Zprávy

Česká policie ve spolupráci s kolegy z Polska a Německa připravuje analýzu bezpečnostních dopadů, které by mohly nastat po ukončení války na Ukrajině. Hotová by měla být do poloviny roku. Policejní prezident Martin Vondrášek poslancům bezpečnostního výboru řekl, že hlavním rizikem je možný pohyb uprchlíků v rámci Evropy, jehož rozsah ani směr zatím nelze odhadnout.

Podle něj mohou ukrajinské komunity v Česku, Polsku a Německu přitahovat další příchozí. Právě tyto tři země hostí více než polovinu lidí s dočasnou ochranou v EU. Zatímco Německo situaci nevnímá jako problém, Česko a Polsko ji považují za citlivější. Vondrášek zároveň zdůraznil, že stabilizace Ukrajiny po válce bude klíčová pro omezení migrace.

V Česku žije podle ministerstva vnitra zhruba 393.000 Ukrajinců s dočasnou ochranou, většina z nich si status prodloužila. Roste ale i podíl těch, kteří v zemi pracují a nejsou závislí na státní pomoci. Humanitární dávku pobírá asi 90.000 osob, převážně dětí. O budoucím režimu pobytu uprchlíků po skončení dočasné ochrany si podle úřadů rozhodnou jednotlivé státy samy.

Prezident Petr Pavel potvrdil svým podpisem letošní státní rozpočet. Ten počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu Sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit následující den od svého zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tím takzvané rozpočtové provizorium, v němž stát hospodařil od začátku kalendářního roku. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, ve výsledku rozpočet hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun.

Prezident Pavel už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude. Hrad po úterní schůzce prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO) informoval, že ho podepíše právě v pátek. Prezident sice v minulosti kritizoval podle něj podhodnocené výdaje na obranu, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je ve Sněmovně hájila. Hrad přesto uvedl, že pokud výdaje na obranu v následujícím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka vůči spojencům, nevyhnou se obě strany další debatě o schválení rozpočtu.

Státní agentura na podporu cestovního ruchu CzechTourism vydává manuál v češtině a angličtině, jak cestovat po České republice zodpovědně. Přehled doporučení je zpracován do dvou variant, z nichž jedna se zabývá obecnými radami včetně návštěv měst a druhá verze se zaměřuje na cestování v přírodě. Agentura o tom informovala ČTK. První verze "Českou přírodou s respektem" (With respect for nature) obsahuje 11 doporučení, jak se pohybovat v české přírodě. Domácím i zahraničním turistům například radí, aby se v chráněných územích drželi značených turistických tras nebo aby v terénu nenechávali papírové kapesníky a ubrousky. Ve druhé kratší verzi "Českem s respektem" (Travel responsibly) najdou turisté osm doporučení, které je nabádají, aby podporovali místní podniky, parkovali na vyhrazených místech nebo cestovali na známá místa mimo hlavní sezonu. Manuál vydává CzechTourism v elektronické i tištěné podobě a k dispozici bude v turistických centrech, organizacích destinačního managementu, které se zaměřují na rozvoj cestovního ruchu v regionech či u dalších partnerů agentury. Kromě české a anglické verze nyní CzechTourism připravuje i další překlady, například do polštiny nebo němčiny.

Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my. Sčítání se loni zúčastnilo 83.422 dětí ve věku devět až 15 let. Odpovídaly na otázku, na jaký předmět se ve škole vůbec netěší. Na hodiny češtiny se podle statistiků netěší zhruba pětina žáků, na matematiku asi 19 procent. Cizí jazyk je neoblíbený pro 14 procent dětí, fyzika pro 13 procent. Následují dějepis, chemie, vlastivěda či zeměpis a přírodopis. Na ty se netěší asi čtyři až šest procent žáků. Podle statistiků se neoblíbenost výrazně mění s věkem. Nechuť k češtině postupně klesá a u čtrnáctiletých a patnáctiletých se dostává pod 15 procent. "Matematiku postupně berou na milost starší děti na prvním stupni, ovšem poté, co přestoupí na druhý stupeň, se pro ně tento předmět opět stává strašákem. Nejspíš proto, že se blíží přijímačky s poměrně obtížnými testy," uvedl ČSÚ.