.

Památku šesti milionů obětí holokaustu za druhé světové války i výročí 60 let od povstání ve varšavském ghettu si v neděli připomnělo zhruba 250 účastníků shromáždění v brněnské synagoze v ulici Skořepka. Zapálili sedm svící. "Tato symbolika bývá interpretována různě. Zjednodušeně šest svící za šest milionů obětí, sedmá za všechny ostatní, kteří zahynuli," řekl novinářům Petr Weber z Židovské obce v Brně. Sedmou svíci zapálil izraelský velvyslanec Arthur Avnon.

Rabín Karol Sidon podotkl, že s realitou holokaustu se nelze nikdy zcela vyrovnat, odmítá ovšem představu Židů jen jako obětí. V historii Židů byly chvíle šťastné i tragické, uvedl. Téměř 60 let od konce druhé světové války je v Česku stále malý počet židovských obcí i jejich členů, podotkl. Jen z Brna bylo za druhé světové války deportováno 13.000 obyvatel židovského původu do koncentračních táborů, kde téměř všichni zahynuli.

Weber upozornil, že i dnes se lze v Česku setkat s antisemitismem, přestože se jeho signály neobjevují na rozdíl od minulosti tak často na veřejnosti. "I když i takové věci máme - zhanobené památky, pomníky pomalované hákovými kříži," uvedl. Mnohem rafinovanější a nebezpečnější projevy antisemitismu se však podle něj v poslední době objevují v elektronických médiích, zejména na internetu. Tyto materiály jsou anonymní, a proto těžko nebo vůbec postižitelné, podotkl.

Nedělní tryzny k uctění památky obětí holokaustu se za mírně zvýšených bezpečnostních opatření zúčastnil i jihomoravský hejtman Stanislav Juránek a představitelé magistrátu. Přišli také představitelé jiných církví i zástupci Islámské nadace, reprezentující muslimské věřící.

Přechod planety Merkur přes sluneční kotouč bude možné 7. května dopoledne pozorovat běžným dalekohledem, který přibližuje alespoň dvacetkrát, řekl Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti na Českokrumlovsku. Bude ale bezpodmínečně nutné si k němu koupit sluneční filtry, které odstiňují podstatnou část slunečního světla, zdůraznil.

Nejlepší pozorovací podmínky budou mít přátelé vesmíru na hvězdárnách. Přístupná bude podle Tichého i hvězdárna na Kleti. Od rána bude otevřená i Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně.

Přechod Merkuru přes Slunce začne dotykem okrajů obou těles v 07:12 a skončí ve 12:32. Bude se jevit jako malá skvrnka, která se bude pomalu pohybovat přes sluneční disk. Protne ho zhruba v jedné osmině průměru od horního okraje.

Jde o poměrně vzácný úkaz. Přechodů Merkuru přes Slunce, kdy jde vlastně o částečně zatmění, lze napočítat průměrně 13 za století. Z téhož místa na Zemi je možné jich spatřit zhruba polovinu. Naposled bylo možné úkaz v Česku pozorovat celý 10. listopad 1973 a jeho závěrečnou část těsně po východu Slunce 13. listopadu 1986. Příští bude 9. května 2016.

Letos bude možné 16. května pozorovat zatmění Měsíce a 31. května zatmění Slunce. Proto hovoří astronomové o květnu jako o měsíci stínů. Oba úkazy nastanou v ranních hodinách, takže si na ně bude potřeba přivstat.

V divoké, bažinaté krajině, kterou suplovala mokřina rozlévající se kolem potoka se zbořeným mlýnem v pozadí, a přitom jen několik metrů od frekventované silnice z Benešova na Tábor, vznikaly o víkendu jedny z posledních záběrů celovečerního snímku Želary. Mlhu suploval rozptýlený umělý kouř a maďarský herec György Cserhalmi v zablácených mokrých kalhotách a zašlém vaťáku si po vydařené scéně s chutí zapálil cigaretu.

Kolem postávali komparzisté oblečení do uniforem ruských vojáků s plnou polní na zádech a také maskéry zkrvavení "vesničané", dílem dovezení až ze Slovenska. Tam se filmový štáb režiséra a producenta Ondřeje Trojana vydá v polovině měsíce, aby do 25. května v nádherných scenériích obce Zázrivé poblíž Malé Fatry film dokončil. Je příběhem dívky (hraje ji Anna Geislerová), kterou v době druhé světové války tlak událostí donutí ze dne na den opustit město i partnera a ukrýt se na venkově u cizího muže, který je jí odporný. Zprvu nenávistný vztah přerůstá kdesi v horách na samém kraji civilizace v silné citové pouto. Autorem scénáře byl podle námětu Květy Legátové Petr Jarchovský.

Když si někde rozloží nádobíčko filmaři, je to pokaždé stejné. Přilehlé komunikace zaplaví desítky osobních vozů a mikrobusů, nákladní auta s technikou, autobusy pro kompars a karavany pro hvězdy. Nechybí přívěs s občerstvením, mobilní toalety, elektrický agregát i velké stany, do nichž vhánějí teplo naftové fukary. Statisté obého pohlaví, včetně dětí, v nich za nepřízně počasí čekají na svou minutu slávy, kdy se mihnou na stříbrném plátně.

Při natáčení Želar byli na "place" i Jaroslava Adamová, Jaroslav Dušek a Iva Bittová. Trojan do filmu dále obsadil Miroslava Donutila, svého bratra Ivana a také Jana Třísku, který bude koncem května natáčet na Slovensku.

"Jeho účast jsem domluvil před dvěma lety na plzeňském filmovém Finále, kde byl předsedou poroty. Objeví se v nepříliš velké roli a dost jsem přemýšlel, jak mu ji taktně nabídnout," řekl režisér. Poslal mu do Ameriky scénář s tím, že role je jen epizodní. Právě jeho ztvárněním však nabyla na významu, míní Trojan.

Specialitou Želar je, že se natáčejí už rok, počet filmovacích dnů však jen o málo přesáhne 60. Příběh totiž vyžaduje všechna roční období. A tak štáb zažil dvacetistupňové mrazy, při nichž se v kameře lámal materiál, i třicetistupňové vedra. Zajímavý je i věkovým rozpětím herců - od čtrnáctidenního novorozence po devadesátiletou Zitu Kabátovou.

Zimu zakusila i Geislerová. "Nejvíc jsem si vytrpěla právě tady v těch bažinách při natáčení sekvence, která bude na plátně trvat třeba jen tři minuty. Točili jsme ji týden. Hasiči mě kropili vodou a já jsem vždycky jen přes clonu hustého deště zahlédla, jak jsou všichni v péřovkách, vaťácích, pláštěnkách a u fukarů, zatímco jsem tady lítala jen v těch válečných hadérkách jako ztracená a zoufalá žena v lese," řekla herečka.

Želary vznikají ve společnosti Total HelpArt v koprodukci s Barrandovem, Českou televizí a partnery v Rakousku a na Slovensku. Získaly granty českého fondu na podporu kinematografie a fondu Eurimages. Podle Trojana rozpočet tohoto na české poměry dosti drahého projektu nepřesáhne 50 milionů korun. Premiéra filmu bude 4. září.