ADRA postavila novou školu v Kosovu

r_2100x1400_radio_praha.png

Nová budova obecní školy, o jejíž výstavbu se postarala česká pobočka humanitární organizace ADRA, byla v úterý odevzdána do užívání v kosovském Balovaci. Větší část nákladů uhradilo české ministerstvo zahraničí. Škola se nachází v prostoru odpovědnosti české průzkumné roty mezinárodních sil v Kosovu (KFOR). Další podrobnosti zjišťoval Josef Kubeczka.

Ze slavnostního otevření školy v kosovském Balovaci, jehož se zúčastnila česká velvyslankyně v Bělehradu Judita Šťouračová, dále představitelé ADRY, mezinárodních organizací, místních orgánů a českého kontingentu KFOR, se ve středu vrátil předseda výkonného výboru ADRY Rudolf Reitz, kterého jsem telefonicky požádal o rozhovor:

Radio Praha: Odkud přišla myšlenka vybudovat školu v Balovaci?

Rudolf Reitz: Jsme v kontaktu od okamžiku, kdy česká armáda vstoupila do Kosova, český KFOR, a v jednom našem setkání, to bylo jaro roku 2000, jsme od nich zjistili, že řada škol kolem nich je v dezolátním stavu. Byli jsme se v jedné z nich podívat a zjistili jsme, že opravdu je na tom tak, že se v ní asi v českých poměrech učit nedá. Tak jsme tuto myšlenku předložili ministerstvu zahraničních věcí České republiky. To přijalo tuto myšlenku a navrho české vládě tyto projekty na pomoc do Kosova a my jsme potom při výběrovém řízení uspěli a tuhletu školu jsme mohli stavět. Dostali jsme prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí 4,7 milionu korun.

RP: Kdo se podílel na výstavbě?

R.R.: Na té výstavbě se především podíleli sami mladí čeští "adráci", jeden z nich tam byl celou dobu jako stavbyvedoucí, jen střechu položila jedna česká firma, pouze krytinu na střechu, tak od září až do tohoto úterý, kdy se škola otevřela, pracovali mladí lidé v průměrném věku 22 let.

RP: A co vojáci KFOR?

R.R: Kromě toho, že jsou asi 12 kilometrů od této školy, tak byli určitým zázemím technickým. Anglická jednotka KFOR vyhloubila základy, pak nám česká pomohla dovážet vodu - ta se používala na výrobu malty a betonu - a pak také ještě při navážení hlíny kolem základů u školy a navíc měli tam zázemí, kdyby se něco dělo, tak by jim naši vojáci pomohli.

RP: Kolik dětí se v této škole bude moci učit?

R.R.: Dvěstěpadesát dětí, které se v té staré škole učilo na tři směny, v této škole nové je pět tříd s ředitelnou, sborovnou, se sociálními zařízeními, se šatnou, prostě něco pro tuto oblast mimořádného a přitom velmi hezkého.

RP: Budova stojí. Kdo ji vybaví?

R.R.: Po dohodě s UNICEFem, který se stará o dětí, vybaví školním zařízením, židlemi, školními lavicemi, tabulemi. Byli jsme překvapeni, jak si místní obyvatelstvo i s okresním úřadem v Podujevu dalo záležet na otevření, a tak tam byla asi celá vesnice. My to odhadujeme na 500 lidí, kteří byli u otevření školy, kteří si školu také prohlédli, ba dokonce u toho měli kulturní vystoupení svých dětí, tanečního souboru. To školství - myslím, že v tom je i základ toho nového národa tam v Kosovu. Tak tento projekt se nám samozřejmě velmi líbil.