• 2.5.2003

    Proti rozmístění amerických jednotek na území České republiky se vyslovil český prezident Václav Klaus. "Na základě naší historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území," řekl Klaus v rozhovoru pro sobotní vydání listu Süddeutsche Zeitung, o němž informuje s předstihem agentura DPA. Spojené státy podle některých spekulací uvažují o přemístění svých vojáků z Německa dále na východ. V Polsku je možné rozmístění amerických vojáků označováno za pozitivní. Klaus naopak v narážce na sovětské obsazení bývalého Československa řekl, že "nové rozmístění cizích jednotek by asi nebylo vítáno", uvádí DPA. Od vstupu do Evropské unie v příštím roce očekává Klaus pro svou zemi ztrátu suverenity. Češi podle něj vědí, že "významná část rozhodnutí bude činěna bez nich i bez účasti jejich demokraticky zvolených zástupců v parlamentu a ve vládě".

  • 2.5.2003

    Český prezident Václav Klaus vybídl Evropu a Spojené státy, aby si více naslouchaly v zájmu většího vzájemného porozumění. Na úvod mezinárodního ekonomického fóra v Mnichově nabádal zejména po irácké válce k serióznímu dialogu o transatlantických vazbách. Spojené státy mají liberálnější ekonomiku a méně nákladný sociální systém než EU, konstatoval prezident na fóru věnovaném tématu Evropy v globální ekonomice o možnostech evropského "dohánění" Spojených států amerických. USA jsou podle Klause podstatně individualističtější a dynamičtější než ostatní demokracie. "To je zdrojem jejich blahobytu a síly," řekl český prezident. Poukázal na to, že evropské země potřebují fungující transatlantické vztahy z řady důvodů. On sám považuje za nejdůležitější "transfer idejí a ideologií, životních stylů, pracovní etiky a pracovního nasazení, odvahy a rozhodnosti". "Nynější módní evropský antiamerikanismus, karikování amerického života a kultur a evropská neschopnost otevřené a riskantní diskuse je frustrujícím fenoménem," řekl Klaus. Uvedl, že se tomu vždy pokoušel čelit, ale jak sám řekl, neúspěšně. Proto je třeba vzájemně hovořit přesto, že mnozí nemusí být nadšeni americkým postupem v irácké krizi.

    Klaus poukázal na nevyhnutelnost vstupu České republiky do Evropské unie. Zároveň ale podle něj existuje rozpor mezi tím, co jeho země při vstupu dostane a co dává. Ekonomické efekty, které rozšíření EU přinese, budou přinejmenším v počátku pro západní Evropu výhodnější než pro přistupující země, konstatoval. Evropská unie by přitom měla znamenat především skutečnou svobodu a liberálnost, ale v posledních letech se naopak podle Klause svoboda a efektivita v unii zmenšily. "To mne znervózňuje," řekl. Politikům prezident zazlívá, že se naopak koncentrují na myšlenku evropského centrálního státu. "Nekritizuji menší nebo větší spontánní integrační proces, ale jeho nynější unionistický a silně institucionální charakter," řekl prezident Klaus.

    Klaus je na fóru jedním z hlavních řečníků společně s bavorským zemským premiérem Edmundem Stoiberem. Akci pořádá Quandtova nadace blízká významnému německému koncernu BMW. Se Stoiberem, který je jinak znám jako důrazný zastánce zájmů sudetských Němců, se Klaus sešel ke dvoustrannému rozhovoru. Probírali otázky vzájemné česko-bavorské hospodářské a další regionální spolupráce. Dotkli se i citlivých otázek poválečného vysídlení Němců z českých zemí, u kterých však konstatovali nadále odlišné názory a stanoviska. Stoiber sdělil, že prezentoval trvající nesouhlas Bavorska s platností Benešových dekretů, které vytvářely prostor k poválečnému vyvlastnění a odsunu. Podle Klause se o dekretech téměř nemluvilo. "Debata nás zavedla jiným směrem," řekl český prezident. Téma minulosti sice padlo, ale mluvilo se o něm "ve spíše filozofickém dialogu", uvedl.

  • 2.5.2003

    Ministři zahraničí zemí Evropské unie a vstupujících států včetně šéfa české diplomacie Cyrila Svobody začali na společném zasedání na řeckém Rhodu řešit otázku zahraničně-politického vlivu EU na izraelsko-palestinské vztahy a poválečnou obnovu Iráku. Probírají mimo jiné iniciativu čtyř zemí EU, a sice Francie, Německa, Belgie a Lucemburska, které vyzvaly k vytvoření "evropské bezpečnostní a obranné unie". Podle Cyrila Svobody se ministři shodli na nutnosti aktivní angažovanosti EU po boku Spojených států, Ruska a OSN při prosazování takzvané cestovní mapy řešení izraelsko-palestinských vztahů, jejichž vyústěním má být vznik samostatného palestinského státu v roce 2005. Ministr Svoboda řekl, že EU si nyní v této souvislosti přičítá jako úspěch vznik nové palestinské vlády. V jejím čele již není palestinský vůdce Jásir Arafat, ale v nově ustavené funkci premiér Mahmúd Abbás, což byla izraelská podmínka pro odblokování mírového procesu.

    K iniciativě čtyř o přijetí opatření k posílení bezpečnosti a schopnosti obrany v evropském prostoru ministr Svoboda řekl, že takovéto otázky by se měly řešit společně na evropských fórech jako jsou Konvent nebo nynější setkání ministrů zahraničí, aby se nevytvářely rozdíly mezi jednotlivými státy. Česká republika na nynějším jednání hodlá připomenout nezbytnost rozvíjení transatlantických vazeb. Podle české diplomacie zůstává spojenectví s USA prioritní záležitostí.

    V otázce poválečné obnovy Iráku se mají ministři na základě návrhu řeckého předsednictví dohodnout na tom, že EU se do ní musí aktivně zapojit jako celek. Ambicí EU by mělo být podílet se na obnově pořádku v Iráku, na pomoci při organizování svobodných voleb v této zemi a na reformě tamních ekonomických struktur. V krátkodobém horizontu by EU chtěla v Bagdádu zřídit úřad, který by v první řadě dohlížel na přerozdělování evropské humanitární pomoci, a pak se zapojil do dalšího procesu rekonstrukce Iráku.

  • 2.5.2003

    Sdružení Občané proti EU chce příští týden vyzvat Evropský parlament, aby donutil českou vládu k odložení referenda o vstupu země do Evropské unie. Sdružení tvrdí, že vládní kampaň je lživá, občané proto nedostávají objektivní informace. Sdružení zastupuje nacionalisticky orientované malé pravicové strany. Ačkoli podalo ministerstvu zahraničí žádost o grant na šíření informací o EU, nedostalo z 200 milionů korun vyčleněných vládou na kampaň žádné peníze. "Přesto jsme už rozdali 20.000 letáků s manifestem proti vstupu Česka do EU a připravujeme další akce," řekl mluvčí sdružení František Červenka. Odpůrci EU například vytiskli plakáty s karikaturami premiéra Vladimíra Špidly, ministra zahraničí Cyrila Svobody a bývalého zaměstnance ministerstva zahraničí Karla Srby. První dva politikové si karikatury s dlouhými nosy vysloužili podle Červenky proto, že lžou. Srba, souzený pro přípravu vraždy novinářky, má potom symbolizovat propojení státu s mafií. Vládní kampaň, jejíž závěrečná část odstartovala 1. května, podle Červenky nedává prostor negativním informacím o EU. Občané jsou podle sdružení zahlcováni podružnostmi, namísto aby se dozvěděli, že se po vstupu země do společenství zvýší v Česku nezaměstnanost a kriminalita. Sdružení také kritizuje, že se odpůrci vstupu země do EU nemají možnost vyslovit k referendu ve veřejnoprávní televizi.

  • 2.5.2003

    Do Iráku odcestovala v pátek další část české polní nemocnice. Z pražského ruzyňského letiště tak tento týden už poosmé odstartoval letoun Galaxy, aby do Perského zálivu přepravil zatím 467 tun materiálu a 41 vojáků, řekl ČTK Vladimír Palán z ministerstva obrany. Společně s předcházejícími transporty, které zajišťovala rusko-ukrajinská společnost Volga-Dněpr obřími Ruslany, se do Perského zálivu přepravilo 960 tun materiálu, tedy asi 45 procent celého vybavení lazaretu, a 210 příslušníků polní nemocnice. Nyní zbývá přepravit ještě větší část vybavení a přibližně 70 lidí. O přesun zbytku armádní nemocnice do Iráku se již starají Američané. První z plánovaných tří desítek letů se uskutečnil v pondělí. Dopravu uhradí Spojené státy a Česko s USA vyjednává také o úhradě předchozích letů.

    Podle původních plánů měl český lazaret v jihoirácké Basře začít naplno fungovat 6. května. Stavba nemocnice má však už nyní zpoždění. Podle jejího velitele záleží zahájení plného provozu hlavně na tom, jak rychle se podaří z Česka přepravit potřebný materiál.

  • 2.5.2003

    Desítky nejrůznějších střel, granátů a další munice našli v pátek čeští vojáci po upozornění místních obyvatel v objektu blízko bývalé vojenské nemocnice v Basře. Tam se nyní staví armádní 7. polní nemocnice. Vojáci munici zabezpečili a dál se o ní budou starat britští pyrotechnici. Prostor, ve kterém munice byla, sloužil podle Iráčanů před válkou jako vězení, nyní se do něj nastěhovaly nejchudší místní rodiny. "Byly tam desítky protitankových střel, ruční granáty, tříštivé granáty a pěchotní munice, ale i raketové urychlovače," řekl pyrotechnik Vladimír Král poté, co několik vodou zaplněných jam s municí prozkoumal. Čeští lékaři v Basře ošetřují mnoho dětí s popáleninami, vzniklými často pravděpodobně právě při hře s nalezenou municí.

    Člověk v tísni otevře v Iráku stálou misi

    Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni při České televizi připravuje otevření stálé humanitární mise v Iráku. S tímto a dalšími úkoly přijeli do Iráku ředitel humanitárních operací Šimon Pánek a koordinátor Marek Štys. Informovala o tom pražská kancelář společnosti. Jiří Velenský z pražské kanceláře ČTK upřesnil, že Pánek se Štysem jeli autem do Iráku z Ammánu a večer mají dorazit do Bagdádu. Zde budou pracovat asi čtyři dny a poté se přesunou k irácko-íránské hranici zhruba sto kilometrů severně od jihoirácké Basry, kde se dostavuje česká polní nemocnice. Z finančních prostředků, shromážděných v rámci sbírky SOS Irák, bude společnost Člověk v tísni při ČT v prvních měsících zajišťovat zejména nákup, dopravu a distribuci základní humanitární pomoci v Iráku. V další fázi se zaměří na střednědobé projekty obnovy vytipované oblasti. Pravděpodobně se bude jednat o projekty ve sféře školství a zdravotnictví (rekonstrukce a vybavení klinik, nemocnic a škol) s postupným přechodem k podpoře rozvoje zaměstnanosti a rozvoje drobné ekonomiky (rodinné živnosti, dílničky a obnova zemědělství). Člověk v tísni plánuje působit v oblasti minimálně rok.

  • 1.5.2003

    Zhruba 50 lidí ve čtvrtek demonstrovalo na pražském Palachově náměstí proti válce v Iráku a událostem po jejím skončení. Poklidnou, zhruba půlhodinovou demonstraci uspořádala Iniciativa proti válce. Od počátků konfliktu v Iráku vystupovala proti násilnému řešení tamější situace. "Demonstrace měla ukázat lidem, kteří se zapojili do protestů proti válce, že Iniciativa proti válce nekončí," řekl ČTK jeden z organizátorů akce Karel Votruba. Zástupci iniciativy uvedli, že na válku plynně navázala okupace této země. "Okupace má v tuto chvíli podobu přímé americké správy nad Irákem. Navíc Spojené státy nejsou v Iráku proto, aby tam donesly demokracii, ale aby zprivatizovaly iráckou ropu ve svůj prospěch," řekl Votruba.

  • 1.5.2003

    Vláda ve čtvrtek rozjíždí hlavní část své kampaně před červnovým referendem o vstupu země do EU. Chce v ní lidi přesvědčit, aby 13. a 14. června hlasovali pro členství země v unii. Vláda vsadila na poselství modelových představitelů občanů současných členů. Vítejte ve společenství, budou občanům sdělovat z billboardů, televize i inzerátů. V České televizi a na Nově k nim bude promlouvat irský počítačový specialista, finská manažerka a řecký kavárník. Z plakátů po celé zemi budou do EU Čechy lákat ještě portugalský rybář, rakouská důchodkyně a španělská řidička autobusu. Každá domácnost by také měla před plebiscitem dostat leták s výtahem přístupové smlouvy k EU, neboť právě na ni se bude vláda v referendu ptát. Lidé též mohou volat na bezplatnou linku 200 800 800, která jim zodpoví dotazy týkající se unie. Součástí kampaně, na níž vyčlenilo ministerstvo zahraničí 200 milionů korun, jsou také debaty, distribuce letáků a další aktivity.

  • 30.4.2003

    Přesun zbytku české 7. armádní polní nemocnice do Iráku je lopotný proces, protože v oblasti dochází k ohromné výměně jednotek. Termín plného spuštění nemocnice by to však ohrozit nemělo. ČTK to sdělila česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. V Kuvajtu přistává jedno letadlo za druhým. Spojenci v čele s USA přesunují řadové jednotky a vojenský a další materiál. Najít v tomto pohybu místo pro potřeby české nemocnice je často velký logistický problém, uvedla Hybášková v telefonickém rozhovoru. Vyjádřila naději, že přes veškeré současné komplikace začne nemocnici v jihoirácké Basře naplno fungovat v plánovaném termínu, tedy 6. května. Zdůraznila přitom, že nemocnice s českými lékaři a dalším personálem je již funkční a léčí pacienty.

    Také ministr obrany Jaroslav Tvrdík vyjádřil v úterý přesvědčení, že zbytky nemocnice budou do 6. května na místě. Sdělil přitom, že o tuto dopravu se od pondělí starají Američané. První přelet z plánovaných tří desítek letů z Česka do Kuvajtu letounem Galaxy se uskutečnil v pondělí. Celý přesun českého lazaretu začal předminulý čtvrtek, kdy do oblasti Perského zálivu odletělo prvních 39 zdravotníků. Z Kuvajt City je zařízení po zemi přepravováno do jihoirácké Basry, kde na místě bývalé vojenské nemocnice česká polní nemocnice působí.

  • 30.4.2003

    Stavba sedmé polní nemocnice české armády v jihoirácké Basře bude mít malé zpoždění. ČTK to v jejím areálu, kde buldozery v oblacích prachu rovnají písečný povrch, řekl velitel lazaretu Mojmír Mrva. Rychlost stavby závisí podle něj především na dopravě potřebného materiálu z Česka. "Musíme své plány poněkud zkorigovat, pravděpodobně dojde k malému zpoždění," uvedl Mrva. Část nemocnice bude podle něj ale určitě stát 6. května, kdy má zařízení navštívit ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jak velký kus to bude, záleží především na tom, jak rychle nákladní letadla z Česka dopraví potřebný materiál. Původně byla smluvně najata letadla An-124 Ruslan ukrajinské firmy a s nimi se také uskutečnilo prvních šest letů. Američané, kteří přepravu hradí, ale nakonec zajistili vlastní letouny Galaxy a pro ně bylo potřeba přepracovat plány dopravy.

Pages