Zprávy

Hasiči již v obcích na Jesenicku postižených katastrofálními záplavami poskytli první psychickou pomoc 70 lidem, dalším 77 poskytli krizovou intervenci. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Lucie Balážová. Psychologická pomoc ze strany hasičů začala fungovat na místě od pondělka, vzápětí poté, co oblast zpustošily povodně. Hasiči přitom spolupracují s armádními interventy.

V oblasti je podle mluvčí Balážové momentálně nasazeno přes 600 hasičů a příslušníků armády. Pracuje zde přibližně 240 kusů těžké hasičské i armádní techniky. Nasazeno bylo dnes například také 50 jednotek sboru dobrovolných hasičů. "Likvidační práce jsou velice náročné, usilovně pracujeme na obnově infrastruktury a území tak, aby se lidé mohli vrátit co nejdříve domů a aby vše fungovalo v co nejkratším možném čase," uvedl krajský ředitel hasičů Karel Kolářík.

Hasiči také znovu upozorňují na omezení vstupu do oblasti Jeseníku a okolních vyplavených obcí, hejtmanství k tomu přikročilo kvůli hrozbě kolapsu záchranných prací a na základě požadavku policie hasičů, který projednal Krizový štáb Olomouckého kraje. Hrozilo totiž, že tam tisíce neregistrovaných dobrovolníků zablokují přístupové cesty, a omezí tak například průjezd záchranných složek. Zákaz vstupu platí od dnešních 12:00 do odvolání.

Celkové množství peněz na zvýšení platů učitelů se příští rok zvýší o sedm procent, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru bude vyšší o pět procent. Webu Novinky.cz to sdělila mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová. Navýšení je menší, než se čekalo. Předseda největší odborové organizace Josef Středula počátkem září uvedl, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odborům přislíbil přidat na platy ve veřejném sektoru osm procent. Podle ministerstva ale Stanjura takový slib nedal.

Navýšení celkového objemu peněz o sedm procent pro učitele a o pět procent pro ostatní zaměstnance veřejné sféry bude podle mluvčí v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který bude vláda schvalovat ve středu.

O využití veřejně prospěšných prací při odstraňování následků povodní projevilo zájem zatím 58 obcí a měst. Desítky lidí takto už pomáhají. ČTK to sdělilo ministerstvo práce. Podle něj pracovníci úřadů práce přijali zatím 1044 žádostí o mimořádnou dávku. Víc než polovina je z Moravskoslezského kraje. Podle serveru Romea.cz si v Ostravě někteří Romové stěžují na nerovný přístup úředníků a neochotu vyplácet jim povodňovou pomoc. Generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof ČTK řekl, že úřad žádné oficiální, ale ani neoficiální stížnosti nedostal.

Úřad práce může za určitých podmínek přispět na mzdu či plat pracovníka na veřejně prospěšných pracích. Zaměstnavatel o to musí požádat. Příspěvek na částečné mzdové náklady měsíčně činí nejvýš 16.000 korun. Veřejně prospěšné práce běžně využívají radnice či instituce třeba při údržbě či úklidu veřejných prostranství, parků, silnic a chodníků či budov. Vykonávají je lidé bez zaměstnání, kteří práci hledají obtížně. Loni úřad práce podle svých údajů vydal na veřejně prospěšné práce 728,3 milionu korun. Nejvíc z toho získal Ústecký kraj. Zatím nejvyšší byly výdaje v roce 2016, dosáhly téměř 2,7 miliardy korun.

Moravskoslezský kraj je připravený pomoci lidem, kteří by měli problém přečkat po záplavách ve svém obydlí zimní období. K dispozici bude náhradní ubytování včetně bytů, které už nabídl například Havířov na Karvinsku. Novinářům to dnes po jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje řekl hejtman Josef Bělica (ANO).

V regionu je stále bez proudu 8300 odběrných míst. "Vzhledem k tomu, že jsme v tomto týdnu klesli z nějakých 130.000 odběrných míst bez proudu na 8300, tak já myslím, že je vidět, že ty činnosti postupují poměrně rychle," podotkl hejtman.

Policejní ředitel Tomáš Kužel uvedl, že policie se stále věnuje dohledu v zaplavených oblastech, například v Nové Vsi, kde jsou domy ještě stále pod vodou. K jejímu odčerpávání se tam využívají čtyři velkokapacitní čerpadla.