• 8.10.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) a místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) soudí, že souhlas s případným sestřelením útočícího civilního letadla by měl být v kompetenci ministra obrany. Oba to v neděli řekli novinářům. Podle Grosse ministerstvo obrany připravuje materiál, který by měl tuto věc řešit. Také vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) v neděli řekl, že případný rozkaz k likvidaci civilního letadla ovládaného sebevražednými teroristy by ministr obrany zřejmě mohl vydat již za současné legislativní situace.

    Český právní řád podobně jako mezinárodní úmluva nedovoluje sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Určité oprávnění pro takovýto krok ale skýtá ustanovení trestního zákona o krajní nouzi. "To říká, že čin jinak trestný, kterým se odvrátí mnohem vážnější bezprostřední ohrožení na životech, je beztrestným," uvedl Rychetský. Vláda ho požádala, aby analyzoval český právní řád. Analýza bude podle Rychetského hotova v pondělí. Teroristy by podle Rychetského v budoucnosti mělo být možné odsoudit na více let, než dovolují sazby současného českého práva. "Při rekodifikaci trestního práva bude na místě s horními hranicemi trestních sazeb u těch nejzávažnějších zločinů výrazně hnout, nevylučuji, že na dvojnásobek," konstatoval. Vicepremiér dodal, že hranice trestů se zvýší i u jiných trestných činů.

    Ministr Gross neví o tom, že by na území ČR působily teroristické organizace. Má nicméně informace "o lidech, kteří mohli být nebo byli ve styku s osobami, které třeba mají přímé vazby do některých výcvikových táborů (teroristů) nebo tímto směrem".

  • 8.10.2001

    Český Telecom zpřísnil po oznámení zahájení útoku USA bezpečnostní opatření ve svých objektech. Ty mimo jiné spočívají v přísnějším režimu pro vstup do jednotlivých objektů a zvýšení jejich ostrahy. ČTK to řekl mluvčí společnosti Vladan Crha. Další opatření nespecifikoval.

  • 8.10.2001

    Epidemiologové, hygienici a soukromí lékaři prodělají podle ministra vnitra Stanislava Grosse školení o tom, jak vypadají příznaky postižení biologickými látkami, například morem či snětí slezinnou (antraxem). Ministr Gross to uvedl v nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie v souvislosti s opatřeními přijímanými po teroristických útocích na USA. "V tomto státě je bohužel dneska pouze několik lékařů, kteří vědí", jak takové příznaky vypadají, poznamenal Gross. Informační kampaň pro všechny občany by podle ministra pouze vedla k zahlcení lékařských ordinací. Grossův stínový protějšek a místopředseda ODS Ivan Langer školení lékařů označil za správné.

    Vnitro podle Grosse pro občany připraví do dvou týdnů informace, jak se zachovat při krizové situaci v případě teroristického útoku. Ministr i Langer nedoporučili občanům kupovat nyní plynové masky vzhledem k tomu, že jejich filtry neposkytují univerzální ochranu před chemickými zbraněmi. Gross v této souvislosti poznamenal, že ČR je schopna zajistit prostředky individuální ochrany pro 35 až 36 procent obyvatel, což je podle něj mnohem více než například v Německu. Situací v civilní ochraně (CO) se bude zabývat i vláda, podle Grosse je nutné přizpůsobit současnou bezpečnostní situaci možnostem a kapacitám "z hlediska CO".

  • 8.10.2001

    Kvůli teroristickému útoku na USA vláda připravuje novelu zákona o zpravodajských službách, kterou chce posílit jejich pravomoci. Vyplynulo to z vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse a jeho stínového protějšku z ODS Ivana Langra v pořadu Nedělní partie televize Prima. Podle Grosse je nutné kompetence tajných služeb kvůli boji s terorismem posílit, Langer označil jejich nynější pravomoci za dostatečné. Vysloužil si tím od Grosse poznámku, že buď "nerozumí věci", nebo nemá dostatečné informace. Novela v navrhované podobě podle Langra představuje "ohrožení svobody každého z nás", neboť v případě jejího schválení by mohly zpravodajské služby například zjišťovat od lékařů informace o zdravotním stavu či podrobnosti o telefonních hovorech kteréhokoliv občana. "Pokud by došlo k něčemu takovému, pak bych musel říkat, že díky této vládě zvítězili teroristé a že jsme prohráli všichni. O to teroristům vlastně jde, abychom změnili svůj život a vzdali se svobody," prohlásil Langer. Podle něj novela povede k vytváření policejního státu. Gross k jeho výtkám poznamenal, že právě Langer inicioval při přijímání azylového zákona úpravu, podle níž bude moci Bezpečnostní informační služba zjišťovat informace o telefonování z mobilních telefonů.

  • 8.10.2001

    Šéf dolní komory rakouského parlamentu a místopředseda opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Heinz Fischer odmítá spojování provozu Temelína se vstupem České republiky do Evropské unie. V nedělní diskusní relaci rakouské televize se rovněž vyslovil proti uspořádání referenda o rozšiřování evropské patnáctky, které navrhuje vládní krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). "Ne, to nejsme, a to mluvím zcela jasně," odpověděl Fischer na dotaz, zda jeho strana je pro uplatnění práva veta na vstup ČR do unie, dokud se nepodaří vyřešit sporné otázky ohledně jihočeské elektrárny. Vytkl však vládě lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, že se měla Temelínem zabývat mnohem důrazněji již od svého nástupu do funkce v únoru loňského roku.

  • 8.10.2001

    Pracovat v zahraničí by chtělo 16 procent Čechů, 12 procent Maďarů a až 40 procent Poláků produktivního věku. Výsledky studie poskytla ČTK společnost PricewaterhouseCoopers. Takový pohyb pracovních sil by podle PwC mohl pomoci zmírnit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v členských státech Evropské unie. Studie odhaduje, že pokud by neexistovala žádná imigrační omezení, chtěly by se z Polska, ČR a Maďarska do zemí Evropské unie do roku 2006 přestěhovat asi 1,6 až 2,4 miliónu lidí v produktivním věku. Tato míra pohybu pracovních sil je mnohem vyšší, než uváděla většina dosavadních studií zkoumajících možné dopady volného pohybu pracovních sil po rozšíření Evropské unie. PwC je přední světovou organizací poskytující odborné poradenské služby. Zaměstnává přes 150.000 lidí ve 150 zemích.

  • 7.10.2001

    Dva muži arabského původu s libanonskými cestovními pasy, kteří se školili na trenažéru Českých aerolinií (ČSA), rozhodně podle české tajné služby nejsou teroristy a nejsou na ně nijak napojeni. Mluvčí ČSA Daniel Plovajko v sobotu rozhlasové stanici BBC řekl, že tajné služby to zjistily již minulý týden. Deník Mladá fronta Dnes přinesl ve svém sobotním vydání informaci, že si muži loni zaplatili hodiny na trenažéru Boeingu 737 Českých aerolinií. Podle Plovajka nyní tajné služby prověřují všechny piloty i renomovaných zahraničních aerolinek, kteří se na trenažéru školili.

    Vedoucí školicího střediska Miloš Kvapil pro Mladou frontu Dnes uvedl, že si Libanonci výuku objednali jako zpestření dovolené v České republice a platili hotově. To podle deníku vzbuzuje podezření. Jak dále uvádí, oba Libanonce, ale i další klienty ze zahraničí, si nechaly ČSA prověřit cizineckou policií. Prověrka ukázala, že nikdo z podezřelých cizinců není na seznamu mezinárodně hledaných osob, píše dále list. Po útocích na USA se však ukázalo, že v seznamech tehdy nebyl ani žádný z teroristů, kteří později útok spáchali, připomněl deník. Kvapil k tomu podotkl, že po událostech z 11. září ČSA proškoluje pouze vlastní piloty a letce z leteckých společností, které si lekce zaplatí.

    Školení na trenažéru věrně simuluje let s letouny Boeing, a to i v případě požáru motorů. Lze na něm navolit start a přistání na mnoha velkých světových letištích a také let s plným či prázdným strojem. Hodinová lekce zájemce stojí 400 dolarů (přibližně 15.000 korun).

    Autor: Eva Petržílková
  • 7.10.2001

    Premiér Miloš Zeman soudí, že po zářijovém teroristickém útoku na cíle v USA zesílily argumenty pro nákup stíhaček pro českou armádu. Miloš Zeman to řekl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo. Uvedl, že nadzvukové stíhačky mohou být účinným nástrojem boje proti mezinárodnímu terorismu. Premiér také uvedl, že chce, aby se diskuse o nákupu stíhaček účastnily všechny parlamentní strany "bez výjimky". Současně ale prohlásil, že nevidí důvod, "proč by se jí účastnily ministrany typu ODA". ODA je členem čtyřkoalice a nyní má zastoupení pouze v Senátu.

    Vláda již dříve vypsala tendr na dodávku 24 až 36 nových stíhaček, které nahradí dosluhující stroje sovětské výroby. Nové stroje by spolu s bojovými letouny L-159 měly tvořit páteř českého letectva. Z původních pěti nabídek ale zbyla již jen jedna na letouny JAS 39 Gripen, které vyrábí britsko-švédské konsorcium společností Saab a BAE Systems. Soutěž opustily americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin s letouny F-18/A Hornet a F-16, evropský EADS s Eurofighterem a francouzský Dassault Aviation s Mirage 2000-5.

    Premiér rovněž v listu prohlásil, že se na rozdíl od prezidenta Václava Havla domnívá, že Rusko se může stát členem NATO. "Nevidím NATO jako organizaci budovanou v současné době proti Rusku. Vidím ji jako organizaci budovanou proti terorismu," řekl. Prezident Havel naproti tomu ve středu prohlásil, že rozšíření Severoatlantické aliance o Rusko by nepřispělo k upevnění vztahů mezi Západem a Východem.

    Zeman také odmítl páteční výtky ODS, podle nichž vláda zneužívá politickou a bezpečnostní situaci po teroristických útocích v USA k vlastnímu prospěchu. ODS si myslí, že vláda má spíše přispívat k uklidnění atmosféry ve společnosti, a ne "předčasně řinčet zbraněmi" a "lacině se předvádět" ve sdělovacích prostředcích.

    Autor: Eva Petržílková
  • 7.10.2001

    Teroristické útoky na Spojené státy spustily stejně jako v řadě zemí i v České republice lavinu anonymních výhrůžek. Vyplývá to z informací policejního prezidia a krajských ředitelství policie. Nejčastěji anonymové oznamují uložení bomby, a to hlavně ve školách, bankovních domech a na soudech, kde se proto zpřísnila bezpečnostní opatření. V uplynulých dnech se objevila i upozornění na kontaminaci pitné vody a na ohrožení vodáren. Anonymní oznamovatelé se vystavují nebezpečí trestního stíhání pro šíření poplašné zprávy. Z dřívějších statistik vyplývá, že policistům se podaří u více než třetiny případů pachatele odhalit.

    Autor: Eva Petržílková
  • 7.10.2001

    Ministr školství Eduard Zeman zatím neví, odkud získá dvě miliardy korun, aby o ně mohl navýšit rozpočet vysokých škol. Ve čtvrtek po dlouhotrvající kritice rektorů přislíbil, že se bude snažit peníze získat ze státního rozpočtu. "Stále ještě je reálná naděje, že se tyto prostředky podaří najít. Odkud budou, zatím není zřetelné, možností je několik," řekl v sobotu novinářům po semináři sociálních demokratů o školské politice.

    Ministr Zeman, kterému vysoké školy hrozí stávkou, trvá na tom, že rektorům peníze neslíbil, pouze jim řekl, že o tyto finance bude usilovat. Poslance, senátory, starosty a školské pracovníky, kteří se sešli na semináři, přesvědčoval o tom, že resort školství plní závazky, které ČSSD dala.

    Poslanecká sněmovna by se přepracovaným návrhem zákona mohla v prvním čtení zabývat na přelomu listopadu a prosince. Původní verzi zákona vrátila sněmovna vládě na jaře k přepracování. Učinila to přes varování ministra školství, že tím vzniknou problémy. Ministr tvrdil, že jeho resort nestihne zákon přepracovat a udělá pouze dílčí novely. Ústřední výkonný výbor ČSSD ale koncem června rozhodl, že ministr má zákon znovu předložit co nejdříve. Podle vedení ČSSD má mít podobu, která by zajišťovala rovnost přístupu ke vzdělání.

    Autor: Eva Petržílková

Pages