Zprávy

Evropská unie v sobotu slavnostně sdělila zemím západního Balkánu, že počítá perspektivně s jejich přijetím, ne však dřív, než splní bezezbytku všechny požadované podmínky. Nejvyšší představitelé EU vyzvali své kolegy z oblasti, aby se přednostně věnovali potírání organizovaného zločinu, soužití národů a spolupráci s mezinárodním tribunálem v Haagu. Podle českého premiéra Vladimíra Špidly je unie připravena podpořit tyto země v zájmu sbližování s EU a přistoupení k ní za předpokladu, že budou splněna "kodaňská kritéria". Důraz položil na ta z nich, jež se týkají demokracie, lidských práv a implicitně návratu uprchlíků. "Tento názor byl vyjádřen velmi jednoznačně a Česká republika ho sdílí," uvedl premiér.

Náměstek českého ministra zahraničí Jan Kohout v tom vidí "dosti jasné varování, že ačkoli stupeň reforem je potěšitelný, přetrvává spousta problémů hlavně v politické oblasti". Z jednání nabyl dojmu, že právě na otázky organizované kriminality či spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii reagovali balkánští státníci možná vlažněji, než se očekávalo.

Německá horní parlamentní komora, Spolková rada, se na své schůzi v Berlíně fakticky připojila k požadavkům zrušit dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, které se týkají sudetských Němců. Český prezident Václav Klaus je krokem rady nemile překvapen a české ministerstvo zahraničí vyjádřilo podiv; premiéra Vladimíra Špidlu iniciativa Spolkové rady nepřekvapila. Rada vyhověla návrhu největší spolkové země Bavorska, která se považuje za patrona sudetských Němců, a poukázala na starší výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 k anulování dekretů.

Ve Spolkové radě zasedají zástupci zemských kabinetů a většinu má konzervativní opozice CDU/CSU. Česká vláda ve svém prohlášení ze středy 18. června mimo jiné označila poválečné události za nepřijatelné z dnešního pohledu; německé zdroje tuto formulaci ihned vztáhly na vysídlení sudetských Němců.

Prezidenta Klause výzva Spolkové rady "velmi nemile překvapila". Podle něho by mohla být i porušením česko-německé deklarace. "Je... na důkladném zvážení, nakolik je výzva Spolkové rady porušením česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji," stojí v Klausově prohlášení. V česko-německé deklaraci z roku 1997 oba státy odmítly kolektivní vinu, litovaly bezpráví spáchaného na obou stranách a zdůraznily orientaci na budoucnost. Klaus si rovněž myslí, že k dekretům se měla Spolková rada vyjádřit ještě před referendem, v němž Češi souhlasili se vstupem do unie. "Protože by to jistě byla pro hlasující občany zajímavá informace," uvedl český prezident.

České ministerstvo zahraničí dalo najevo "podiv", že Spolková rada poukázala na výzvu Evropského parlamentu anulovat dekrety. Černínský palác zároveň poznamenal, že vlády obou zemí se cítí být vázány textem česko-německé deklarace, která je základním dokumentem bilaterálních vztahů.

Premiér Špidla na summitu EU v Řecku dal najevo, že ho iniciativa Spolkové rady nepřekvapila a že na postoj Česká "nemá vliv". "Bylo to na žádost žádost CDU/CSU. Mají v horní komoře parlamentu spolkové republiky převahu. Je to názor, který zastávají velmi dlouho," řekl premiér Špidla.

Během pátečního jednání summitu EU o návrhu evropské ústavy podaném Konventem byly podle předpokladů respektovány názory ČR o tom, že jde pouze o dobrý základ pro další jednání mezivládní konference. Prohlásil to v místě summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás český premiér Vladimír Špidla. "Stanovisko ČR nebylo osamocené. Byla řada zemí, které pronášely obdobná stanoviska. Je zřejmé, že mezivládní konference bude opravdu jednat a nebude pouhým formálním shromážděním," podotkl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda podtrhl, že pro ČR zůstává nejdůležitější uchování principu rotace v zastoupení v institucích unie, aby se také dostalo na reprezentaci ČR. Dodal, že to mezi členy EU a přistupujícími státy není názor ojedinělý. Jednání "dalo jasný signál, že musí být zachována rovnost všech". Česko by chtělo také změnit návrh, aby se při rozhodování v Radě EU přešlo od roku 2009 na tzv. dvojí většinu, tedy přijímání rozhodnutí nadpoloviční většinou zemí představujících 60 procent obyvatel. Znamenalo by to, že Německo a dvě další velké země, které mají dohromady 40 procent, by mohly zablokovat jakékoli rozhodnutí. Ze stejných či podobných důvodů není s návrhem spokojena řada menších členských a vstupujících zemí - za jakési "pevné jádro" těchto "podobně smýšlejících" lze považovat Česko, Maďarsko, Rakousko, Finsko; vlažněji se projevují Slovinsko či baltské země.

Evropská unie zavede do pasů členských zemí digitalizované biometrické údaje o nositeli, které budou při kontrolách na hranicích či na letištích elektronicky snímatelné. Zatím není jasné, zda na nich budou zaneseny otisky prstů či mapa oční duhovky, sdělil během nynějšího summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

Bývalý prezident Václav Havel převzal ve středu v Berlíně významné ocenění Německé národní nadace. Národní ceny 2003 se mu dostalo za zásluhy o česko- německé vztahy, srůstání Evropy a lidská práva. Soukromá nadace vznikla v roce 1993 ve východoněmeckém Výmaru a po sjednocení Německa podporuje sbližování Němců, jejich kulturní identitu v Evropě a rozvíjení sousedských vztahů. Čestným předsedou fondu je bývalý sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt, který stál v čele spolkové vlády v letech 1974- 82. Cena je dotována částkou 100.000 eur (3,2 milionu Kč).

Havlovo ocenění provázela v Berlíně mimořádná pozornost a na slavnost zavítal také prezident Johannes Rau. Původně se měla cena předávat ve Francouzském dómu na náměstí Gendarmenmarkt, ale minulý měsíc pořadatelé zjistili, že by se tam zájemci o účast na ceremoniálu nevešli. Museli pak rozeslat nové pozvánky a slavnost přemístit do sousední prostornější umělecké síně Konzerthaus. Dosavadními nositeli ceny, která se předává od roku 1997, jsou mimo jiné písničkář Wolf Biermann, bývalý polský premiér Tadeusz Mazowiecki nebo společnost pro obnovu válkou poničeného chrámu Panny Marie v Drážďanech.