Brněnský kryt by měl být zpřístupněn veřejnosti do dvou let
Do dvou let chce obecně prospěšná společnost Americký fond zpřístupnit lidem dříve tajný protiatomový kryt pod brněnským hradem Špilberk. Pro návštěvníky připraví zážitkovou expozici s připomínkou studené války a komunismu. Projektu zatím chybí peníze, řekl ČTK historik Pavel Paleček. V neděli se do dříve tajných prostor se vstupem z Husovy ulice dostaly desítky prvních návštěvníků. Původního nábytku se zachovalo jen několik kusů, například skříň ještě z dob německého wehrmachtu. Podle ředitele Vojenského historického ústavu Praha Aleše Knížka je prostor brněnského krytu unikátní. Řada jiných obdobných staveb už zanikla. Například z protiletadlového krytu pod Václavským náměstím v Praze jsou podzemní garáže pro auta, v jiném pražském krytu pod vrchem Vítkov fungovalo v 90. letech jedno z místních rádií. Prostor v Brně je podle Knížka původní a nedotčený něčím, co se odehrálo po roce 1990.
Kryt s kódovým označením 10-Z je ale nadále součástí integrovaného záchranného systému kraje. Musí tedy současně splňovat kritéria využití v případě krizového řízení. První kryt pod Špilberkem vznikl v době nacismu v souvislosti s americkým a sovětským bombardováním města. Po druhé světové válce byl na místě úspěšný velkoobchod vínem firmy Löwy a Šmíd. "Ten komunisté dva dny po puči ihned majitelům sebrali, aby v něm vybudovali atomový úkryt, odolný proti zbraním hromadného ničení. Mohlo v něm zůstat naráz 500 osob po dobu tří dnů. Až do roku 1993 jej spravovala armáda a byl přísně tajný," uvedl Paleček.
