• 27.4.2026

    Příspěvek za účast na zdravotní prevenci by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohl být řádech tisíců korun. Pojišťovny by si jeho výší mohly vzájemně konkurovat. Řekl to na dnešní debatě serveru Seznam Zprávy. Na preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí v Česku zhruba polovina obyvatel, na některé screeningy k včasnému odhalení rakoviny ještě méně.

    Zásadní podle ministra je, aby příspěvek nebyl vázaný na žádné individuální žádosti, ale člověk ho dostal automaticky na účet. Změnu zákona podle něj úřad začal připravovat, účinný by mohl být zřejmě od přelomu let 2027 a 2028.

    Kromě návštěv na preventivních prohlídkách u praktického lékaře a screeningu, který je v Česku zavedený u rakoviny děložního čípku, prsu, plic a tlustého střeva a konečníku, by se mohl podobný příspěvek podle Vojtěcha týkat například dodržování správné léčby cukrovky nebo srdečních a cévních onemocnění. Sociolog Daniel Prokop varoval před přehnanými očekáváními od vlivu takového příspěvku na účast na prevenci.

  • 27.4.2026

    Do Prahy by se přestěhovalo 14 procent lidí žijících v jiných regionech. Většině nevyhovuje životní styl velkoměsta a vadí jim i drahé bydlení. Počet obyvatel Prahy přitom roste. Vyplývá to z průzkumu realitní kanceláře Maxima Reality na základě dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Průzkumu se zúčastnilo přes 1000 respondentů.

    Podle údajů ČSÚ mělo ke konci loňského roku hlavní město 1,4 milionu obyvatel. Za vyšší počet obyvatel ale mohly hlavně osoby přistěhovalé ze zahraničí. Loni hlavní město podle výpočtu Maxima Reality přišlo kvůli stěhování o 2369 osob.

    Do hlavního města se nechce podle průzkumu stěhovat 86 procent dotázaných. Pro čtvrtinu lidí jsou hlavním důvodem vysoké ceny bydlení. Kvůli životnímu stylu ve velkoměstě se pak do Prahy nechce přestěhovat 46 procent lidí. Dalších 16 procent má jiné důvody. Největší tendence opustit Prahu je u lidí ve věku okolo 30 let. O odstěhování z Prahy uvažuje 46 procent z nich, téměř polovina právě kvůli cenám bydlení.

  • 27.4.2026

    Vláda dnes rozhodla o vytvoření pracovní skupiny, která se bude zabývat problematikou psychotropních látek. Skupinu povede ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Do konce června má za úkol připravit návrhy a doporučení pro efektivnější postupy pro nakládání s látkami, jako jsou kratom či různé konopné deriváty, řekl Metnar novinářům po zasedání kabinetu.

    Plán vytvořit pracovní skupinu vznikl podle Metnara na nedávném zasedání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Policii loni v Česku lidé přivolali k 257 případům předávkování nelegálními návykovými látkami, psychomodulační látkou nebo psychoaktivními léky. Proti předchozímu roku bylo případů o zhruba 90 víc.

    Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém po nedávném zasedání vládní rady řekl, že licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.

  • 27.4.2026

    Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada se dohodla na vytvoření společného podniku mezi svou ázerbájdžánskou divizí Excalibur Army Azerbaijani a nejmenovaným lokálním partnerem. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Dodala, že společný podnik se zaměří na opravy, servis a modernizaci obrněných vozidel a další pozemní vojenské techniky na území Ázerbájdžánu.

    "Program pokrývá stovky kusů techniky v celkové hodnotě ve stovkách miliónů eur a představuje dlouhodobou investiční iniciativu s očekávaným horizontem deset a více let," uvedla firma. CSG patří mezi podniky, které nyní doprovázejí premiéra Andreje Babiše na cestě po Ázerbájdžánu a Střední Asii. CSG zaměstnává více než 14.000 lidí.

  • 27.4.2026

    Skoro dvě třetiny Čechů se zajímají o dění na Blízkém východě, více než třetinu válečný konflikt nezajímá. Nadpoloviční většina lidí se domnívá, že únorový útok USA a Izraele na Írán nebyl ani oprávněný, ani přiměřený. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

    O neoprávněnosti útoku je přesvědčeno 59 procent českých občanů, stejný počet respondentů se domnívá, že nebyl přiměřený. "Více než polovina české veřejnosti uvádí, že za vznikem a vystupňováním konfliktu mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé stojí především USA," uvedli autoři průzkumu. Více než čtvrtina veřejnosti oproti tomu věří, že na vině je především Írán, méně než čtvrtina vidí vinu především na straně Izraele.

    Češi považují válku na Blízkém východě za hrozbu, přičemž téměř devět z deseti občanů tvrdí, že konflikt představuje hrozbu pro světový mír. Téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR starších 15 let uvedly, že tato válka ohrožuje evropskou bezpečnost. Online dotazování CVVM se na přelomu března a dubna zúčastnilo přes 1000 respondentů starších 15 let.

  • 27.4.2026

    Výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít povinnost hlásit jeho množství státu, plyne z novely chemického zákona, kterou dnes schválila vláda. Návrh reaguje na unijní předpisy, o jeho schválení informovala po jednání kabinetu jeho místopředsedkyně a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh předložilo ministerstvo životního prostředí, nyní ho dostane k posouzení Parlament.

    Regulaci výrobků s přidanou rtutí včetně zubního amalgámu zpřísňuje evropské nařízení z roku 2024. Díky oznamovací povinnosti, kterou novela zavádí, bude mít stát lepší přehled o jeho množství na trhu. Ministerstvo v předkládacích dokumentech uvedlo, že cílem úpravy je zlepšit kontrolu nad používáním rtuti, která představuje riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.

    Součástí novely je také zavedení sankčního mechanismu. Oznamovací povinnost tedy nebude jen formální, ale i vymahatelná. Plošný zákaz používání amalgámových plomb začne v České republice platit 1. července.

  • 27.4.2026

    Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek ji dnes vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.

    Schillerová také připomenula, že prohřešek plánuje s Turkem a předsedou Motoristů Petrem Macinkou probrat premiér Andrej Babiš (ANO). "Určitě byly ty výroky nepřijatelné a nešťastné, do politické rétoriky to nepatří, je to pro mne nepřijatelné," řekl Metnar.

    Turek nedávno na setkání k výročí internetové televize XTV podle serveru Blesk řekl, že na resortech, které vedou ministři za Motoristy, je plno "progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů" a Motoristé se je rozhodli "postupně deratizovat".

  • 27.4.2026

    Mýtus o tom, že starší generace digitální svět ignoruje nebo mu nerozumí, definitivně padl. Realita roku 2026 ukazuje, že čeští senioři a seniorky jsou on-line téměř stejně často jako jejich vrstevníci v západní Evropě. Jenže je tu jeden zásadní háček: i když mají v rukou stejné chytré telefony a tablety, zdaleka si v nich nevěří tolik jako lidé v Nizozemsku nebo Irsku, ukazuje nová srovnávací studie Nadace Vodafone zpracovaná agenturou Ipsos.

    Nová srovnávací studie Nadace Vodafone realizovaná mezi 6000 lidmi 55+ v České republice, Německu, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a Rumunsku potvrzuje, že digitální technologie se staly běžnou součástí každodenního života napříč Evropou. 91 % dotázaných používá digitální zařízení každý den, a to i ve věkové skupině 75+. Samotná dostupnost technologií však nestačí - klíčovým faktorem je sebedůvěra.

  • 27.4.2026

    Policii loni v Česku lidé přivolali k 257 případům předávkování nelegálními návykovými látkami, psychomodulační látkou nebo psychoaktivními léky. Proti předchozímu roku bylo případů o zhruba 90 víc. Smrtí jich loni skončilo 111, o rok dřív bylo 77 smrtelných případů. Data z loňska ale mohou být přesnější než dřív, sdělila dnes ČTK mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Upozornila také na to, že jde jen o případy, u kterých byla policie, otrav podle ní zřejmě bylo výrazně víc.

    Server Novinky.cz nedávno informoval o výrazném nárůstu případů předávkování kanabinoidy v Praze. V roce 2023 pražští zdravotničtí záchranáři zaznamenali přibližně 500 takových případů, v roce 2024 už 820 a loni počet výjezdů k těmto pacientům překročil hranici 1000. Letos za necelé první čtvrtletí jich bylo víc než za celý rok 2023. Podle mluvčí protidrogové centrály je navíc zřejmě i mnoho případů, kdy k předávkovaným lidé nezavolají policii ani záchranáře.

  • 27.4.2026

    Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obhájila mezinárodní certifikát FSC (Forest Stewardship Council) potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má.

    Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Vlivem změny klimatu v současnosti probíhá změna druhové skladby lesů, bude klesat zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin.

Pages