Autorem slova rozhlas byl hlasatel krajanského vysílání
Dnes si připomeneme začátky zahraničního vysílání. To se ozvalo v éteru roku 1936. Tehdy Československý rozhlas vytvořil radiový most, který spojil krajany se starou vlastí. Už o deset let dříve však tehdejší společnost Radiojournal testovala, jak jsou slyšet její vysílače v zahraničí. Tehdy ještě nebyla na rozhlasových vlnách taková tlačenice jako dnes a rozhlas dostal zprávy, že je dobře slyšet v Americe.
Dnes si připomeneme začátky zahraničního vysílání. To se ozvalo v éteru roku 1936. Tehdy Československý rozhlas vytvořil radiový most, který spojil krajany se starou vlastí. Už o deset let dříve však tehdejší společnost Radiojournal testovala, jak jsou slyšet její vysílače v zahraničí. Tehdy ještě nebyla na rozhlasových vlnách taková tlačenice jako dnes a rozhlas dostal zprávy, že je dobře slyšet v Americe. Velkou radost pak způsobila depeše - přesněji řečeno námořní radiogram. Přišel 17. 6. 1926 a sděloval, že je rozhlas slyšet 400 mil od Kapverdských ostrovů. Podepsán byl 1. radiotelegrafista na československé lodi Legie B. D. Kazyl. V roce 1966 vzpomínal na tyto chvíle rozhlasový technik Karel Koníček.
Bylo tak podruhé potvrzeno, že je rozhlas slyšet i v daleké cizině. Mimochodem, víte, že autorem slova rozhlas byl jeden z prvních hlasatelů krajanského vysílání Richard Durdil?
