Varování NKÚ: Připravenost Česka na krize, třeba na pandemii nebo válku, není dostatečná. Stát se nepoučil
Systém ochrany obyvatelstva v Česku má zásadní nedostatky, chybějí masky i stálé úkryty, chabá je i informovanost obyvatel o tom, jak se v krizových situacích chovat. Nejvyšší kontrolní úřad ve výroční zprávě za loňský rok varuje, že Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily.
„Výroční zpráva NKÚ za rok 2023 nabízí komplexní pohled na fungování naší země. Popisuje úzká místa systému, co ji trápí a čeho se jí nedostává. Výsledky kontrol poukazují na to, že na krize a mimořádné situace státní instituce reagovaly často jen formálně. Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost státu na krizové situace, přicházely jen minimálně,“ uvedl k výsledkům zveřejněným ve výroční zprávě prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Úřad ve zprávě mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a zásadní nedostatky má i stav ochrany obyvatelstva, na který bylo v kontrolovaném období vynaloženo přes 720 milionů.
„Ministerstvo vnitra nedokončilo řadu úkolů: nezabezpečilo dostatečný počet prostředků individuální ochrany občanů, jako jsou např. masky či ochranné obleky,“ vyjmenovává zpráva. Kontrola poukázala i na trvalý pokles kapacity stálých úkrytů, které v současnosti dostačují jen pro 3,2 procenta obyvatel.
Podle kontrolního úřadu ministerstvo vnitra nezajistilo ani vznik webových stránek s informacemi pro občany, jak se chovat v krizové situaci. „Zhruba 80 procent z téměř 47 tisíc respondentů nevědělo, kde hledat stálý úkryt, a skoro polovina lidí nevěděla, jak se zachovat při úniku chemických látek,“ upozorňuje zpráva.
Ministerstvo vnitra ale kritiku odmítá. Uvedlo, že na webových stránkách už pracuje.
Riziko plýtvání na resortu obrany
Co se týká obranných schopností státu, tam kontrola zjistila, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko plýtvání vidí úřad i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.
„Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí ve zprávě.
Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
„Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,“ upozorňuje NKÚ.
Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací
Zpráva kontrolního úřadu dále konstatuje, že se Česku nedaří zrychlit modernizaci veřejné správy, ani využít investice do digitalizace tak, aby bylo jednání s úřady jednodušší. Nejvyšší kontrolní úřad pokračoval loni i v kontrolách dotací. I přes některé snahy se dotační systém podle něj zásadním způsobem nezměnil. „Nadále je administrativně náročný, nepřehledný a neřiditelný. Dotace jsou často poskytovány na projekty, které nemají žádný reálný dopad na společnost,“ konstatuje NKÚ.
Zpráva také upozorňuje, že se se loni nepodařilo výrazně snížit tempo zadlužování Česka. NKÚ v této souvislosti kritizuje stát za to, že rozpočtu příliš nepomohla ani mimořádná daň z neočekávaných zisků, tedy takzvaná windfall tax, kterou uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a taky na velké banky. Ministerstvo financí ale získalo na dani samotné o desítky miliard korun méně, než původně čekalo. K vyrovnanému rozpočtu má Česko stále daleko. Státní rozpočet loni skončil se schodkem skoro 289 miliard korun, který Nejvyšší kontrolní úřad označuje za velmi vysoký.
Dluh meziročně vzrostl o 216 miliard korun, a na konci roku tak činil více než 3,1 bilionu. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii vedla k poklesu reálného příjmu domácností.
Zástupci ministerstva s kontrolory souhlasí v tom, že je stav státního rozpočtu potřeba zlepšit. A že tomu má pomoct vládní konsolidační balíček.
