Zprávy

Stát má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) plán, jak zajistit dostatek plynu v tuzemských zásobnících. Variant je zatím více a bude záležet, jak se bude dál vyvíjet konflikt na Blízkém východě. Havlíček to řekl ČTK. Zásoby plynu v ČR se meziročně snížily a jsou pod pětinou kapacit. Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Havlíček začátkem března uvedl, že stát bude jednat s energetickými firmami o brzkém naplňování zásobníků plynu pro příští topnou sezonu. Chce je motivovat k tomu, aby s doplňováním zásob firmy nečekaly na vývoj cen. Jaká opatření v této souvislosti stát zvažuje, ale neuvedl. Stav zásobníků se podle Havlíčka odvíjí od faktorů, které vláda nemůže ovlivnit. "V každém případě již řešíme příští sezonu a postupně jednám s hlavními obchodníky v oblasti plynu a můžu potvrdit, že máme scénář, jak zajistit dostatek plynu do zásobníků. Variant je více, záleží, jak se bude vyvíjet konflikt. Řešíme jak dostatek plynu, tak cenovou relaci na příští sezonu," řekl Havlíček. České zásobníky plynu byly k 16. březnu podle dat serveru Energiezamene.cz spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu plné zhruba ze 16 procent. Celkem v nich je 556 miliard metrů krychlových plynu. Meziročně se zásoba snížila.

Český premiér Andrej Babiš naznačil, že český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE ještě Evropská komise neschválila, protože je schvalován v balíčku společně s plánem Maďarska. Nástroj SAFE byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Celkem 16 národních plánů už je schváleno a Evropská komise brzy poskytne těmto státům první platby. Neschválené jsou stále plány Česka, Francie a Maďarska. "My máme smůlu, že jsme v tom balíku s Maďary. Jestli to není náhodou náhoda, že se čeká na volby," uvedl Babiš na dotazy novinářů ohledně zdržení schválení českého plánu. V Maďarsku se 12. dubna budou konat parlamentní volby, v nichž by podle řady průzkumů mohla stranu Fidesz dlouholetého premiéra Viktora Orbána porazit opoziční strana Tisza europoslance Pétera Magyara. Na dotaz, zda schválení českého plánuje tedy zdržuje Orbán, Babiš řekl: "Nevím, je to možné, zeptejte se Ursuly von der Leyenové, proč to neudělají."

Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tehdy byla v ČR u moci ještě vláda Petra Fialy. Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, potvrdilo nedávno ministerstvo obrany. Podle některých unijních zdrojů ČTK se ale objevily ještě další potíže, které se netýkaly samotných projektů, ale výše částky, o kterou Praha žádala - ta se totiž podle zdrojů liší od toho, co Česko původně avizovalo. Podle jiných zdrojů se měnily částky, které Česko na jednotlivé projekty požaduje.

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) návštěvnickou sezonu. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o 20 korun. Památky připravily velikonoční program, otevřou prostory po obnově a nachystaly nové expozice. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Novinářům to s kolegy řekla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Novinkou sezony je roční Permanentka na památky. NPÚ zachoval slevy pro děti a seniory.

Novinkou sezony budou od května například prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Hrad a zámek Frýdlant zpřístupní místnosti, v nichž rod Clam-Gallasů ukrýval před nacisty svůj archiv. Nové prostory návštěvníkům otevřou zámky Sychrov, Litomyšl, hrad a zámek Český Krumlov. V klášteře Kladruby speciální prohlídky ukážou krov historické prelatury. Klášter Plasy po dokončení rekonstrukce zpřístupní Santiniho altán a zavede do nejstarší části, dvoupatrové gotické kaple. Zámek Kynžvart vystaví kolekci daguerrotypií, z nichž nejstarší je z roku 1839 a chrání ji UNESCO. Obnova prohlídkových okruhů se týká zámku Duchcov, hradu Šternberk a Švihov. Na Velikonoce dostanou hrady a zámky sváteční výzdobu, otevřou jarmarky, dílny i speciální prohlídky.

Učitelé včetně vedoucích pracovníků dostávali loni průměrný hrubý měsíční plat ve výši 53.346 korun. Meziročně jim stoupl o 5,7 procenta, dostávali tak asi 108,4 procenta loňské průměrné hrubé mzdy v Česku. O asi 7,4 procenta se meziročně zvýšil průměrný hrubý měsíční plat nepedagogických pracovníků v regionálním školství. V minulém roce brali v průměru 31.428 korun měsíčně. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství. Jde o průměrné platy pracovníků ve školách, které zřizují obce či kraje. Učitelé v základních školách měli loni průměrný hrubý měsíční plat 55.366 korun, středoškolští učitelé vydělávali průměrně 58.844 korun a ti na vyšších odborných školách 61.393 korun. Nejnižší platy mezi učiteli měli loni podle dat ministerstva opět v mateřských školách, jejich průměrný výdělek byl 43.712 korun.

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49.215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).