Zprávy

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. Evropská komise ve zprávě uvedla, že v roce 2020 zaslala Česku první formální upozornění a v listopadu 2023 dodatečné upozornění z důvodu „nesprávného provedení několika ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (EZR)“. "Česko poté přijalo nový pozměňující zákon, aby obavy Komise odstranilo. Komise však měla za to, že ne všechny její obavy byly vyřešeny, a v březnu 2025 proto zaslala odůvodněné stanovisko. České orgány odpověděly v květnu 2025. Komise se opět domnívá, že ne všechny její obavy jsou řešeny," píše EK v tiskové zprávě.

Podle Komise české právo nestanovilo, že vykonávající justiční orgán musí před přijetím rozhodnutí o předání osoby souhlasit buď s jejím dočasným přemístěním do vystavujícího členského státu, nebo s vyslechnutím ve vykonávajícím členském státě. "Kromě toho podmínky a doba trvání dočasného přemístění musí být určeny vzájemnou dohodou mezi vystavujícím justičním orgánem a vykonávajícím justičním orgánem. České právo však jednostranně vyžaduje, aby doba dočasného přemístění nepřekročila 10 dnů. To je v rozporu s rámcovým rozhodnutím," vysvětluje v tiskové zprávě EK.

Evropský zatýkací rozkaz (nebo též evropský zatykač) je zjednodušený přeshraniční justiční postup, který umožňuje předání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004 a nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se mezi členskými státy EU uplatňovaly dříve.

Češi během letošního března mezi sebou sdíleli celkem 11,4 gigawatthodiny (GWh) elektřiny, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní měsíc. Oproti loňskému březnu jde o čtyřnásobný nárůst. Vedle rostoucího počtu zapojených míst k tomu přispěl také vyšší počet slunečných dní. Dosud se ke sdílení elektřiny v ČR zaregistrovalo téměř 41.000 zájemců. ČTK o tom informovalo Elektroenergetické datové centrum (EDC). Celková čistá spotřeba elektřiny v ČR v březnu činila 5,4 terawatthodiny (TWh). Objem nasdílené elektřiny za letošní březen je tak vyšší i než v loňských letních měsících. Čísla z dosud rekordního srpna převýšil o téměř 20 procent. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl letošní březen teplotně nadnormální a srážkově velmi chudý. Průměrná délka slunečního svitu dosáhla 174 hodin, což představuje 139 procent normálu let 1991 až 2020. Tato meteorologická situace tak podle EDC vytvořila ideální podmínky pro výrobu z fotovoltaických elektráren.

Nový turistický okruh u šumavského Schwarzenberského plavební kanálu se v sobotu otevře pro veřejnost. Zájemci budou moci využít téměř devět kilometrů dlouhou trasu na česko-rakouské pomezí v okolí Přední Výtoně. Stezku slavnostně otevře takzvaný hvězdicový pochod, kdy se v osadě Růžový vrch sejdou zástupci z oblastí z pěti různých směrů. Novináře o tom informovali zástupci projektu. "Pochod je především symbolem rostoucí přeshraniční spolupráce. Chceme ukázat, že hranice dnes lidi nerozdělují, ale naopak propojují. Smyslem této slavnosti je sbližování národů i společné sdílení krajiny, ve které žijeme," řekl starosta Přední Výtoně Pavel Gabriš (SNK). "Pro Vyšší Brod i celý region je důležité, že podobné projekty přinášejí nejen nové turistické možnosti, ale i hlubší spolupráci s rakouskými partnery. Věříme, že nová stezka přiláká návštěvníky, kteří chtějí poznávat Šumavu citlivě a v širších souvislostech," uvedl místostarosta Vyššího Brodu Jaroslav Marek.

Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravovalo se díky němu palivové dříví ze Šumavy k rakouské řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji. Tam dělníci dříví přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy. Prezidentovi země osobně předal nabídku společnosti Aero Vodochody na 12 nejmodernějších letadel L-39 Skyfox. "Probírali jsme hlavně energetiku, což je v Evropě nyní velké téma. Proto máme velký zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu," řekl po setkání s hlavou státu Babiš. S prezidentem mluvili také o vzájemném obchodu, který postupně narůstá. V zemi působí například české strojírenské firmy Škoda Group a ZVVZ Group, zbrojovka Omnipol a další podniky, které na úterním obchodním fóru podepsaly memoranda se svými kazachstánskými partnery. "Naše firmy tady mají skvělý zvuk," doplnil premiér. O dodávkách ropy jednal v úterý se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček. Kazachstán byl loni po Ázerbájdžánu a Norsku třetím největším dodavatelem ropy do ČR.

V úterý Babiš jednal s kazachstánským premiérem Olžasem Bektenovem, který má podle prohlášení vlády v Astaně zájem rozvinout spolupráci v průmyslu, energetice, dopravě, digitalizaci či umělé inteligenci. Babiš po jednání s prezidentem Tokajevem odcestoval do Uzbekistánu, kde navštíví v Taškentu památník nezávislosti. Program pak pokračuje obchodním fórem, kterého se účastní uzbecký premiér Abdulla Aripov.