• 1.11.2001

    Obsluha jaderné elektrárny Temelín zahájila ve středu po 20:00 plynulé odstavování reaktoru prvního bloku a v noci zastavila řízenou štěpnou reakci. Odstávka potrvá asi tři týdny a po obnovení štěpné reakce bude blok pokračovat v testech při výkonu reaktoru do 75 procent. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře obsluha byla do harmonogramu operativně zařazena zhruba třítýdenní odstávku, která blok stejně čekala po ukončení etapy spouštění s výkonem reaktoru do 75 procent.

  • 1.11.2001

    Ve středu krátce po 16. hodině ukončilo asi 50 rakouských odpůrců Temelína zhruba hodinovou protestní akci poblíž hraničního přechodu Wullowitz (na české straně Horní Dvořiště). Na počátku protestu na 15 minut přehradili silnici a za tichého přihlížení rakouských policistů zablokovali na obou stranách několik desítek vozidel. "Chtěli jsme v předvečer Památky zesnulých připomenout dětské oběti havárie černobylské jaderné elektrárny a znovu varovat před jadernou energetikou. Trváme na tom, že jihočeský Temelín nesmí být uveden do komerčního provozu," opakoval pro ČTK Josef Neumüller z hnutí Stop Temelín.

  • 1.11.2001

    Ministři financí rakouských spolkových zemí se ve středu na schůzce v dolnorakouském klášteře Göttweig dohodli, že společně uvolní částku "maximálně" pět miliónů šilinků (363.364 eur) na výdaje spojené s žalobou proti české jaderné elektrárně Temelín. Všechny spolkové země projevily solidaritu s Horními Rakousy, Dolními Rakousy a Salcburskem, prohlásil po schůzce dolnorakouský zemský finanční rada (ministr) Wolfgang Sobotka. Zmíněné tři země společně podaly proti provozovateli i dodavatelům Temelína určovací žalobu, která má stanovit výši odškodného pro případ havárie elektrárny. Schválené prostředky budou podle Sobotky dány "plně k dispozici" dolnorakouským protiatomovým aktivistům, kteří žalobu podali i jménem odpůrců jaderné energie v ostatních zemích.

  • 1.11.2001

    Vojenský dopravní letoun Tu-154, který Česká republika nabídla spojencům v NATO v rámci boje proti terorismu, v pondělí a v úterý převážel osoby a materiál mezi Německem, Anglií a Francií. Novinářům to ve středu řekl velitel šesté základny dopravního letectva v Praze-Kbelích Jaroslav Kankia. Mise českého letounu sloužila k podpoře spojeneckých vzdušných radarových systémů AWACS. Letoun Tu-154 je v současné době v Praze, na příští misi by se měl vydat příští týden, doplnil Kankia. "Úkol byl splněn bez závad," poznamenal velitel základny. Letoun Tupolev podle něj uskutečnil čtyři lety, celkem byl ve vzduchu nad Evropou asi šest hodin.

  • 1.11.2001

    Malý počet Češek v řídících funkcích v podnicích i ve státní správě i nerovné odměňování žen zmiňovaly dvě členky Evropského parlamentu, které ve středu v ČR ukončily dvoudenní návštěvu. ČR sice patří mezi východoevropské země, které na poli zrovnoprávnění žen učinily kus práce a české ženy jsou na tom v mezinárodním srovnání dobře, mnohé úsilí ale ČR ještě čeká, tvrdily Emilia Müllerová i Patsy Sörensenová. Potřebné zákony již země přijala, je ale třeba změnit i myšlení společnosti. Svou roli sehrají i média, školství a výchova v rodině, uvedly poslankyně. Vyjadřovaly se pochvalně o systému kvót, který zajistí ženám například volitelná místa na kandidátkách politických stran.

  • 31.10.2001

    České republice nehrozí bezprostřední nebezpečí teroristických útoků - shodli se na tom členové bezpečnostní rady státu. Jak prohlásil premiér Miloš Zeman, není proto naprosto důvod pro šíření paniky. Ústavní činitelé přesto podle něj pracují tak, aby byli na případné krizové situace připraveni. Ministr vnitra Stanislav Gross v souvislosti s údaji o možné infiltraci příznivců teroristických hnutí do Evropy uvedl, že na českých státních hranicích platí zvláštní opatření. Neupřesnil ale jaká. Zvláštní policejní složky, především specialisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s kontrarozvědkou zjišťují, zda do Česka už nějaké nežádoucí osoby nepronikly. Podle Grosse ale zatím žádné takové informace nemají.

  • 31.10.2001

    O politických jednáních týkajících se reformy českých ozbrojených sil informoval v Bruselu generálního tajemníka Severoatlantické aliance George Robertsona místopředseda české vlády Vladimír Špidla. NATO od léta hledí na pokus o radikální reformu - profesionalizaci armády - se sympatiemi, ale také s jistou nedůvěrou, zda se tak zásadní přeměna podaří. Špidla se v Bruselu účastnil i mezinárodního semináře o mobilitě pracovních sil v Evropě a o dopadu strategie zaměstnanosti EU na kandidátské země.

  • 31.10.2001

    Téměř 70 procent českých občanů se domnívá, že teroristické útoky z 11. září byly namířeny proti Spojeným státům americkým. Pouze 21 procent lidí si naopak myslí, že útoky byly vedeny proti celé euroatlantické civilizaci. Vyplývá to z říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U 20 procent dotázaných vyvolal teroristický útok obavy z válečného konfliktu, 17 procent lidí se bojí, že přijde třetí světová válka. Čtrnáct procent se bojí o budoucnost a 12 procent má obavy z teroristických útoků v ČR. Zpravodajství, které informovalo o okolnostech teroristických útoků, považuje za pravdivé 59 procent a za nepravdivé 22 procent dotázaných.

    S odvetnými akcemi, které USA zvolily jako reakci na teroristický útok z 11. září, souhlasí 70 procent českých občanů. Pouze 21 procent lidí s odvetou nesouhlasí. Rozhodnější ve svých postojích jsou muži, ženy častěji odpověděly, že nevědí. Rozhodný nesouhlas s odvetou také častěji vyjadřovali lidé starší 60 let.

  • 31.10.2001

    Občanská demokratická aliance je znepokojena tím, že vládní úřady neinformovaly o říjnové návštěvě libanonského ministra obrany Chalíla Hrávía. "Nebývá zvykem, že návštěva tak vysokého představitele cizího státu, navíc z oblasti výrazně dotčené aktuální mezinárodně-politickou situací, je zcela utajena před veřejností, i kdyby šlo o návštěvu zcela soukromou," řekl místopředseda aliance Oldřich Kužílek. Česká oficiální místa ale o návštěvě Libanonce podle svých vyjádření nic nevědí. Libanonské velvyslanectví minulý týden potvrdilo, že Hráví v ČR pobýval soukromě. Následující den však již o návštěvě odmítlo cokoli sdělit.

  • 31.10.2001

    Rozšíření EU a restrukturalizace českého ocelářství byly hlavními tématy rozhovoru premiéra Miloše Zemana s předsedou lucemburské poslanecké sněmovny Jeanem Spautzem. Příkladem úspěšně restrukturalizované ocelářské společnosti je lucemburská firma Arbed, která patří mezi tři největší hutní výrobce na světě. Tuto společnost Zeman v minulosti jmenoval jako jednoho ze zájemců o vstup do severomoravských hutních podniků.

Pages