Zprávy

Slova uznání a chvály v souvislosti s průběhem a organizací pražského summitu NATO prý zněla z úst francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka během schůzky s českým prezidentem Václavem Havlem. Prezident Chirac hovořil o summitu aliance s nadšením asi pět minut. Blahopřál Václavu Havlovi k tomu, jak se podařilo zvládnout jeho organizaci a program, což podle Chiraka ukazuje kulturní vyspělost českého národa. Prezidenti České republiky a Francie spolu podle mluvčího Špačka hovořili také o blížícím se summitu Evropské unie, který se v Kodani uskuteční 12. a 13. prosince. Na summitu by členské státy patnáctky měly definitivně uzavřít přístupová jednání s deseti kandidátskými zeměmi. Chirac byl jediným státníkem, s nímž se Havel během summitu NATO setkal zvlášť. Hovořili spolu také ve čtvrtek při večeři, když seděli u jednoho stolu. S francouzským prezidentem se Havel setkal zřejmě proto, že Francie hraje významnou roli v rozšíření EU. Ještě před zahájením summitu NATO přijal Havel na Pražském hradě také amerického prezidenta George Bushe a generálního tajemníka aliance George Robertsona.

Český prezident Václav Havel se omluvil v telefonickém rozhovoru generálnímu tajemníkovi NATO Georgu Robertsonovi za incident v Kongresovém centru při závěrečné tiskové konferenci summitu aliance. "Prezident je udiven tím, že bezpečnostní opatření, která on sám hodnotí jako nadbytečně velká, nedokázala zabránit takovému útoku," uvedl mluvčí Ladislav Špaček. George Robertson prezidentovu omluvu přijal se "skotským nadhledem", dodal Špaček v narážce na skotský původ šéfa NATO.

Třemi koly rozhovorů s různými partnery pokračoval pražský summit Severoatlantické aliance. Největší pozornost se soustředila na první zasedání Rady NATO-Rusko, či spíše na to, co nebylo řečeno: účastníci této schůzky podle vlastních slov nehovořili o chystaném historicky nejrozsáhlejším rozšíření aliance, o němž se v Praze rozhodlo ve čtvrtek, a ruský ministr zahraničí Igor Ivanov nevyužil následného brífinku k žádným poznámkám namířeným proti tomuto kroku. V pražském Kongresovém centru se sešla také Komise NATO-Ukrajina a v rámci Euroatlantické rady partnerství jednali představitelé devatenácti aliančních zemí se zástupci 27 států zapojených do programu Partnerství pro mír. Ivanov a generální tajemník aliance George Robertson po rusko-aliančním zasedání shodně oznámili, že rozšíření NATO o sedm postkomunistických zemí, které alianci poprvé v historii přivede na území bývalého Sovětského svazu, nebylo předmětem pátečního jednání společné rady. Na dotaz novinářů, zda je třeba počítat s ruskou odvetnou akcí, Ivanov diplomaticky odvětil, že Moskva odpověď zváží až po prostudování čtvrtečního rozhodnutí summitu. Zároveň ale poznamenal, že Rusko si umí představit další spolupráci s rozšiřující se aliancí, pokud se ovšem NATO zbaví doktrín z dob studené války a pokud se transformuje na organizaci pro boj s novými hrozbami, jako je terorismus. Robertson schůzky s novináři využil k tomu, aby opakovaně zdůraznil, že aliance se nechce rozšiřovat na úkor ruských bezpečnostních zájmů. Ivanov s Robertsonem shodně upozornili na nebezpečí terorismu na příkladu nedávného útoku čečenských ozbrojenců v moskevském divadle; šéf NATO přitom nijak nezpochybnil zásah ruských bezpečnostních sil, při kterém zahynulo více než sto lidí. Vedle boje proti terorismu se Rada NATO-Rusko vyslovila i pro rozšíření spolupráce mimo jiné v oblasti krizového řízení, při obranné reformě, při řešení civilních krizí a při zábraně šíření zbraní hromadného ničení. Teroristické téma dominovalo i schůzce Euroatlantické rady partnerství, kde k jednomu stolu usedli zástupci 19 aliančních zemí a 27 zbývajících států, z nichž Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva mají po čtvrtku perspektivu stát se v roce 2004 řádnými členy NATO. Schůzka Komise NATO-Ukrajina byla hořce okořeněna kauzou radarového systému Kolčuga, z jehož prodeje iráckému režimu Američané podezřívají Kyjev. Ministři zahraničí NATO vyjádřili v této souvislosti znepokojení, která se jejich ukrajinský protějšek snažil rozptýlit. Anatolij Zlenko však zároveň zdůraznil, že Kyjev nebude informovat o prodeji systému Kolčuga některým zemím.

Za hanebné označil vedoucí běloruské delegace na Euroatlantické radě partnerství rozhodnutí České republiky neudělit vízum běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. "Rozhodnutí NATO upřít prezidentovi účast na summitu EAPC a české rozhodnutí neudělit mu vstupní vízum je hanebné," řekl běloruský velvyslanec při NATO Sergej Martinov, přičemž poznamenal, že k tomuto prohlášení ho instruoval sám Lukašenko. Dále pak žádal "jasnou a konkrétní" odpověď, čím je Bělorusko vůči NATO vinno. Odmítl tvrzení, že neudělení víza není zaměřeno proti běloruskému lidu. Vaše rozhodnutí je výrazem neúcty nejen vůči prezidentovi, ale i vůči běloruskému lidu, řekl Martinov. Opět varoval, že Evropa nebude schopna bez Minsku vyřešit otázku uprchlíků. Odmítl také tvrzení, že v Bělorusku jsou systematicky porušována lidská práva. Podle něj NATO jako organizace nemá mandát rozhodovat na základě vnitřních záležitostí jednotlivých zemí. Přesto všechno je však Bělorusko připraveno dále spolupracovat v rámci Euroatlantické radě partnerství a dokonce tuto spolupráci ještě zintenzívnit, uvedl Martinov.