Zprávy

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni vyhověl šesti stěžovatelům proti Česku, což je o jednoho méně než předloni. V dalších 22 případech uspěla ČR s obhajobou, dvě kauzy skončily smírem a zbylé dvě jednostranným prohlášením české vlády. Stěžovatelé žádali celkem 11 milionů korun, soud jim přiznal dva miliony. Na tiskové konferenci to uvedl vládní zmocněnec pro zastupování před ESLP Petr Konůpka. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) doplnil, že tato problematika je velmi důležitá, protože chrání nejen zájmy Česka, ale i státní rozpočet.

Tejc připomněl, že Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv ratifikovali Češi ještě jako ČSFR na den přesně před 34 lety. Zdůraznil, že v posledních čtyřech letech dosáhli stěžovatelé proti Česku ve Štrasburku z požadovaných 529,5 milionu korun celkově na 6,5 milionu, tedy zhruba na jedno procento vymáhané částky. "To je vynikající číslo, kterého by chtěl dosáhnout každý advokát zastupující svého klienta. Je na co být hrdý," řekl ministr s tím, že takto vysoký standard obhajoby není samozřejmý a že se jej bude snažit udržet. Konůpka k loňským případům podotkl, že stížností na Česko je ve Štrasburku reálně mnohem více než vyřešených 32. Soud ale zasílá české vládě k vyjádření jen pět až deset procent z obdržených podání, zbytek rovnou odmítne. ČR tak podle zmocněnce reálně neuspěla jen v 1,5 procenta kauz.

Ruská rada pro lidská práva působící při prezidentovi Vladimiru Putinovi obvinila tvůrce oscarového dokumentárního snímku Pan Nikdo proti Putinovi z toho, že použili záběry nezletilých bez souhlasu jejich rodičů. Podle agentury AFP jde o první oficiální reakci Moskvy na tento film kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Záběry pořídil režisér a jedna z postav dokumentu Pavel Talankin, který v Rusku pracoval jako učitel. Dokumentují propagandu na škole v jednom městě za Uralem zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Předtím, než frustrovaný učitel z Ruska v roce 2024 uprchl, se rozhodl zaznamenávat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ni.

Ruská rada pro lidská práva na telegramu uvedla, že se obrátila na organizátory cen Oscar a na generálního ředitele organizace UNESCO. Žádá také, aby americká filmová akademie prověřila, zda je dílo v souladu s etickými a právními normami uplatňovanými při udělování cen. Podle rady byly záběry nezletilých použity bez souhlasu rodičů či zákonných zástupců dětí a také v rozporu s omezeným účelem, pro který byly původně pořízeny ve školním prostředí. Rada také tvrdí, že se rodiče a zákonní zástupci dětí vystupujících ve filmu obrátili na ruské úřady, aby chránili práva svých potomků. Kreml se ke snímku, který v neděli v Los Angeles získal Oscara za nejlepší dokumentární celovečerní film, opakovaně odmítl vyjádřit. "Ten film jsem neviděl," uvedl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Film se rovněž neobjevuje v přehledu výsledků Oscarů, který v neděli zveřejnila ruská státní agentura RIA Novosti.

Česko se připojilo k iniciativě několika zemí Evropské unie, které prosazují zpřísnění pravidel vydávání víz bývalým a současným ruským vojákům, kteří se snaží o vstup do schengenského prostoru. Při jednání sněmovního evropského výboru o českých pozicích pro nadcházející zasedání Evropské rady v Bruselu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Summit EU by se měl záležitostí ve čtvrtek zabývat. Bývalí a současní ruští vojáci by mohli podle autorů dopisu Evropské komisi a Evropské radě narušit bezpečnost jednotlivých států i Schengenu jako celku. "Včera (v úterý) jsme to podepsali. My jsme si to vyjasnili na koaliční radě v pondělí a my jsme to podpořili," řekl Babiš na dotaz Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti/Zelení).

Předseda  SPD a Sněmovny Tomio Okamura v pondělí uvedl, že opatření by se mělo podle něj vztahovat na všechny veterány z války na Ukrajině. "Už jsme o tom mluvili, že i ukrajinští veteráni jsou bezpečnostním rizikem," řekl. Babiš ve středu před novináři potvrdil, že tento názor na koaliční radě zazněl. "Ale takový návrh není, takže my jsme podpořili ten návrh, který je na stole," dodal.

Premiéři Estonska, Finska, Polska, Lotyšska a Švédska, prezidenti Litvy a Rumunska a německý kancléř v dokumentu varují před možným přesunem bývalých a současných ruských vojáků do Schengenu. Představují podle nich vážné bezpečnostní riziko, které může mít podobu násilné trestné činnosti, organizovaných zločineckých sítí nebo extremistických hnutí.

Výroba aut v Česku stoupla. Letos do konce února jich automobilky vyrobily přes 254 tisíc, to je meziroční nárůst o víc než 8 a půl procenta. Informovalo o tom Sdružení automobilového průmyslu. Přibývá i elektrických a hybridních vozů, ty tvořily skoro 41 procent celkové produkce. Nejvíc vozidel vyrobily automobilky Škoda Auto, Hyundai a Toyota. Zvýšila se taky výroba autobusů a motocyklů. Čísla ukazují stabilní poptávku po vozech vyráběných v Česku navzdory mírnému ochlazení na evropských trzích, uvedl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Klíčovou roli v produkci podle něj nadále hrají Škoda Octavia, Kamiq či Fabia, hybridní Toyota Yaris a Aygo X nebo Hyundai Tucson. "Do výrobního mixu se ale stále výrazněji prosazují i nové elektrifikované modely, jako je například plně elektrická Škoda Elroq či Enyaq," dodal.