Zprávy

Hlavní město se ve čtvrtek stalo další zastávkou v sérii cest prezidenta Václava Klause po regionech České republiky. Klaus, sám Pražan, se přiznal, že ve svých 62 letech a po více než 13 letech v politice se ve čtvrtek vůbec poprvé podíval do slavnostního Brožíkova sálu Staroměstské radnice. Podepsal se tam do pamětní knihy, převzal symbolický klíč od městských bran a pak diskutoval s pražskými zastupiteli. Otom, že Klausova "státní návštěva", jak svou cestu hlavním městem sám nazval, skutečně táhla, svědčí také neobvyklá účast členů pražského zastupitelstva na jeho jednání. Dostavili se i zástupci řady pražských radnic a někteří poslanci a senátoři zvolení do parlamentu za metropoli. Kaus se zastupiteli debatoval například o přerozdělování daní, které je údajně pro Prahu nevýhodné, či o rozpočtových schodcích, s nimiž město hospodaří. Komunistického zastupitele Františka Hoffmana ale také zajímalo, zda je Klaus sparťan či slávista. Prezident odvětil, že je příznivcem Bohemians, neboť právě za tento klub v mládí hrával košíkovou.

Reforma zemědělské politiky Evropské unie by se neměla dotknout podpor, které Česko pro své zemědělce vyjednalo na summitu v Kodani. "Ten balík by měl zůstat stejný," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podstatou reformy je částečné zrušení vazby mezi přímými platbami a objemem zemědělské produkce. Česká republika přitom má podle Severy mít možnost, stejně jako ostatní přistupující země, rozhodnout se, zda k dohodnutým změnám systému dotací přistoupí hned poté, co začnou platit, nebo se bude až do roku 2013 držet podmínek z kodaňského summitu. Ministři zemědělství zemí EU se v noci na čtvrtek dohodli na radikální reformě zemědělské politiky pro příštích deset let. Klíčový návrh reformního plánu komisaře pro zemědělství Franze Fischlera na úplné zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce však doznal v kompromisním výsledku značných změn. Kompromis umožňuje členským zemím si do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře platby od produkce oddělí.

Počet stížností na referendum o EU, které lidé zaslali Ústavnímu soudu, ve středu stoupl na 24. Lhůta sice vypršela již v úterý o půlnoci, Ústavní soud se však řídí i datem odeslání pošty. Podle předsedy soudu Miloše Holečka se zřejmě 14 z nich bude zabývat plénum soudu. Ostatní nesplňují všechny potřebné právní náležitosti, takže čtyři senáty soudu budou rozhodovat o tom, zda je proto odmítnou.

Podle zákona o referendu si může u Ústavního soudu na jeho průběh stěžovat do deseti dnů od jeho konání každý občan, jenž má právo hlasovat.

Jedna ze stížností například napadla to, že hlasovací lístky prý byly opatřeny menším razítkem ministerstva vnitra, než ukládá zákon. Dušan Kučera pro změnu tvrdí, že ve volební místnosti měl vyplnit lístek obyčejnou tužkou, a tak hrozí vygumování jeho odpovědi. Ústavní stížnost osobně doručil Vilém Barák z Euroskeptické iniciativy. Stížnost podali i předsedové strany Národní sjednocení Jan Skácel, občanského sdružení Vlastenecká fronta David Macháček, sdružení Občané proti EU František Červenka a Akce národní obnovy Ladislav Malý.

Čtveřice euroskeptiků tvrdí, že ministerstvo zahraničí porušilo ústavu tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 milionů korun, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem. Ústavní soud proto žádají o rozhodnutí nevyhlásit výsledky referenda.

Vláda schválila reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. "Vláda je plně odhodlána tuto reformu prosadit," řekl premiér Vladimír Špidla na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu.

V případě, že by parlament reformní zákony neschválil, české veřejné finance by se podle premiéra zhroutily, což by ve svém důsledku znamenalo například to, že důchody a platy ve veřejné sféře by za deset let byly poloviční než dnes. Špidla zopakoval, že neúspěch reformy by znamenal i konec této vlády. Prvním testem průchodnosti reformy bude podle premiéra státní rozpočet na rok 2004.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) podle svých slov věří, že reformní zákony mají šanci získat většinu v obou komorách parlamentu. Zatímco mezinárodní instituce i domácí ekonomové vesměs považují navrženou reformu za málo razantní, odbory se proti ní bouří. Pondělní demonstrace proti vládní reformě veřejných financí před Úřadem vlády, kterou organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), se podle odhadu policie účastnilo 1500 lidí, ale podle odborářů nejméně 5000 lidí.

Cílem reformy rozpočtových výdajů a daní je postupně snížit deficit veřejných financí do roku 2006 na čtyři procenta HDP z letošních 6,2 procenta. Schodek státního rozpočtu očištěný o příjmy z privatizace, ztrátu České konsolidační agentury a splatné garance by tak měl v roce 2004 činit maximálně 83 miliard korun proti letošním 92 miliardám. V roce 2005 by měl dále klesnout na 75 miliard a v roce 2006 na 60 miliard korun. Prostřednictvím reformních opatření by měl kabinet během tří let celkem uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a dalších více než 70 miliard korun získat z vyšších daní. Vláda zatím schválila daňové změny a změny v zákonem daných výdajích, které mají ve třech letech přinést úspory 120 miliard korun.

Čeká ji však ještě těžké rozhodování o tom, na jakých ministerstvech v příštích třech letech ušetřit 80 miliard korun, z toho v příštím roce 20 miliard korun. Jen tak je možné sestavit rozpočet na rok 2004 s nižším schodkem, než je ten letošní. Vláda však o těchto úsporách nejednala a vrátí se k nim až příští týden. Největší úspory si zatím stát slibuje od pomalejšího růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru, pomalejší valorizace penzí, škrtů v nemocenské a zpřísnění výplaty dávek státní sociální podpory. Počet státních úředníků nemá růst a počet zaměstnanců v celém veřejném sektoru má klesat.

Větší příjmy by měly do státní pokladny plynout z vyšších spotřebních daní z cigaret, lihu a pohonných hmot. Také řada služeb bude zdaněna 22procentní sazbou DPH místo dnešních pěti procent. Poroste i daň z nemovitostí a živnostníci budou státu více odvádět na sociálním pojistném. Vládní koalice také vyšla vstříc odborům a rozhodla o zavedení minimální daně pro živnostníky. Naopak podnikům postupně klesne daň z příjmu z dnešních 31 procent na 24 procent v roce 2006.