Bílé Karpaty II
Trvale udržitelný rozvoj, tedy harmonické a ohleduplné soužití člověka s přírodou, to je termín, který se v současnosti skloňuje ve všech pádech. Jedním z regionů, kde se o naplnění významu už delší dobu pokoušejí jsou Bílé karpaty. V posledních deseti letech zde vznikla celá řada projektů a iniciativ, na kterých se podílejí občanské iniciativy, obce, ponikatelé i občané. V Bílých Karpatech natáčel Jaromír Marek.
Říká Miroslav Janík ze Svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Klouboukách, muž, který stál u zrodu většiny ekologických projektů v Bílých Karpatech. O jaké projekty se jedná? Zejména je to obnova původních květnatých luk, návrat pastevectví nebo záchrana původních dřevin. Všechny tyto aktivity mají jak ekologický, tak i sociální a ekonomický rozměr.jako například chov ovcí ve Vrběnicích. Jednou z obcí, která důsledně realizuje svůj ekologický program je Hostětín. Obec se dvěma stovkami obyvatel má ekologickou kořenovou čistírnu odpadních vod, obecní výtopnu na odpadní dřevo, která zásobuje teplem tři čtvrtiny domů v obci a prvních devět domů využívá pro ohřev vody sluneční kolektory. Proč se ekologickým projektům tak daří? To je otázka pro Romana Machů. V Hostětíně sklízejí i plody dalšího projektu, který se věnuje návratu původních ovocných stromů na Valašsko. Konkrétně se jedná o tradiční odrůdy jablek, ale i o modré ovoce, tedy švestky. Pokračuje Miroslav Janík. Říká Ivana Jongepierová ze správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou. Jak je vidět na případě Hostětína, tradiční ovoce má i svoje praktické využití. Už rok zde totiž funguje moštárna, která dodává jablečný mošt nejen do okolních měst a obcí, ale zásobuje i řetězec supermarketů. Blíže Roman Machů. Za řadou těchto projektů a iniciativ stojí většinou místí občané, občanské iniciativy nebo obce, ponikatelé i zahraniční investoři. Své dosavadní zkušenosti shrnuje Miroslav Janík ze Svazu ochránců přírody Kosenka.
