Zprávy

Český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar se dožívá devadesáti let. Kromě badatelské práce se věnuje i popularizaci vědy. Své jméno spojil s úspěšným televizním cyklem Okna vesmíru dokořán, dlouhá léta působil také v rozhlasových pořadech Meteor a Domino, pořádal přednášky po celé zemi. Vedle popularizační činnosti se Grygar věnoval výzkumu v oblasti astrofyziky hvězd, proměnných objektů a vysokoenergetických částic z vesmíru. Působil v Astronomickém ústavu i Fyzikálním ústavu Akademie věd, publikoval více než stovku odborných prací, desítky knih a nespočet popularizačních textů. Grygar stál v letech 1992 až 1998 v čele České astronomické společnosti, poté se stal jejím čestným předsedou a tuto roli zastává dodnes.

Letos při přebírání Ceny Nadace Neuron za rozvíjení lásky k vědě Grygar ČTK řekl, že považuje popularizaci vědy za téměř stejně důležitou jako samu vědeckou činnost. Sám měl podle svých slov už v mládí štěstí na pedagogy i spolužáky. Česká astronomická společnost připravila k jeho 90. narozeninám souborné vydání všech ročníků unikátního projektu Žně objevů, v němž Grygar nepřetržitě v letech 1966 až 2021 shrnoval nejvýznamnější události a objevy v astronomii a astrofyzice.

Policie v Rokycanech prošetřuje případ dvou sedmnáctiletých studentů, kteří se loni na halloweenskou soutěž o nejlepší masku převlékli za členy rasistického hnutí Ku-klux-klan. V soutěži pak vyhráli první místo. Informuje o tom Český rozhlas. Ředitel gymnázia Pavel Vlach podal trestní oznámení nejen na ně, ale i na sebe a neznámé pachatele, kteří převlekům nezabránili. „Ve školním řádu, který detailně zpracovává tyto věci, je ustanovení, které říká, že pokud je podezření na trestný čin, tak se situace předává Policii České republiky. Za mě došlo k propagaci hnutí Ku-klux-klan,“ řekl Českému rozhlasu. Trestní oznámení se týká i spolužáků, kteří v tajném hlasování vybrali jako vítěznou právě masku Ku-klux-klanu.

Policie si vyžádala posudek znalce na extremismus a případ šetří jako podezření z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, za který hrozí trest odnětí svobody šest měsíců až tři roky. U mladistvých je trestní sazba poloviční.

Podle policejní mluvčí Evy Červenkové by tak dvěma mladistvým studentům mohly hrozit tři měsíce až rok a půl ve vězení. Škola už je potrestala ředitelskou důtkou. Rodiče se k případu nechtěli vyjadřovat.

Příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 reálně při zohlednění inflace snížily o 100 miliard korun, zatímco výdaje vzrostly o 200 miliard korun. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnilo Centrum veřejných financí. Struktura příjmů se podle analýzy navíc posunula opačným směrem, než doporučují odborné studie, když reálně kleslo zdanění spotřeby a omezila se progresivita zdanění příjmů fyzických osob. "V roce 2019 jsme měli veřejné finance celkem v pořádku. Strukturální schodek odpovídal udržitelné situaci, státní rozpočet byl v lehkém deficitu, ale veřejné finance jako celek v přebytku," řekl jeden z autorů analýzy Tomáš Holub, který v minulosti působil jako náměstek ministra financí a jako člen bankovní rady České národní banky (ČNB). Následně se podle něj otevřely nůžky mezi příjmy a výdaji, když výdaje rostly rychleji než inflace i hrubý domácí produkt, zatímco příjmy pomaleji. Ke zvýšení rozdílu mezi příjmy a výdaji přispěly podle Holuba pandemie covidu-19 i následná energetická krize. Zároveň ale významnou roli sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které vedlo ke snížení daně z příjmu fyzických osob. Konsolidace veřejných financí, ke které přistoupila předchozí vláda, podle Holuba rozdíl mezi příjmy a výdaji mírně přivřela, ale jejich rozdílný vývoj zcela neodstranila.

Obrat českých podniků s biopotravinami v roce 2024 dosáhl 13,27 miliardy korun, meziročně vzrostl o 1,51 miliardy korun. Lidé za biopotraviny utratili o 100 korun víc, tedy průměrně 780 korun za rok. Vyplývá to ze zprávy o trhu s biopotravinami, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Lidé nejčastěji nakupovali v biokvalitě kávu a čaj, dětskou výživu či doplňky stravy, čtvrtinu prodejů tvořilo bio ovoce a zelenina. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v roce 2024 činil 1,87 procenta, v roce 2023 to bylo 1,59 procenta. Na konci roku 2024 bylo v ČR podle ministerstva registrováno 980 výrobců biopotravin, což oproti roku 2023 představuje nárůst o 1,1 procenta.  Spotřeba biopotravin na tuzemském trhu činila podle zprávy ministerstva 8,51 miliardy korun, zatímco hodnota vývozu vzrostla na 4,76 miliardy korun. Nejvíce biopotravin vyvezli distributoři do Německa. Biopotraviny z dovozu se na spotřebě v ČR v roce 2024 podílely ze 69 procent.