Kontrolní úřad varuje před rychlým zadlužováním Česka, vyzval také stát k reformám dotací

Nejvyšší kontrolní úřad vydal výroční zprávu za rok 2022, v níž kromě výsledku kontrol popisuje i hlavní problémy hospodaření státu, které hodnotí nepříznivě. Upozorňuje na stále se prohlubující strukturální deficit rozpočtu a také růst tempa zadlužování. Stále přitom chybí potřebné reformy. Zpráva také apeluje na změnu systému dotací.

„Naši ekonomickou kondici v roce 2022 bezesporu ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které ve zprávě poukazujeme, ale s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Miloslav Kala|Foto: Michaela Danelová, Český rozhlas

Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě upozornil například na růst hrubého domácího produktu, který byl za loňský rok o 1,1 procentního bodu nižší, než byl průměr Evropské unie. Naopak inflace rostla pátým nejrychlejším tempem v Evropě, což výrazně snížilo životní úroveň obyvatel. Reálná mzda v Česku pak meziročně klesla o 7,5 procenta, což je jeden z nejhorších výsledků v rámci zemí OECD.

„Státní dluh byl na konci loňského roku 2,9 bilionu korun a meziročně vzrostl o 429 miliard. Tempo růstu státního dluhu ČR bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné a aby ČR mohla úspěšně čelit i krizím, jako byla pandemie covidu-19 nebo nyní ruská agrese na Ukrajině,“ uvádí ve zprávě NKÚ.

Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je podle prezidenta Kaly stabilizace veřejných financí nemožná.

Přebujelý dotační systém

Jednou z oblastí, kde je možné významně ušetřit, je podle NKÚ také systém dotací, kde se rozdělují stovky miliard korun. Podle NKÚ se systém stal neřiditelným a administrativně náročným. Z kontrol úřadu vyplývá, že resorty podporovaly neúčelné a neefektivní projekty, že je často hlavním cílem čerpat peníze, aniž by se sledovalo, jaký užitek dotace přinese.

Foto: Marco Verch, Flickr, CC BY 2.0

„Přebujelý dotační systém, v němž vítězí formální stránka věci nad skutečným smyslem a hlavně přínosem dotací, je luxus, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu naše země nemůže dovolit,“ upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala.

Česká ekonomika podle něj začíná být na dotacích závislá. „Naše ekonomika tak nějak neřízeně a plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky, která je velmi silně závislá na dotacích. Součástí podnikání některých podnikatelů se prostě stane pravidelná dotace, pravidelná injekce nějakých finančních prostředků,“ varoval Kala v Českém rozhlase.

Nedaří se podle něj zvýšit ani efektivitu digitalizace státní správy, přestože na ni stát vynakládá stále více peněz. Upozornil, že loni na ni vydaly jen organizační složky státu a státní fondy přes 19 miliard korun, ale stát v mezinárodním srovnání DESI, které hodnotí postup digitalizace, klesl o jednu příčku a je v rámci evropské sedmadvacítky na devatenáctém místě.

Vláda se zavázala problémy řešit

Podle ministerstva financí poukazuje NKÚ na podobné problémy jako Národní rozpočtová rada nebo Národní ekonomická rada vlády. Ministerstvo podle své mluvčí Gabriely Krušinové výsledky kontrol respektuje, zároveň ale upozorňuje na dlouhé provádění potřebných reforem.

Alena Schillerová|Foto: Andrea Filičková, Český rozhlas

„Je důležité zdůraznit, že celá řada upozornění NKÚ směřuje k dlouhodobě kritizovaným oblastem a jedná se o strukturální problémy, které není možné vyřešit z roku na rok. Je ale klíčové, že navzdory válce na Ukrajině, energetické krizi či přetrvávající dvouciferné inflaci, jsou tato témata aktivní součástí veřejné debaty a vláda se opakovaně zavázala tyto problémy řešit,“ řekla Českému rozhlasu.

Za zdrcující pro českou hospodářskou politiku považuje zprávu NKÚ stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Přestože jen na úrovni státního rozpočtu získalo zejména díky inflaci ministerstvo financí 137 miliard Kč navíc, máme třetí nejrychlejší tempo zadlužení v EU. Trestuhodné je nenaplnění čerpání příjmů z EU o 76 miliard Kč, neboť se jedná o potenciálně nerealizované nebo opožděné investice,“ uvedla. Nynější kabinet kritizovala s tím, „že kritika minulých vlád je silně nedostatečná vize“.