Zprávy

Úspěch referenda o vstupu České republiky do Evropské unie uvítali také krajané žijící v Rakousku. "Jsme velice rádi, vypadá to velice dobře, vypadá to výtečně, takže je to všechno v pořádku. Mohu se jen opakovat - je to pozitivní," neskrývala radost předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku Helena Baslerová v reakci na výsledky českého plebiscitu.

V každém případě se hlasování českých voličů příznivě odrazí v budoucnosti na zlepšení kontaktů s Českou republikou. "Bude více kulturní výměny a možná i více mladších lidí, kteří přijdou do Rakouska za prací či studiem a podpoří krajanský život. A trošičku nám pomohou, abychom nezapomněli češtinu a abychom nezapomněli, odkud jsme přišli," dodala.

Úspěšné referendum pomůže zlepšit vztahy mezi Rakouskem a Českem, které podle Baslerové nebyly zrovna nejideálnější. "V podstatě budeme na jedné lodi. Na zlepšení vztahů ale budeme muset pracovat trošičku delší dobu," dodala Helena Baslerová. Připomněla otázku jaderné elektrárny Temelín a tzv. Benešových dekretů, které ovlivnily vztahy mezi oběma zeměmi.

Přemysl Janýr z Fóra pro česko-rakouský dialog zdůraznil, že pozitivní výsledek lidového hlasování se očekával, a tudíž není překvapením. Úspěšné referendum a vstup Česka do EU dává možnost v rámci unie jednat o vyřešení některých problémů mezi oběma zeměmi a zlepšit vztahy mezi Vídní a Prahou. "Ty vztahy mezi Rakouskem a Českem patří pořád k té nejhorší fázi přesto, že nejsou tak vyhrocené, jako třeba před rokem," upozornil. Šance na zlepšení kontaktů existuje, vždyť Rakousko a Česko mají celou řadu společných zájmů, dodal.

Drtivá většina Čechů podpořila podle předběžných odhadů v prvních hodinách referenda začlenění země do Evropské unie. Pro vstup bylo 84 procent, proti 16 procent voličů. Odhady zveřejnila v pátek večer Česká televize na základě průzkumu společnosti SC&C, získaného během 4,5 hodiny po otevření volebních místností. Konečné výsledky budou k dispozici až v sobotu podvečer.

Češi by podle francouzského odpoledníku Le Monde měli v referendu, které v pátek začalo, podpořit vstup své země do Evropské unie. Le Monde přitom Čechy ve svém pátečním vydání označuje za největší euroskeptiky mezi obyvateli postkomunistických zemí.

"Na rozdíl od šesti zemí, které se již v referendu vyslovily pro vstup, mají čeští euroskeptici v ruce trumf v osobě prezidenta Václava Klause," píše Le Monde. Všímá si toho, že Klaus sice vyzval občany k tomu, aby šli v referendu volit, neřekl jim ale jak.

Čeští euroskeptici však na rozdíl od těch polských nejsou ani ultranacionalisté, ani na tradicích lpící katolíci, ani obránci zájmů rolníků, kterých je v zemi velmi málo. Zpravidla pocházejí z liberálního "harému", Klausovy ODS či různých myšlenkových klubů blízkých prezidentovi, píše Le Monde.

Cituje přitom místopředsedu ODS a českého zástupce v Konventu o budoucnosti EU Jana Zahradila, podle něhož je "francouzsko- německý imperialismus nebezpečnější než imperialismus americký".

Den před začátkem referenda se politici vládní koalice v čele s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) snaží přesvědčit občany, aby v pátek a v sobotu přišli k referendu a podpořili vstup země do EU. Někteří agitovali na ulicích, jiní se spolehli na tiskové konference a prohlášení. Vládní politici věří, že k urnám dorazí více než 50 procent oprávněných voličů a výrazná většina z nich řekne členství Česka v EU své ano. Vstup do unie je pro vládní koalici klíčovou prioritou a zřejmě hlavním tmelem, který drží spojenectví sociálních demokratů, lidovců a unionistů pohromadě. Prezident Václav Klaus tento týden vyzval voliče, aby se referenda zúčastnili, rozhodnutí ale nechal na nich. Je patrně jedinou hlavou kandidátského státu, která neadresovala svým občanům jednoznačné doporučení. Klausovi se po čtvrtečním setkání s jeho slovinským protějškem Janezem Drnovšekem nezamlouval dotaz reportérky rakouské televize ARD, proč tak neučinil. "Pane prezidente, já se omlouvám, že tady slyšíte typicky vnitropolitickou otázku. Je to klasické zneužívání tiskové konference, ale já myslím, že vy to znáte z domova také," omlouval se slovinskému prezidentovi. Zopakoval nicméně, že vyzval občany ČR k účasti a že se jim pokoušel vysvětlit význam tohoto kroku. "Řekl jsem jim, že se jedná o manželství z rozumu a nikoliv z lásky, a snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," uvedl prezident. Na rozdíl od ostatních ústavních činitelů a politických lídrů Klaus neprozradil, zda v pátek hodí do urny lístek s ano, či ne.

Ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský ve čtvrtek novinářům řekl, že vstup do Evropské unie je historická příležitost, jak udělat tečku za komunistickou minulostí země a rozdělením Evropy. "Promarnění této šance by znamenalo krok zpět," uvádí se ve výzvě KDU-ČSL. Fakt, že Češi rozhodují ze středoevropských zemí jako poslední, pokládá za výhodu i nevýhodu. Plus vidí v tom, že úspěšná referenda sousedů ovlivní i české voliče, za riziko považuje pocit, že o všem je rozhodnuto.

Také unionisté na čtvrteční tiskové konferenci apelovali na voliče, aby rozhodli o evropské budoucnosti své země. Předseda sněmovního integračního výboru Pavel Svoboda odhadl, že ze zemí visegrádské čtyřky bude účast v českém plebiscitu nejvyšší, zato podíl hlasů pro EU bude nejnižší.

V Maďarsku přišlo volit přes 45 procent voličů, z nich pro členství v EU hlasovalo skoro 84 procent. Na Slovensku dorazilo k urnám více než 52 procent lidí, z toho 92 procent řeklo ano. Poláků přišlo k všelidovému hlasování bezmála 59 procent, vstup podpořilo přes 77 procent hlasujících.