Zprávy

Český dirigent Jakub Hrůša si v Bamberku převzal mezinárodní cenu Umělec roku označovanou za Oscara klasické hudby a rovněž obdržel Bavorský řád za zásluhy. ČTK o tom informovala umělcova mediální zástupkyně Kateřina Motlová. Ceremonie se uskutečnila ve středu. Titulem Umělec roku ocenila Hrůšu v lednu porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí. Bavorský řád za zásluhy patří k předním vyznamenáním této německé spolkové země; má nejvýše 2000 žijících nositelů, ke kterým se řadí mimo jiné někdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

Jakub Hrůša patří k nejvyhledávanějším dirigentům současnosti. Je mimo jiné druhým Čechem, který řídí britskou Královskou operu. Americký magazín Musical America ho vyhlásil dirigentem roku 2026. Od sezony 2028/2029 bude šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie.

Většina z výdajů na dopravu, které se vláda rozhodla zahrnout do výdajů na obranu, nebude podle prezidenta Petra Pavla uznána jako plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Letošní výdaje na obranu tak podle něj budou nižší než dvě procenta, i když vláda tvrdí opak. Pavel, který v minulosti mimo jiné vedl Vojenský výbor NATO, to řekl novinářům při návštěvě Středočeského kraje. Prezident zopakoval, že pokud se v rozpočtu na příští rok samotné výdaje na obranu nezvýší na požadovanou úroveň, byl by to důvod k jeho vetování.  Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se letos rozhodla do zákonem stanovených výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) započítat i část výdajů na dopravní stavby. "Když jsem měl možnost se dívat na ten seznam, tak z nich na první pohled většina výdajů nebude uznatelná," uvedl Pavel. Očekává, že s velkou pravděpodobností závazek vůči NATO a s ním spojený zákonný limit nebude naplněn.

Schválený rozpočet ministerstva obrany počítá s výdaji 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta HDP. K nim chce vláda připočíst výdaje ministerstva dopravy ve výši 19,6 miliardy korun, takže celkové obranné výdaje by měly podle vlády dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP. Podle některých kalkulací by to mohlo být pouze 2,01 procenta HDP, podotkl Pavel. Prezident připomenul, že se ČR vstupem do NATO rozhodla pro kolektivní systém zajištění bezpečnosti, a proto musí naplňovat svůj podíl beze zbytku. To se ale podle hlavy státu dlouhodobě neděje. Jako příklad uvedl Pavel zpoždění s modernizací mechanizované brigády nebo protivzdušné obrany.

Za sexuální útok na desetiletou dívku potvrdil dnes olomoucký vrchní soud knězi Karlu Hořákovi podmíněný trest a sedmiletý zákaz činnosti s dětmi mladšími 15 let. Soud v rozhodnutí upravil právní kvalifikaci. Incident se odehrál podle rozsudku v červnu 2020 ve zpovědní místnosti kroměřížského kostela. Dívka podle odborníků utrpěla trauma. Hořák, u kterého znalci konstatovali pedofilní poruchu, vinu popřel. Knězi byl již v únoru 2021 pozastaven výkon pastorační služby a tento stav trvá dodnes, řekl ČTK mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Muž byl původně odsouzen za pohlavní zneužití se sazbou pět až 12 let, sazba za sexuální útok je tři až 12 let. Odsouzen byl i za ohrožování výchovy dítěte. "Poškozená měla deset let, byla ve stavu bezbrannosti, kdy za daných okolností nebyla schopna projevit nesouhlas. Jednání na ní zanechalo nesmazatelnou stopu," vysvětlil změnu právní kvalifikace předseda senátu Ivo Lajda. Soud muži potvrdil tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let, sedmiletý zákaz činnosti a čtvrtmilionové odškodnění pro oběť činu. Potvrdil mu i ochrannou sexuální léčbu. "Nešlo u něj o cílené dlouhodobé promyšlené jednání, ale o selhání v momentální situaci, kdy nedokázal ovládnout svou poruchu," řekl soudce k uloženému trestu.

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko. Prvotní investice by mohly stát do miliardy korun. V horizontu dvou až tří let by se dalo převézt dva až tři miliony tun ropy. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) to uvedl po jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Za přítomnosti zástupců firem, jako jsou Čepro či Transpetrol, řešili podmínky, časový plán a následující kroky. Podle Havlíčka je Česko také připraveno udělat konkrétní kroky a složit tým, který by byl schopný zjistit faktický stav ropovodu Družba. To, že je Česká republika připravena stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu poškozeného na Ukrajině, uvedl Havlíček v Bruselu již v úterý. Reakce evropských partnerů na český návrh byly podle něj pozitivní. Ropovodem neteče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy jej podle Kyjeva poškodil ruský útok. Ukrajina v úterý přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že oprava ropovodu se chýlí ke konci. Kompresní stanice začne podle něj fungovat za měsíc až měsíc a půl.