Blahořečení kardinála Josefa Berana

r_2100x1400_radio_praha.png

V následující rubrice se budeme věnovat jednomu z nejvýznamnějších českých biskupů tohoto století - kardinálovi Josefu Beranovi.

V současné době probíhá blahořečení Josefa Berana - člověka, který během svého života musel vzdorovat dvěma totalitním režimům, komunistickému a nacistickému. O zahájení tohto procesu, který započal 2. dubna roku 1998, rozhodl kardinál Miloslav Vlk. Vše ale začalo u papeže Jana Pavla II, který navrhl zvážit duchovní kvalitu těch, kteří v dobách komunismu trpěli pro víru. V bývalém Československu to byla řada lidí, mezi nimiž nebylo možno nevzpomenout osobnost Josefa Berana. Kromě bohatých archiválií a různých písemností existují i svědkové, kteří ho znali, s ním trpěli či s ním spolupracovali. Je mezi nimi také světící biskup pražský Jaroslav Škarvada. Josef Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni jako nejstarší z pěti dětí. Ačkoliv jeho otec byl učitelem a rodina se počítala mezi tzv. střední třídu, nouze bývala v jejich domácnosti častým hostem. Po maturitě na klasickém gymnáziu odešel Josef Beran studovat na Českou papežskou kolej do Říma, kde byl v roce 1911 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil nejdříve v duchovní správě, později se stal katechetou obecné a měšťanské školy a dívčího učitelského ústavu. V roce 1932 se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře. V této funkci se Beran poprvé střetl s totalitní, nacistickou ideologií. Jako člověk, který ovlivňoval veřejné mínění a neskrýval svůj odpor k jakékoli totalitě, byl pro nacisty nebezpečný. V roce 1942 byl zatčen. Válka skončila, a Praha neměla arcibiskupa, Čechy neměly primase. Mluvilo se o celé řadě kandidátů, ale nakonec v listopadu roku 1946 bylo úředně oznámeno jmenování Josefa Berana pražským arcibiskupem. Přišel ale únor roku 1948 a komunistický převrat se stal osudovým okamžikem v Beranově životě. Odmítl vyslovit novému režimu otevřenou podporu, hájil neohroženě práva církve proti násilí, až byl nakonec v roce 1949 internován. V naprosté izolaci byl Josef Beran držen 13 let. Jak Jaroslav Škarvada připomíná, ani on sám nesměl znát místo svého pobytu. V roce 1963 se situace trochu uvolnila a Josef Beran byl převezen na místa, kdy sice pod dozorem mohl přijímat návštěvy. Přišel rok 1965 a papež Pavel VI. jmenoval Josefa Berana kardinálem. Komunisté mu dovolili odcestovat do Říma, návrat mu však nepovolili. Jak vzpomíná biskup Škarvada, Josef Beran nakonec přijal své vyhoštění za příslib, že do Prahy přijde apoštolský administrátor v osobě biskupa Františka Tomáška. Ztracenou vlast mu trochu nahrazovali čeští krajané po celém světě. Velice rád za nimi jezdíval. Ponavštěvoval snad všechny kolonie českých uprchlíků. Jak připomíní Jaroslav Škarvada, v roce 1966 podnikl triumfální cestu po americkém kontinentu. Do vlasti se kardinál Josef Beran již nikdy nevrátil. Zemřel v Římě 17. května 1969. Jeho tělo sice nespočinulo v rodné zemi, jak si sám přál, ale bylo pohřbeno v kryptě Svatopetrského chrámu, kde jsou normálně pochováni jen biskupové římští. Ač malý postavou, patří k největším osobnostem v české historii.