Ben Abeles, Wintonovo dítě a vynálezce "baterie" pro vesmírné sondy slaví devadesátiny
Osud Bena Abelese byl plný zvratů. Vídeňský rodák z českožidovské rodiny prožil mládí v Praze. V roce 1939 ho před smrtí s dalšími stovkami židovských dětí zachránil Nicholas Vinton, který ho odvezl do Británie. Ben Abeles slaví 23. června devadesátiny. Má tři státní příslušnosti a stále výborně mluví česky.
Po válce žil v Praze, dostudoval v Izraeli a jako fyzik se proslavil v USA, kde vyvinul zdroj energie pro vesmírné sondy, který se používá dodnes. Původně se jmenoval Fridrich. Ve škole v Anglii mu říkali Fred, po válce v Čechách Bedřich. "V Izraeli to neuměli vyslovit, tak jsem to změnil na Benjamin a v Americe jsem to zkrátil na Ben. A tak už to zůstane," řekl před časem pro Lidové noviny Abeles.
Sestra už transport do Anglie nestihla
Jeho český otec Arnošt (Ernst) Abeles pocházel z Vysoké Libyně na Plzeňsku, matka Selma byla Rakušanka a pocházela z Lince. Do osmi let žil s rodiči a starší sestrou v polském městě Bielsko-Biala, kde byl jeho otec ředitelem likérky Stock.
V roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy, kde studoval gymnázium, ze kterého byl pro svůj židovský původ vyloučen. Rodina ho proto v červenci 1939 vyslala z Prahy do Anglie tzv. Wintonovým transportem. "Sestra měla zajištěné místo v Anglii jako chůva u dětí, ale už to nestihla," vzpomínal. Během války byla jeho rodina povražděna v koncentračních táborech.
Od číšníka po vynálezce
Po osvobození odjel do Prahy a vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1949 odjel do Izraele, kde se živil jako číšník, a po úspěšném absolvování doktorátu v oboru fyziky získal místo učitele matematiky v meteorologickém ústavu. Později přešel do Weizmannova vědeckého ústavu, kde prováděl seizmologická měření.
Zdroj energie pro vesmírné sondy si nechal patentovat
V roce 1956 odjel Ben Abeles do USA, kde začal pracoval ve firmě Radio Corporation of America (RCA), která například vyvinula a vyrobila první televizor.
Proslul jako fyzik, když stál s kolegou Georgem Codym u objevu zdroje, který může družice napájet ve větších vzdálenostech od Slunce, kde už nefungují fotosolární články. V roce 1961 si nechal tento objev termoelektrického generátoru patentovat.
Ve výzkumném centru firmy Exxon se později podílel na vývoji supertenkých vrstev z křemíku.
Aktivní je i v důchodu. Pracoval ve vývařovně pro lidi bez domova, učil negramotné lidi číst a psát i pracovat s počítači, v Princetonu si postavil dům, cestoval, učil se cizí jazyky a také se udržuje v dobré fyzické kondici, když čtyřikrát týdně plave kilometr v bazénu.
