Zprávy

Lidé zasažení povodněmi dostali od Úřadu práce mimořádnou okamžitou pomoc přes 74 milionů korun. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úřad k úterý přijal skoro dva a půl tisíce žádostí. Víc než polovina z nich je z Moravskoslezského kraje a zhruba třetina z Olomouckého. Tedy z regionů nejvíc zasažených povodněmi. Lidé mohli čerpat jako mimořádnou okamžitou pomoc až necelých 73 tisíc korun. Tuto částku dostala víc než polovina žadatelů. Ministerstvo práce také nabídlo obcím veřejně prospěšné práce na odstranění následků povodní. Zájem o tuto pomoc má podle Jurečky 79 obcí.

V New Yorku začíná 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel. Český prezident ještě před začátkem jednání vyzval k reformě světové organizace. Podle něj je potřeba přizpůsobit fungování Organizace spojených národů a její Rady bezpečnosti novým podmínkám. Dal k úvaze omezit právo veta stálých členů Rady, kdy například Rusko, které před více než 2 lety napadlo Ukrajinu, může blokovat veškeré rezoluce v této záležitosti. Petr Pavel také připomněl naléhavost jednání o reakci na klimatickou změnu, která prohlubuje další světové problémy, jako jsou chudoba, nedostatek vody nebo podvýživa v některých zemích.

Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023. Vyplývá to z údajů, které  zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod 90 body. Téměř se nezměnil podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a zlepšení své finanční situace. Také počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zůstal ve srovnání se srpnem stejný. "Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se podruhé v řadě snížil," dodal ČSÚ.

České veřejné výdaje jsou v evropském srovnání vzhledem k ekonomickému výkonu země mírně podprůměrné. V roce 2022 tvořily 44,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr Evropské unie byl 45,1 procenta HDP. Nižší byly zejména výdaje na sociální ochranu, kam spadají například důchody, podpora rodin či bydlení, nadprůměrně Česko v evropském srovnání financovalo zdravotnictví a ekonomické záležitosti. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil think tank IDEA při CERGE-EI. Veřejné výdaje do oblasti sociální ochrany dosáhly v roce 2022 v Česku 13,7 procenta HDP, zatímco evropský průměr byl 16,4 procenta HDP. "Na velmi nízké intenzitě českých výdajů na sociální ochranu se podepisuje především nízká intenzita výdajů na důchody a na nezaměstnanost. Jistou roli hraje doposud poměrně příznivá demografická situace v ČR, která se však bude ve výhledu zhoršovat," uvedl Daniel Münich z think tanku IDEA. Výdaje na zdravotnictví má Česko v evropském srovnání nadprůměrné, když dosáhly 7,2 procenta HDP, zatímco průměr EU je 6,5 procenta HDP. Podobné je tomu i u ekonomických záležitostí, na které v Česku jdou veřejné výdaje v rozsahu 6,5 procenta HDP, zatímco unijní průměr dosahuje 6,1 procenta HDP.