Advent

Foto: Pixabay CC0

Do adventní doby spadalo několik památek světců, ke kterým se pojilo velké množství lidových zvyků a pověr.

Tyto obyčeje vycházely z křesťanské víry, ale z některých na nás dýchne ještě doba předkřesťanské mytologie. Ne všechny zvyky se udržovaly všude a každý z nich měl množství krajových variant.

Foto: Michael L. Rieser,  CC BY-SA 3.0

Prvním adventním svátkem byl 30. listopad, den sv. Ondřeje. Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. Například na Slezsku lily v tento den dívky olovo. Roztavily je na lžíci nad svíčkou a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody. Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký jejich příští manžel bude: štíhlý, tlustý, krásný, ošklivý, hrbatý... Ve tvaru olova však dívky hledaly i symboly řemesel a usuzovaly na povolání budoucího ženicha. Jinde dívky hledaly podobu budoucího ženicha ve vysekané díře v ledu, kde jim stíny měly prozradit jeho zjev. Jinde děvčata klepávala na dveře kurníku, a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud slepice, dívka měla ještě rok počkat.

Barborky,  foto: ČT

Druhý svátek adventní se slavil 4. prosince na sv. Barboru. Svatá Barbora byla mučednice z dob starověkého pronásledování křesťanů. Barbora byla první z "obchůzkových postav". Lidové masky, které obcházely za večera venkovské domy se však skutečné světici podobaly jen jménem. Byly to ženské masky v bílém šatě s rozpuštěnými vlasy, bíle nalíčené, se zelenými věnečky na hlavě, s metličkou k vyplácení dětí, ale i s košíčkem s jablky a ořechy k jejich obdarování. Z Barbory se v některých krajích stala Brůna, Perchta nebo Klibna a někde ji doprovázeli lidé převlečení za kozly, kobyly či čerty. Na sv. Barboru se dodnes řežou třešňové větvičky, které se dají do vázy a rozkvétají kolem Štědrého dne, a tím věští štěstí a naději při hledání životního partnera.

Foto: Ondřej Tomšů

Nejoblíbenějším adventním svátkem byl a stále zůstává sv. Mikuláš, který se slaví 5. prosince. Mikuláš je dnes vlastně jedinou z obchůzkových postav, která nezanikla. Mikuláš se slaví večer 5. prosince. Dnes je svátkem především dětským, neboť Mikuláš nosí dětem nadílku a také připomíná brzký příchod tolik očekávaného Ježíška.

Perchta a Lucie,  foto: Archiv Radia Praha International

Posledním adventním svátkem byl 13. prosinec - den svaté Lucie. Dnes je to den zcela běžný, ale v minulosti byl velmi důležitý. Svatá Lucie chránila proti čárům a čarodějnicím. Různorodost lidových zvyků v českých zemích dokládá obchůzková postava s Luciiným jménem. Někde Lucie vystupovala jako tajemná mlčenlivá bytost, bíle zahalená, maskovaná ve tváři a tím ztělesňovala strach a hrůzu. Někde měla ještě dlouhý nos či nůž, kterým strašila děti a hrozila, že jim rozpáře břicho. Neklepala na okno jako sv. Barbora, ale přicházela znenadání. Na jiných místech se Lucie ale vyvinula do veselejší podoby, obcházela vesnici převlečená za starou hrbatou ženu s obličejem zakrytým maskou a vařečkou škádlila mládež.

klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • České Vánoce

    Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.