"Benešovy dekrety" vyvolávají stále diskuse

V pondělní relaci jsme vás informovali jaké spory vyvolávají v Německu a Rakousku tzv. Benešovy dekrety. Podrobněji se k nim vrátíme v následující rubrice, kterou připravila Eva Petržílková.

"Beneševy dekrety - letitý spor dodal střelivo k volbám v Rakousku, Německu i Česku - rakouští politici nahradili slovo Temelín slovem Beneš " - napsal v pondělí jeden z hlavních českých deníků - Mladá fronta Dnes.

Prezident Beneš, Foto: ČTK

Dosud diskuse o tzv. Benešových dekretech vyvolávali především příslušníci bývalé německé a maďarské národnostní menšiny vysídlení z Československa, v poslední době se však o slovo přihlásilo i Rakousko. Co to vlastně jsou Benešovy dekrety? Nejdříve jsem se zeptala v ulicích Prahy... Tolik názory několika Pražanů. V odborné literatuře se dočteme, že dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československé republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska. V dekretech samotných však odsun zakotven nebyl o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

Poslech v RealAudio

Jak mi řekl dr. Libor Vykoupil z Fakulty historických věd Masarykovy university v Brně, z více než 140 dekretů vyvolávají v současné době diskuse jenom některé: Tolik k Benešovým dekretům historik Libor Vykoupil z Masarykovy university v Brně. Také soudce Ústavního soudu prof. Vladimír Čermák míní, že projednávání dekretů na půdě Evropského parlamentu nemůže obstát: Soudce Čermák odhaduje, že podobných žadatelů, kteří by mohli získat zpět svůj majetek kvůli chybnému postupu poválečných úřadů, bude zanedbatelný. Pro Němce žijící v zemi může naopak verdikt znamenat pootevřená dvířka k úspěšnému prosazení majetkových požadavků. Pro Němce bez českého nemá rozhodnutí význam prakticky žádný.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Podle advokátky Dagmar Burešové se v současné době vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. V jiných oblastech nemají už dnes podle Burešové dekrety v podstatě žádný vliv. Jak ale dodala, na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli.