Zprávy

Zářijové záplavy způsobily tuzemským pěstitelům zeleniny škody za zhruba 100 milionů korun. Vydatné deště a povodně poničily téměř 500 hektarů polí se zeleninou, přičemž více než 80 hektarů zeleniny bylo při záplavách zcela zničeno. Pěstitelům záplavy poškodily závlahové systémy a další technologie. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Zelenina určená pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se v Česku pěstuje na zhruba 11.000 hektarech polí. "Zaplavená a poškozená byla nejen zelenina, ale i jiné polní plodiny, závlahové technologie i kryté skleníkové plochy," uvedla Přibylová. Zářijové záplavy poškodily především zeleninu určenou pro podzimní sklizeň, tedy kedlubny, zelí a brambory. Nejvíce poničených polí se zeleninou je v Polabí, především na Mělnicku a Roudnicku. Značné škody způsobily záplavy také pěstitelům zeleniny na Opavsku, v jižních Čechách a na Brněnsku. "Situaci komplikovaly a komplikují podmáčené půdy i mimo oblasti přímo postižené záplavami, na mnoha místech spadly velké úhrny srážek, zelenina se tak nedá sklízet, je napadána škodlivými organizmy a ztrácí kvalitu," podotkla Přibylová. Upozornila na to, že pěstování zeleniny je v Česku soustředěno do nejúrodnějších oblastí podél řek, které byly v září po vydatném dešti pod vodou. Mimo zaplavené oblasti situaci v zelinářství podle Přibylové komplikují podmáčená pole, což zpožďuje sklizeň a podzimní polní práce.

Odminovací stroj Božena 5, tahač s přívěsem a další pomoc v hodnotě 15 milionů korun dostali ukrajinští hasiči u Charkova. Peníze vybrali ve veřejné sbírce české a slovenské spolky v čele s iniciativou Dárek pro Putina.  Na utajenou hasičskou základnu nedaleko Charkova vybavení dovezli a zároveň tam zaškolují obsluhu členové spolku Team4Ukraine. Ukrajina je podle Organizace spojených národů nejzaminovanější stát na světě, zasaženo je 23 procent území země.

Táborská zoologická zahrada získala do svého chovu dvě vzácná plemena. Jde o kozu walliskou a ovci valašskou. Obě plemena byla v minulosti ve volné přírodě téměř vyhubena. ČTK to řekl mluvčí táborské zoologické zahrady Filip Sušanka. "Jsme velmi rádi, že se nám podařilo rozšířit skupinu našich ovcí a koz rozšířit o nová vzácná plemena. Koza walliská pocházející z jižního Švýcarska patří k nejstarším plemenům vůbec. V 70. letech minulého století žilo jen 440 zvířat. Díky úsilí jednotlivých chovatelů, zoologických zahrad a dalších organizací se podařilo jejich počet zvýšit do konce 20. století na 1570 kusů," uvedl ředitel táborské zoo Evžen Korec. Koza walliská má velmi dlouhou, černobílou srst. Samcům i samicím rostou rohy, které u kozlů mohou dosáhnout až 80 centimetrů. "Podobně pohnutý osud má také původní české plemeno ovce valašská, první záznamy o něm pochází ze 16. století. Jejich počet zásadně klesal až na pouhých 130 kusů v roce 2001. Valašku proto ministerstvo zemědělství zařadilo od programu uchování genetických zdrojů, díky čemuž se počet těchto ovcí zvýšil až na 952 v roce 2022. Na záchraně těchto starobylých plemen se bude nyní podílet i naše zoologická zahrada," dodal Korec.

Do vedení země by se měly hledat osobnosti, které se zabývají skutečnými problémy a mají vize a plány, nikoli ty, které staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje. V projevu před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu to řekl prezident Petr Pavel.

Dále uvedl, že Česko potřebuje reformu důchodů, změny ve zdravotnictví, v justici, ve školství, v ochraně životního prostředí, v digitalizaci, v daních nebo ve veřejné správě a uspořádání země. Všechny tyto extrémně složité úkoly jsou podle hlavy státu nutným předpokladem pro to, aby se nesnižovala kvalita života.

Prezident zdůraznil, že před 106 lety 28. října Československo dostalo privilegium vlastní země, vydobyté osobní odvahou a vytrvalým úsilím, ale také hrdinstvím a mnoha oběťmi. "Toto privilegium bylo potvrzeno před 35 lety, kdy naše společnost, svazovaná dobou totality, dokázala prosadit touhu po svobodě," poznamenal.

Na rozdíl od mnoha jiných částí světa je Česko v historicky nejdelším období svobody, bezpečí, klidu a ekonomické prosperity, řekl. "Zároveň máme to štěstí, že se můžeme inspirovat a nechat se hodnotově vést lidmi, jejichž činy, vytrvalost, dobročinnost, umělecké nebo sportovní nadání nebo celoživotní práce jsou v tento den oceňovány," dodal Pavel.

Apeloval na to, aby lidé nepodléhali apatii, nestávali se jen nezúčastněnými pozorovateli, případně lacinými kritiky veřejného dění, ale aby byli jeho aktéry. Za důležité považuje hlava státu si připomínat, jak je demokracie ve skutečnosti křehká a že je o ni nutné stále pečovat.