Anna Náprstková
Podnikatelka, filantropka a mecenáška. Zažila období chudoby, dvakrát ovdověla, a přesto neztratila elán a chuť do života.
Podnikatelka, filantropka a mecenáška. Zažila období chudoby, dvakrát ovdověla, a přesto neztratila elán a chuť do života. Stala se z ní úspěšná podnikatelka, která řídila rodinný pivovar a lihopalnu. Podporovala české vlastence, především svého syna Vojtu Náprstka, českého vlastence, mecenáše a zastánce pokroku i emancipace žen, kterým přivezl z Ameriky první šicí stroj. Stál také při založení Amerického klubu dam, který se stal centrem soudobého emancipačního hnutí, či Českého průmyslového muzea působícího v rodinném domě U Halánků. Tento měšťanský dům na pražském Betlémském náměstí dodnes hostí Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je jednou ze stálých expozic pražského Národního muzea.
Značné jmění, které získala svým podnikáním, využívala Anna Náprstková na podporu chudiny. Pomáhala jim jak stravou, tak penězi. Zemřela coby všeobecně vážená žena ve svých 85 letech 19. února 1873 a její pohřeb se stal velkolepou společenskou událostí.
Ilustrovaný projekt „České hrdinky“ byl inspirován 100. výročím uzákonění rovného volebního práva pro československé ženy v roce 1920 a 200. výročím narození spisovatelky Boženy Němcové. Jde o společný projekt Českých center, studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, vedených Renátou Fučíkovou a Radio Prague International.
