Zprávy

Na protidrogové programy v regionech přidá Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky šest milionů korun. Podle Evy Škrdlantové se sekretariátu rady se dodatečného dotačního řízení se účastnilo 107 projektů, vybráno bylo 34 projektů. Rada na svém pátečním zasedání rovněž podpořila žádost ministerstva školství o dotaci 330.000 korun na projekt ověření české modifikace zahraničních programů v oblasti protidrogové prevence. Další informace o drogách a drogových závislostech jsou na nově zpřístupněných webových stránkách www.drogy-info.cz

Kolem 800 tanečníků, zpěváků a hudebníků se vystřídalo v napajedelském folklorním souboru Radovan, který již 50 let působí v Napajedlích v nejsevernějším místě Slovácka. Radovan je známý nejen z tuzemských přehlídek, například z účinkování na mezinárodním strážnickém folklorním festivalu, ale i ze zahraničních turné po Německu, Rakousku, Rumunsku, Turecku a dalších zemích. K jubileu soubor nastudoval pásmo, v jehož dvou částech - O životě a Vzpomínání, se vystřídali všichni členové. Tančili a zpívali chlapci a děvčata ze dvou dětských Radovánků, představili se i nejzkušenější lidoví umělci. Zazněly písničky o škole, lásce, vdavkách a skladby přibližující temperament lidí z Horňácka, Kopanic, Uherskobrodska a dalších míst Moravy.

Prezidenti Česka a Slovenska, Václav Klaus a Rudolf Schuster, vyznamenali v pátek v Praze vojáky, kteří se před časem vrátili z Perského zálivu. "Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jste v této opravdu mimořádné misi obstáli se ctí," řekl před nastoupenými vojáky Václav Klaus. Mezi čtyřmi stovkami vojáků byla ale jen asi dvacítka Slováků. Ostatní nepřijeli, protože podle slovenského ministerstva obrany údajně bude lepší, když je nejdříve přivítají v jejich vlasti. Slovenští chemici byli rozhodnutím úředníků dotčeni. Pro postup ministerstva nenašel pochopení ani slovenský prezident Schuster. "Je škoda, že zde naši vojáci nebyli. Je mi to líto a je to líto určitě i jim. Byl to jeden kolektiv a bylo by bývalo dobře, kdyby tam stáli se svými kolegy," poznamenal Schuster.

Vojáci ze společného 1. česko-slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany působili od března do konce května v Kuvajtu v rámci mezinárodní protiteroristické operace Trvalá svoboda. Hlavním úkolem jednotky byla ochrana Kuvajtu. Chemici byli však připraveni zasáhnout v kterékoliv zemi Perského zálivu v případě, že by tam během války v Iráku byly použity zbraně hromadného ničení.

Schuster přijel za Klausem na návštěvu jako vůbec první hlava státu během jeho tříměsíčního působení na Pražském hradě. Prezidenti hovořili mimo jiné o tom, že spolupráce mezi armádami dvou sousedních zemí by měla pokračovat. Klaus se zmínil o tom, že by se mohlo jednat třeba o nákup techniky u českých zbrojovek. Odpoledne se slovenský prezident setkal s předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomírem Zaorálkem a Petrem Pithartem a také s krajany.

Hrozba stávek, k nimž se chystají kvůli reformě veřejných financí odborové organizace, by mohla poznamenat účast i výsledek hlasování v referendu o EU. Shodují se na tom experti na veřejné mínění, které oslovila ČTK. Většina z nich ale nepředpokládá, že by protesty mohly hrát v rozhodování voličů nějakou výraznější roli a ohrozit souhlas se vstupem do evropského společenství.

"Zprostředkovaně se to do hlasování v referendu promítnout může, ale nepředpokládám, že by to mělo mít nějaký podstatný význam," uvedl ředitel agentury STEM Jan Hartl. Podle něj diskuse o reformě veřejných financí a aktivity odborářů vyvolávají na vnitropolitické scéně jistý neklid. Shodný názor má i Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu Akademie věd. "Bylo by asi liché říkat, že to žádný vliv mít nebude. Žádný fatální následek pro výsledek referenda to ale mít nebude," uvedl. Poznamenal, že pro proevropskou vládu hrozba stávek krátce před plebiscitem není nejšťastnější.

Podle analytika TNS Factum Stanislava Hampla by se na výsledku referenda mohlo negativně podepsat medializování postojů protievropsky zaměřených odborářů, hlavně z řad zemědělců. "Určitý vliv to mít může, ale je otázka, jak velký," řekl Hampl. Někteří politici unie dali najevo, že lidé z kandidátských států v referendu nebudou rozhodovat o osudu svých vlád, ale o dalším směřování vývoje svých zemí. Mezi experty nepanuje jednotný názor na to, zda si voliči tento rozdíl uvědomují. Lebeda se obává, že řada lidí není schopna docenit historický význam blížícího se rozhodování. "Mám trošku pocit, že ty trošku ploché kampaně zastiňují podstatu věci," dodal.